Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Etnobotanická expedice III

01. 08. 2005
0
0
1649
Autor
MCMLIII

Den 3

Etnobotanická expedice III.

 

Den 3

 

Expedice, do které jsem se přihlásil, předpokládá dobrodružný výlet za „ayahuasqueros“, neboli tradičními léčiteli.

„Etnografické bádání je zaměřeno na pestrý život obyvatel  indiánských sídel.“ slibovala reklama na webových stranách.

„Souběžně  se zúčastníte historiografického výzkumu „selva tropical“, neboli cest, po kterých putovali severoameričtí misionáři šířící křesťanství. Mnozí z nich na této pouti zahynuli v dešti otrávených šípů z indiánských foukaček.“

            Pod bombastickým heslem: „Upevnění ekologického přesvědčení a posílení duchovní solidarity“ –  máme v plánu prožít osm dní v deštném pralese.

            Samozřejmě, že se všichni v koutku duše těšíme na léčitelsko-očistný rituál s použitím rostliny ayahuasca.

Nikdo z průvodců ovšem nedává najevo, že něco takového nás čeká. Nicméně, každá konverzace se neobejde bez větší či menší narážky na očistu, či barvité líčení získaných informací o tomto rituálu.

            Don Pedro nás včera v podvečer seznámil s itinerářem.

            Budeme žít ve vesnici s původními obyvateli z kmene Secoya. Vesnice se nachází hluboko v ekvádorské provincii Oriente. Stvoly ayahuasca, o síle dětského předloktí, tam prý šplhají vysoko do korun tropických stromů.

Na lodě nasedáme až zítra, protože voda v řece je stále vysoká a nebezpečná.  

            Oznámené odložení tolik očekávaného startu působí na všechny zdrcujícně.

            Vysedáváme v udušených a nevyvětratelných prostorách hotelu, když se zrovna nepovalujeme na postelích v neméně zatuchlých pokojích. Don Pedro nám doporučil neopouštět z bezpečnostních důvodů hotel.

            Domácí vězení se zvláště výrazně podepisuje na panu Meyherovi. Will je mohutný farmář z pomezí Kanady a Severní Dakoty. Trpí stísněností  a klaustrofóbií. V myšlenká je doma, kde odloučením jistě strádá jeho početné stádo dobytka. Will má v zásobě spoustu rozličných historek o tom, jak pomáhá na svět telatům. S manželkou Colleen doposud nikdy neopustili prérii.

Collen před dvěma roky onemocněla rakovinou vaječníků. Po operaci a mohutné chemoterapii vypadá velmi churavě. Věří, že rituál jí vrátí ztracenou sílu. Svému muži porodila pět dětí. Je jediná, kdo trpělivě, oddaně a obdivně naslouchá manželovým historkám. Všichni ostatní se strašlivě nudí a potajmu zívají.

Werner si na adresu Colleen neodpustil jízlivou poznámku, že snad dostala tu rakovinu kvůli tomu, jak Willa ukrutně miluje. Will v odvetu ukazoval  pohybem obrovité, jakoby oteklé pěsti, jak by ty dva teplajzníky nejraději  vlastoručně vymiškoval.

            Atmosféra je jak pod skleněným poklopem na syrečky. Nebezpečně zhoustla. Z vlastního smradu se všem točí hlava.

            Už abychom vyrazili!

 

Pokračování…


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru