Třešně

tohle je parádní*

:-)

Moc díky za krásnou červnovou básničku. Pohladí po dušičce a zahřeje u srdíčka. Tak vidím, že tě zase jednou políbila múza. Jen tak dál...

*

takové milé rozjímání .... :-)*

Děkuju všem... jste na mě příliš hodní, to si nezasloužím... Yeziii, tahle není míněna jako depresivní, i když to tak možná vypadá. Snít o něčem neznamená stresovat se tím, že to není poblíž. Povzzdechnout si nad plynutím času - jak píše Havranka - to ano, toho se nezříkám... Já vím, vnímáš tuhle v kontextu těch předchozích, ale ona s nimi nechtěla a neměla souviset :-) Zuřivý mág: míněno dříve rovnovážné, nyní nerovnovážné postavení - kdysi třeba já (21) : dívka (21) versus já (36) : dívka (21) ;-)) na jiné postavení jsem ani nepomyslel :-)

ještěže nejsem dokonalý a nedokážu odhalit nedokonalost tohoto dílka. Dnes jsem kurevsky potřeboval něco milého a tohle je to ono, děkuju

...hm...ach, to léto;)

... potěšila, líbí se mi, t*

Jééééé, díky, Andromedo! PecKer: Kurevsky něco milého? to zní zajímavě, jen se divím, že nakonec vyhrála básnička a ne nějaká milá kurva :-)

Věnuji Pezzi, která si chtěla ode mě zase něco přečíst... tak hlavně kvůli ní jsem se odhodlal opět něco napsat, i když sám tuším (a Pezzi se omlouvám), že se mi příliš nepovedla...

zasnila jsem se do vzpomínek...je to zvláštní,ale takhle nějak to mám zasuto taky. tipek

jednoduše KRÁSNÁ

Smutný to, jak z toho dílka čiší neodbytnost plynoucího času, co nám odebírá ty krásné okamžiky snad ještě dřív, než je stačíme prožít. Taky mám pocit, že mi život nezadržitelně naprázdno utíká, jako se mezi prsty ztrácí voda z lesní studánky nabraná do dlaní. *

Tak tohle mi připomělo Seiferta. A jen dodávám, že Seiferta mám ráda. ...a taky mám slabost pro obkročmý rým. Ortel: Je to klasická báseň, nic nového, ale dokáže velice zahřát na duši.

..ještě dřív, než se jí stačím napít a uhasit vyprahlost žízně po životě..

Ba, zkus se z tohodle někdy vynořit. Člověku letí čas a nabývají ztráty přesně jen tak, jak si to sám zvolí. Dívky se rtíky jako zralé třešně, které nejsou u Tebe v náručí, ještě nejsou důvod k deziluzi, která z Tebe takhle čouhává... Přeju Ti něco opravdu krásného. *

Krása, víceméně. Už dlouho jsem tu neviděl žádný takto vybroušený kus, kde by byl obsah co do kvality ekvivalentní formě. nemohu samozřejmě říct perfektní - některé rýmy mi přijdou možná trochu dětinské - ale co je vlastně perfektní? Třeba ta souběžnost mezi neměnnou přírodou - stárnoucím tělem - a opět neměnnou "duší", která odolává nájezdům času a zůstává stále mladá. jestli je zde však ¨něco, co mi vadí, je to pátá strofa. To postavení! proč? jistě, je to prvek, který dodává básni jistý vtip, nadhled a díky němu tu nepotkáš kritiku, která by řekla "patetické". Já osobně si nemyslím, že v dnešní době je nutno psát básně o existenciálníách tématech a tzv. vážných problémech výhradně ve formě volného verše a depoetizace, jako to prováděla např. swandrow (kterou jsem v lásce moc neměl). proč? Klasická básnická forma je zde na místě a není se za co stydět, má-li něco doopravdy říct. není třeba stydět se za vážnost (mám totiž takový pocit právě u "Třešní"), ta je na místě. Možná, že jsem tvůj záměr trochu špatně pochopil. I to je možné. jsou autoři, u kterých je samozřejmé, že člověk neví, zda-li to myslí vážně, a jejich "nadhled" či případná ironie u jejich díla je zcela přirozená. Zde mi ovšem pocit této přirozenosti v páté sloce chybí...

Líbí. TIP

moc hezká.... TIP

Připomělo mi to samu sebe a miluju třešně, posilám ti típ:o)

mám chut na tresne...tip

teda já nebduu tak výmluvná jako Zuřivý mág, ale ... vrátila mě zpět... krásná *