Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kristýnin životopis 3

18. 07. 2005
0
0
1806

Co bych sem měla psát, pokud jste četli první dvě části, pochopíte. Pokud ne, přeštěte si je.

Kristýnin životopis   3

Někdo ji strčil ke kraji, když se otočila, uviděla osobu v černých věcech a kuklou na hlavě. Vykřikla, ale osoba byla silnější, a kdyby se neotevřely dveře, asi by ji shodila dolů. Místo toho ji jen hodila na zem a utekla po požárním schodišti.

            Byl to Michael, na střechu chodil každý den, aby si pročistil hlavu. Neslyšel Kris sice křičet, ale dveře otevřel v pravý čas. Uviděl postavu, jak utíká ke schodišti. Když zavřel dveře, uviděl Kristýnu ležet na zemi.

            Přišel k ní a pomohl jí vstát. Kristýna si zvrkla kotník a nemohla se postavit. Proto ji zvedl a posadil na lavičku.

            Mobilem zavolal na recepci, že se někdo nepovolaný dostal do budovy a utekl po požárním schodišti. Řekl také, aby zavolali policii a záchranku. Pak sám zavolal sestře a řekl jí, co se stalo.

            Poté se už věnoval Kris. Viděl, že je v šoku, ale opatrně se jí zeptal, jak jí je. Pochopil, co právě překazil. Opravdu jí bylo strašně, věděla, že se to jednou vrátí, ale už neměla sílu obrnit se.

            Ale víc ji rozrušila Michaelova blízkost, byl příliš blízko. Než se zmohla na slovo, tak ji políbil. Nebránila se a za chvíli líbala i ona jeho. Vyrušili je až sirény blížících se aut.

            Za pár minut byli nahoře, ale do té doby se ani jeden nepohnul, jenom se na sebe dívali. Oba měli v hlavě zmatek, a není se ani čemu divit potom, co právě zažili.

            Kristýna nebyla první žena, kterou líbal, ale něco tak silného nikdy necítil. Ona na tom byla ještě hůř, napadlo ji, že by ji mohl políbit, ale nikdy, že ona políbí jeho.

            Kristýně zafixovali kotník už na střeše a odnesli ji do sanitky. Když vycházeli z budovy, byla tam už Natálie s Dianou. Hned po Michaelově telefonátu obě zamířili rovnou do podniku.

            Obě jeli za sanitkou do nemocnice, Michael odjel na policejní stanici, protože byl jediný, kdo útočníka viděl.

            V nemocnici Kristýna podstoupil několik vyšetření, aby vyloučili otřes mozku. Ale stejně si ji tam chtěli nechat na pozorování, ona však chtěla domů. Dostala ortézu a berle a neměla několik dní chodit.

            Kristýna nebyla dnes schopna vypovídat, a proto ji Natálie odvezla do jejího bytu. Když tam dorazili, Natálie donesla z ledničky nějaké jídlo a zmrzlinu. Doktoři řekli, že je v šoku a aby dnes nezůstávala sama, a tak u ní Natálie zůstala.

            Kris se pustila do zmrzliny, byla opravdu v šoku, ale nevěděla z čeho víc. Neodvážila se Natálii říci, co se stalo na střeše mezi ní a jejím bratrem.

            Byla tak zabraná do přemýšlení, že nevnímala okolní svět. Neslyšela ani, že někdo klepe. Dokonce si ani nevšimla Natálie, která šla otevřít.

            Když otevřela, uviděla Michaela. V tu chvíli ho musela jen politovat. Byl na tom hrozně, ne sice tak jako Kris, ale stejně ho nikdy neviděla tak na dně. Ani v době, kdy zemřela jejich matka.

            Za pár okamžiků se ovšem vzchopil. Neměl zájem momentálně říkat sestře, co s ním tak otřáslo. Chtěl jen vidět Kristýnu a bylo to silnější než on. ,,Je tu Kristýna?“ zeptal se už klidným hlasem. ,,Je u sebe v ložnici, chceš jít za ní?“ zeptala se, aniž si všimla, že neví jak odpovědět. Nakonec přikývl.

             Michael šel tedy za ní, ale ve dveřích se zastavil. Ležela v posteli a jedla zmrzlinu. Když uviděla Michaela, tak přestala a chvíli se na sebe jen dívali. Oběma se vybavilo, co se stalo na střeše.

            Natálie však přerušila ticho, když vešla a zeptala se: ,,Děje se něco?“ ,,Ne,“ odpověděl Michael. Potom se zeptal Kris, jak jí je.

            Než odpověděla, Natálie řekla, že si skočí dolů do baru a požádala Michaela, zda tu zůstane než se vrátí. Přikývl. Proč to jen sliboval, jak může být s Kris sám v pokoji, celém bytě, patře. Uvědomil si až příliš pozdě.

            Pár vteřin po zavření dveří, se zase líbali. Oba to překvapilo a opět je vyrušil až hluk, tentokrát to byly dveře, kterými se Natálie vrátila. Když vešla do ložnice, Michael už stál na opačném konci místnosti.

            Poté se rychle rozloučil a zamířil, co nejrychleji, k sobě do bytu a tam si dal dlouhou sprchu. Zase ji políbil, ale proč. Snad proto, že mu ji otec naservíroval na stříbrném podnose, nebo že je tak nádherná, či že ho tak přitahuje. Nevěděl, po prvé v životě nevěděl, co cítí, dělá.

            Druhý den za Kristýnou přišla policie, ale moc jim nemohla, snad jen v tom, že útočník byla zřejmě žena. Komisař se zeptal, zda ji ještě hlídá bezpečnostní služba. ,,Ano, hlídá,“ odpověděla Kristýna. Přitom si ale pomyslela, že zřejmě zbytečně, nebo snad dokázala zabránit, aby se ten útočník dostal do budovy.

            Další týden Michaela neviděla, do práce nechodila a Natálie jí řekla, že odjel na služební cestu. Když konečně přišla do práce, muži, kteří ji hlídali, opět zůstali venku před budovou.

            Nejdříve kolem sebe Michael s Kris jen chodili, ale když přišla za ním do kanceláře, kde po chvíli osaměli, opět se začali líbat.

            Další rok se to opakovalo, čím dál častěji. Měli štěstí, že je nikdo neviděl, několikrát měli na mále, ale Kris opravdu střežili všichni svatí.

            Michael se jí snažil mimo kancelář vyhýbat, ale jelikož bydleli ve stejném domě, čas od času se potkali v baru, restauraci, u bazénu nebo na chodbě. Nikde spolu ale nebyli sami a Michael se postaral, aby tomu bylo tak vždy.

            Bál se s ní být sám, přitahovala ho, jako žádná jiná. Nikdy si nedovolil být závislí na nějaké ženě, ale moc dobře si uvědomoval, že na Kristýně je. Už mnohokrát ji chtěl požádat, aby odešla. Věděl, že kdyby si s ní začal, ublížil by jí jako každé. Natálie ho před tím varovala. A hlavně slíbil sám sobě, že jí nikdy ublíží, nezaslouží si, aby dopadla jako ostatní.

            Nikdy neměl v úmyslu ji opravdu políbit, ale tenkrát na střeše to už nevydržel. Úplně stejně se to opakovalo pořád, líbal ji aniž by si to uvědomil.

            Kristýna na tom byla stejně, ale také tomu nedokázala zabránit. Ona byla odvážnější a přiznala si, že Michaela miluje. Věděla, že to není správné, ale citům poručit nedokázala. Říkala si, že je to Natáliin bratr a navíc její šéf, ale vše bylo marné, milovala ho.

            Michael sváděl boj sám se sebou už tehdy v jejím bytě, nemůže jí ublížit jako těm ostatním, opakoval si pořád dokola.

            Jednou jí dal vypracovat zprávu. A to byla chyba, což by ho nikdy nenapadlo. Možná to nebyla chyba sama o sobě, ale rozhodně byla chyba v tom, že se na ní celou dobu díval. To zapříčinilo, že se Kris zcela nevěnovala počítání, a tudíž udělala chybu.

            Michael si jí všiml, ale nic neřekl. A když mu podala papír s čísly, všiml si, že tam ta chyba zůstala. V kanceláři to opravil, měla tam špatně poslední číslo, bylo o půl miliónu menší, než mělo být.

            Když to doopravil začal přemýšlet, ale hned si uvědomil, že to byla další chyba. Něco ho napadlo, ale zhnusil se sám sobě, když o tom přemýšlel.

            Kdykoli se líbali, tak Kristýna utekla, ať už z kanceláře, nebo do svého bytu. Nechtěl na ni naléhat, a proto ji vždy nechal odejít. Ale teď měl důvod, jít za ní. Už věděl, proč nechtěl být závislí na nějaké ženě.

            Její líbání ho vždy očarovalo, věděl, že musí být moc vášnivá. Teď si uvědomil krutou pravdu, miloval ji a toho se bál. Kdyby jí jen nedával tu zatracenou zprávu. Nikdy by ho nenapadlo, na co právě myslel. Nemohl si však pomoci. A tak odjel hned do hotelu za ní.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru