Samota

Samota

Zrůdná je samota

v tom nočním tichu,

jde na mne slabota,

srdce kus v břichu.

Kus druhý drásá mi

mou levou plíci

a třetí hlodá mi

můj mozek tlící.

Samota ohavná

trýzní mou duši,

sráží mě do hovna,

snění mi ruší.

Chutnat mi nedá

a ani se smát,

žaludek zvedá

a nenechá spát.

Samota ošklivá

nervy mé ruší,

vždyť vím, jak bolívá,

proč je teď horší?

Myslet na cokoli

nechci a nemohu,

chci zmizet kamkoli,

jen ať si pomohu.

Samota nejhorší,

co jsem kdy prožil,

nikdy nedovrší

po čem jsem toužil.

Je jenom jediná

pomoc, co zemřela,

nepomůže jiná,

marnost ji pozřela.