Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

“Býložravé“ rostliny - část desátá - Mínus 3,5 miliardy

19. 07. 2005
2
0
1837
Autor
Čmelák

sbírka

MÍNUS 3, 5 MILIARDY

napsal

František Janč

 

 

“Býložravé“ rostliny

část desátá

 

     Myslel jsem si, že všechno genetické dění je soustředěno kdesi daleko – a zatím…

     „Ahoj Františku,“ přivítal mě nedaleko od Brna Ivan Troubský. „Pojď se na něco podívat!“ Ivan byl velkým příznivcem geneticky modifikovaných organismů (= GMO) od chvíle, kdy byl firmou Genentech do první bakterie úspěšně vložen lidský gen pro tvorbu inzulínu a jeho produkce bakteriálními kulturami postupně zcela vytlačila z lidské medicíny inzulín získávaný extrakcí ze slinivek poraženého skotu a prasat. Naše nadšení z GMO produktů neznalo mezí, když se jako GMO produkt objevila vakcína proti vzteklině, sojové boby tolerantní vůči herbicidům (= chemickým postřikům používaným proti plevelům), kukuřice odolná vůči hmyzu, protože sama ve svých listech produkuje insekticid (= jed“postřik“ zabíjející hmyz)

     Ivana jsem navštěvoval velmi rád, těšil se ve své samotě invalidního důchodce na každou návštěvu – sám veskrze prošpikovaný energií a humorem. Bohužel se před několika lety stal náhodným účastníkem nešťastné řetězové dopravní nehody na dálnici D-1 u Velké Bíteše, psalo se o ní dlouhé týdny a i dnes se o ní mezi odborníky hovoří jako o největší ekologické katastrofě v dějinách České i Československé republiky.

     Přešli jsme společně asi 200 m za poslední stavení Ivanovic, mlčky ukázal ukazováčkem na pole před sebou. Zadíval jsem se určeným směrem, ale nespatřil jsem vůbec nic neobvyklého.

     „Vidíš tu krásu a hrůzu zároveň?!“ zeptal se důrazně, ale v jeho hlase byl závan něčeho neznámého – snad odevzdanosti – ?

     Díval jsem se –, viděl jsem Moravu. Na Moravě vidím pokaždé především malebnou Moravu, krajinu provoněnou teplým sluncem, medem a vínem. „Vidím úrodný kraj,“ prohodil jsem radostně. Kolem projížděly na kole směrem k přehradě dvě dívky v plavkách. „A ten tvůj jetel tak krásně kvete.“

     „To není můj jetel,“ vyletěl okamžitě Ivan, odplivl si, „čert aby ho vzal.“

     „Proč?“ údivem jsem zamrkal. „Celý život jsi v Troubsku šlechtil pícniny –, už se ti „přejedly“.“

     „Ne všechny pícniny,“ opravil mě, „ale tuten jetel se mně „přejedl“ náramně, mám ho plné zuby. Zdá se mně, že je to – nestvůra – a mnohem horší katastrofa než tehdy u Velké Bíteše,“ řekl a podivně se zhroutil.

     Zpozorněl jsem ještě víc, krásně kvetoucí zelené jetelové pole před námi měla být nestvůra –. „Jak to myslíš?“

     „Tak – , jak to říkám.“

     „Nerozumím ti, vůbec ti nerozumím.“

     „Také tomu nerozumím. Rok před tou mojí nehodou jsme byli na exkursi v Holandsku. Viděl jsem tam GMO pícniny, vždyť to znáš, šlágr posledních let – geneticky upravené jetele, vojtěšky, kukuřice, sója, brambory... Světovým hitem číslo jedna tehdy byl jetel s matematicky upravenými vnesenými geny pro syntézu – údajně čistých – přírodních bílkovinných látek s anabolickým účinkem na skot, králíky a jiné býložravce – dovezl jsem si pár semen.“

     „Anabolický účinek proteinů v potravě přece nemůže fungovat – při průchodu žaludkem a střevy by takové látky byly rozloženy na aminokyseliny a jejich účinek by se vytratil.“

     „To jsme si také mysleli, ale chtěl jsem si všechno sám vyzkoušet, znáš mě přece, postupně jsem tady na těch polích sklidil několik kilogramů semen a – člověče – ono to všechno funguje. Ty – zaručeně nezávadné – jetelem produkované látky buď nejsou vůbec proteiny nebo mají strukturu podobnou prionům – jsou velmi – velmi – odolné. Králíkům, krávám, ovcím ani kozám v potravě nevadí – všechna zvířata rostou úžasně rychle – a já, ty potvory, co žerou GMO, také konzumuji už několik let –, aniž bych na sobě pozoroval cokoli nežádoucího.“

     „Takže můžeš být spokojený, králíky místo za šest měsíců vykrmíš za tři…“

     „Jistě – výborně zpeněžený výsledek genetiky a šlechtění, ale to není ten hlavní problém – ekonomicky je všechno dokonalé, vážně kolem nás nic nevidíš?“

     „Vidím jetelové pole a jetel v řepě, jetel na louce – i támhle na mezi. Krásně kvete, ale třeba do řepy bych ho nedával,“ zažertoval jsem.

     „No, právě.“

     „Nerozumím ti.“

     „Pojď tady pár kroků na louku, vidíš – kolem každého trsu jetele je kruh volného místa – podobné kruhy byly na agarových plotnách při objevu antibiotik – jiné rostliny kolem GM jetele vadnou a usychají. Podle mého názoru tady ten matematicky a geneticky modifikovaný jetel kolem sebe vylučuje nějaký herbicid, ke kterému je sám odolný. Ta látka nebo látky se musejí uvolňovat z kořenů, protože králíkům a jiným zvířatům, která žerou jeho nadzemní části se – zatím – nic neděje. Doma na zahradě mám místo trávníku jenom jetel, kterého se nemůžu zbavit, protože – Františku – , i když tu rostlinu vytrhneš – nic ti na tom místě nevyklíčí ani nevyroste, na jednom pozemku to zkouším už tři roky – a nic, vyhlášená úrodnost půdy je v háji a zem zůstává holá – nebo na ní roste jen tuten bláznivé zákeřné býložravé jetel…

 

- pokračování -

© MHL39
vesuvanka
21. 07. 2005
Dát tip
Havranka5 díky za avi a podrobné vysvětlení, pokud jde o šlechtění přirozeným výběrem, nic proti, ale zásah do genetických informací je velmi citlivá záležitost... je otázka jak bude příroda časem na tyto zásahy reagovat, zda se to nakonec neobrátí i proti člověku

Čmelák
19. 07. 2005
Dát tip
Děkuji všem čtenářům za názory.

vesuvanka
19. 07. 2005
Dát tip
vůbec bych se něčemu podobnému nedivila.... to je tak, když člověk zasahuje do přírody a myslí si, že si ji přizpůsobí svým potřebám a zájmům....pěkně napsané, varující ***

Havranka5
19. 07. 2005
Dát tip
Vesuvanko - člověk zasahuje do přírody již desítky tisíc let. Prakticky od nástupu mladší doby kamenné a přechodem od kořistného sběračství a lovu k výrobnímu zemědělství a dobytkářství. Archeologie nám podává nesčetná svědectví: některé výsledky člověčího zasahování do přírody: krávy dojí spoustu mléka po dlouhou dobu slepice nesou spousty vajec koně se zrychlili a zvětšili, a vzrostla jejich inteligence ovce mají vlnu obilí dává v průměru cca 35-50 zrn, namísto obvyklých deseti okurky, broskve, třešně, jablka, mandarinky a pomeranče... plemena psů šlechtěné květiny (orchideje...) a rostliny vůbec bavlník... penicilín a nakonec, člověk již statisíce let šlechtí a pozměňuje i sám sebe: kupř. ženy výběrem vyšlechtily na mužích vousy. Konkurence mezi samci učinila muže silnější a větší, výkonnější než ženy, které bývají v trvalém nedostatku (a nejen na internetu :-) a tak se jich tolik netýká vnitrodruhový boj). mužský výběr zase vyšlechtil ženám větší poprsí, plnější rty (tysmyslné rty tedy vznikly už když se postavily naše pramaminky na zadní nohy) a blanku nevinnosti (u zvířat není). a spoustu jiného. Jen dříve se šlechtění dělo výběrem vyskytnuvších se mutací, dnes poprvé máme možnost zasahovat přímo do genetické informace. Prostě vytvoříme spoustu nových druhů, přežijí nejpřizpůsobivější a ty, které byly ve správný okamžik na správném místě. jako tomu bylo vždycky, od počátků života ve vesmíru a na planetě Zemi Obavy, navlas stejné tvým z genetiky, měli lidé na počátku minulého století z elektřiny.

Havranka5
07. 07. 2005
Dát tip
Juglon z ořešáků také ihibuje růst dvouděložných rostlin. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru