Stojan

Jinovato, kyselina sírová není Havranka5. Nazývat tenhle text báseň je přinejmenším stejně zvrhlé jako tomu dávat výběr. Námět příběhu je prostoduchý i pro low level endový pornočasák či honící dývýdýčko, stejně jako jeho rekvizity. Štětec jako penis, nahá holka co si o to sama řekne, a aby to nebylo tak trapný, a aby se chytl střední věk, je na závěr pláclá trocha pseudointošské vyčpělé melancholie... Pokud toužíš po obdobném jak říkáš "diskutabilním umění", jsou toho plné videopůjčovny a sexšopy. Se tomu říká vaší mluvou klišé jak bič. Od prologu po epilog. Zůstává tedy forma. A ta je ještě ubožejší. Mnohem propracovanější hříčky z písmenek (povětšinou holky-samičky téměř v životní velikosti) se tiskly na prvních počítačích už v době, dávno před tím, než jsem se narodila. Co ovšem stojí za povšimnutí, je Lyrykův výrok: "...si do SVÝHO časopisu jistě vyberete líp .-)) " On totiž Lyryk koupil pro sebe Písmáka, věc veřejnou, nikoliv z altruismu k literatuře či písmákům, nýbrž pro stavění si pomníku svého literárně ctižádostivého ega. Vzpomínáš na Stalinův pomník co stával na Letenské pláni? Jak si myslíš, že se zachová nováček, který nesměle stojí před Písmáckými dveřmi, v ruce třímaje svou pečlivě tvořenou prvotinu, když tu shlédne ty prostoduché pseudointošské zvrácenosti, které tu označují nejen [Kritici] za umění a patřičně hodnotí a hustí do výběrů. Nejspíš tak, že zahodí to, co doposud tvořil, a přizpůsobí se udávanému směru. (každý chce být úspěšný a nedrat se proti proudu, stát u špice, ale nepřečnívat) Výsledek je stejně hrůzný, jako když se panna ve své naivnosti a pilnosti úporně snaží napodobit všechny ty zvrácenosti z porna jen pro to, že tento druh tiskovin bylo jediné čtení, které se jí dostalo coby poučení o fyzickém vztahu muže a ženy.

Patti: all the better