Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Je to tak stejné.....

17. 08. 2005
1
0
2001
Autor
JirkaS

.....

Na půdě schované dvě slzy za víčky,
s rukama k nebesům chytaly políčky
Klečeli dva svatí - vyhaslé plameny,
nad jejich hlavami létaly kameny
Hledal jsem od rána, hledal jsem do noci,
ty smutné, ztrápené, chtěl jsem jim pomoci
Leželi ve stínu stoletých pavučin:
Madona překrásná a její mrtvý syn
Nad ránem našel jsem ty svaté v obraze
s dlaněmi od krve, spoutané provazem;
chtěl jsem se rozběhnout a skočit do barev
- podepřít Madonu, Kristovi chytat krev...
Ač jsem chtěl sebevíc, plátno mě nechtělo,
tak jsem se vysvlékl a kříž dal pod tělo
Lehl si na něho, řízl se do kůže;
teď čekám v naději, kdopak mi pomůže...
...
Vždyť doba jak tenkrát i dneska jeví se:
jsme jak ti v obraze (ale kdo neví se)
To všechno ukáže až poslední večere
přijde nám zabouchat v kuchyni na dveře

Do té doby to všechno jsou jen řeči...

Rastin
17. 08. 2005
Dát tip
já nejsem schopen podat hlubší kritiku, ale moc se mi to líbí. Obsahem, rytmem i rýmy. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru