Svatojánská noc

Pan s flétnou běhá po lese

a víly tančí v pavučinách,

měsíční světlo chvěje se,

postříbří rosu v kapradinách.

Mab v čele svojí družiny

vznešeně kráčí po pěšině,

do vlasů vetklé květiny

– usedne v mechu na mýtině.

Hvězdičky – sklíčka sklouznou níž,

by shlížely se v jejích očích.

Laně s kolouchy přijdou blíž,

opustiv úkryt v temných hložích.

Nad hlavou královny víl

rozprostřou můry závoj jemný

a poťouchlý Pan jim ze všech sil

pod sukně fouká ze své flétny.

Teď svatojánci – světlušky

nasvítily celou tu scénu.

Sasanky, máty a drhničky

vdechly svou vůni do parfému.

Úsvit už klepe na dveře....

Svatojánská noc vždy tak končí,

jitro svou náruč rozevře

– kouzelný sen se s námi loučí.