Vodník

Přepadla mě myšlenka hluboká jako tůň
Ve které jsem se utopil
Už se neděsím vodníka
Který mi připadá přátelský
Teď když mi zmodral úsměv na rtech

Původní myšlenka mě opustila
A teď myslím na vodníka
A jeho samotu v tichém vodním království

Nikde nevidím hrnečky s pokličkama
Ani ryby se kterými by si stejně moc nepokecal
A s námi mrtvými je to jak s rybami
A tak vodník nadává že jsem mu akorát zasvinil vodu

Ani se mu nedivím
Asi se taky stanu vodníkem

---