Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Když prší smutek

19. 12. 2000

10

0

4430

Autor

Helča

Do mé duše nepršelo smutku moře, jen lehkým zavanutím můžeš je probudit. Vlnobití hladinou pohne a z očí se pak hrne vodopád. Už bych víc neunesla. Neunesu ani kapku něhy navíc, nestav hráze slzím. nevejde se do mě ta potopa. I vodopády mají svou krásu, slunce může o ně lámat svůj třpyt, duhou naděje se ověnčí. Neboj já neutonu.

Krel

06. 07. 2003

ano...jsi tam Ty a to je hlavní...!*

Blaznivkaaa

22. 11. 2002

Ten nápad, ta krása, prostě skvělý!*

Blaznivkaaa

02. 10. 2002

Jojo nádherňouczký!*

Seregil

02. 10. 2002

Chci se topit. V záplavě lásky a porozumnění ... ale to je jediné ...

galaxy

02. 10. 2002

*

Navždy_Tvůj

01. 10. 2002

smutně krásný...* klubík

Čolito

26. 08. 2002

je tam cítit něha... moc líbí! TIP

Armand

03. 04. 2002

já vím....

vero

14. 03. 2002

* nádhera

Kandelabr

23. 04. 2001

melancholické, nápadité, příjemné

Jákob

28. 02. 2001

tichá melancholie

Sadaf

04. 01. 2001

Hmmmm, to je to nějak smutný....ale nadějný, a to je dobře:-)))

Petulka

19. 12. 2000

Moc se mi to líbí

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.

Sdílení