Válka Světů

Válka světů - recenze

   Tak tenhle film je fakt drsnej říkal jsem si už po prvních minutách jeho premiérového představení a ještě dlouho po něm. Spielbergův nový film je opravdu něco, co tu už dlouho nebylo. Film, který ohromí zdaleka ne jen triky, ale hlavně tím, po čem filmový fajnšmekr touží nejvíc - skvělou atmosférou. V době, kdy většina filmů staví téměř výhradně na filmových tricích nebo se neuměle snaží přenést na plátna kin příběhy velmi úspěšných knih velmi nevhodným způsobem (Stopařův průvodce po galaxii atd.), Spielberg postavil svůj nový film prakticky na béčkovém námětu (navíc podle knihy 100 let staré = okoukané a zbéčkovatělé už tím), ale udělal to tak bravurně, že mu Lucas se svými novými nablýskanými Star wars může jen tiše závidět.

   Co konkrétně mu může závidět? Hlavně vypravěčské nadání. Je vidět, že dobrý režisér nepotřebuje originální téma. Spielberg dokáže i obehraný námět zpracovat nejen zajímavým, ale hlavně napínavým, dechberoucím a v mnohém i šokujícím způsobem. To koneckonců Spielberg dokázal už několikrát, ale tentokrát se mu to podařilo nadmíru dobře. Troufám si říct, že by to mohl být dle mého skromného názoru jeho nejlepší film vůbec (v dané kategorii), kdyby nebylo pár drobných chyb, které celé dílo kazí a o kterých se zmíním později. Napřed ale o způsobu, jakým je film natočen.

   Musím říct, že jsem viděl už spoustu hororů, áčkových i béčkových, krvavých, drsných - dá se říct, že jsem horrory odkojený, ale tenhle film je všechny něčím předčí. I takové perly jako je Horizont události nebo možná dokonce i Psycho (z Hichcocka rozhodně tehle film hodně těží způsob navození napětí). Tenhle film má ale na rozdíl od spousty horrorů neuvěřitelně reálně působící atmosférou naprosté bezmoci, zoufalství a paniky. Spielberg si s tímhle filmem i tématem opravdu vyhrál. V některých scénách napíná divákovi nervy až na samý okraj únosnosti, v jiných zase šokuje schopností reálně a působivě vystihnout lidské chování v krizových situacích takovým způsobem, že si říkáte: "Ježíši, tak takhle přesně bych se asi cítil na jeho místě!" a nebo "Takhle bych asi taky reagoval!"

   Dokonce ani snaha o vymodelování vztahů mezi členy rodiny hlavního hrdiny nepůsobí kýčovitě či nadneseně a odcizeně běžnému člověku, jak tomu v podobných filmech často bývá. Z postav v tomhle filmu přímo čiší realita. Věříte hlavnímu hrdinovi jeho dilemata, jak se chovat ke svým dětem, které už nejsou tak úplně jeho, věříte mu opravdový strach o předčasně dospělého syna, kterému už nedokáže bránit dělat nebezpečné věci a jeho synovi zase věříte nejen jeho naivitu, ale i jeho teenagerovský idealismus z ní plynoucí. Tomu všemu napomáhá především skvělý herecký výkon Toma Cruise a dá se říci, že je to opravdu jeho výkon životní. Lepší snad už byl jedině v Rainmanovi. Dakotta Fanningová v roli jeho dcery naprosto exceluje a i herci ve vedlejších rolích podávají velmi reálné a kvalitní herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihnul Tima Robbinse a jeho věrohodně zahrané destruktivní spasitelství. Stejně tak spousta dalších herců a komparsistů krásně předvedla paniku, davovou hysterii, závist pramenící ze zoufalství, bezmoc.

   Co tedy celkově velmi dobrý pocit z filmu kazí? No hlavně některé dost divné nápady. Například jaká je asi tak pravděpodobnost, že letadlo spadne zrovna na dům hlavního hrdiny? Nebo proč - promiňte mi ten výraz ze Tří veteránů, ale prostě to vystihuje nejlíp „Hnojit vinice“ :) zrovna lidskou krví? (Navíc tohle tak trochu připomíná myšlenku zpracování mrtvých lidí ve filmu Matrix, ale dobrá, uznal bych to jako jeden ze způsobů, jak by mohli mimozemšťané lidstvo využít, i když poněkud nepravděpodobný a zastaralý.) Co však podle mě filmu nejvíc škodí je jeho příliš náhlé zakončení. V okamžiku, kdy napětí právě vrcholí je film jakoby uříznut a bez nějakého dalšího dovysvětlení, jakým způsobem hrdinové přežili zbytek invaze, velmi rychle a příliš šťastně končí. Dobrá, to už bychom chtěli po Hollywoodu trochu moc - film bez happyendu, ale tenhle end je až příliš happy řekl bych. Jinak už jsou to jen drobnosti. Některé scény nejsou dotaženy na hranici napětí, ale přetaženy až za ni, kde už působí nepřirozeně, asi jako když tancujete v ohništi, místo aby jste z něj vyběhli. Dále mi pak přišlo divné to havarované letadlo, které je sice krásně naaranžované, ale trosky se zdají jaksi nereálné. Dobrá, že není ohořelé může znamenat, že nevybuchlo, což také může být důvod, proč je většina trosek na jednom místě, no ale upřímně, letecká havárie v našem seriálu sanitka byla stokrát reálněji podaná. Už to, že v troskách se jaksi vůbec nevyskytují žádní mrtví pasažéři a nepostřehl jsem dokonce ani žádnou krev, což ovšem mohl být záměr, že třeba vypadli cestou nebo je posbírali mimozemšťané, ale stejně... No jestli to byl záměr nebo šlo jen o to udělat film mládeži přístupnější, to jsem prostě ani na druhé zhlédnutí nepochopil.

   A na závěr úplně poslední věc, která mi trošku vadí. Je to paradoxně zpracování vetřelců, kteří mají sice důmyslně vypracované detaily a jsou úžasně naanimovaní, včetně chůze na svých třech nohou, vypadají však téměř roztomile až řekl bych poťouchle. Také se zdají být celkem dost podobni těm ze Dne nezávislosti, což je ovšem ve skutečnosti možná spíš tím, že Den nezávislosti jim tenhle nápad s atypickými hlavami mimozemšťanů tak nějak vyfoukl o pár let dřív, sám inspirován něčím starším. Dennis Murren, nositel několika cen za speciální efekty a také Spielbergův dlouholetý spolupracovník i na dalších projektech a jeho tým ILM sice odvedli jako obvykle kus dobré práce, osobně si však myslím, že mnohem lépe a originálněji by design vetřelců zvládl můj oblíbenec (a asi nejlepší trikař na světě) Stan Winston (Predátor a další známé filmové bestie).

   Ale ani tohle všechno můj dobrý pocit z filmu nedokáže zkalit a jen doufám, že vyjde nějaký režisérský sestřih, v němž bude doplněno to, co mi tady tak trochu chybělo - nějaká scéna, která by lépe uvozovala závěr filmu. Každopádně kdybych měl film ohodnotit bodově, celkově bych mu přes to všechno dal 9 z 10 a velmi doporučuji film zhlédnout, pokud možno v temném, ponurém kině. Nebo třeba ve sklepě, ať to máte stylové... :)

Induan