Vzpomínkové blues pro nespavce...

V noci mi létali kolem hlavy netopýři;
díval jsem se z okna a poslouchal něčí dech
Ani nevím kolik bylo – snad tři anebo čtyři...
A pod okny dva milenci spolu usínali
na schodech

Cítil jsem malou chvíli s nimi:
V návalu chutě jsem pálil cigaretu od cigarety
A popel klepal do kytky s listy opadlými,
a na parapet neslyšně bubnoval jak
na kastaněty

Chtěl jsem na ně zvolat Co vy tady?,
připomínáte mi že jsem taky někdy žil...
Že jsem vzdoroval a stavěl protiklady
a věci chápal aniž bych
je pochopil...

Jenže ti dva dole, ti by stejně neslyšeli:
zbyl tam po nich jenom průvan z mokrých těl
Už bude ráno - i netopýři odletěli,
a vzpomínkové cigarety vyhořely
na popel