Život jako kapka...

V kalichu kontryhelu kapička vláhy,
chystá se na klikatou cestu dolů.
Na všechny kolem dělá dlouhé nosy,
když píše svoji první
kapitolu.

Lopotně přelézá zábradlí a vyráží
po tenké nožce zeleného stvolu.
A drží se drží ze všech sil,
když dopisuje další
kapitolu.

Možná se na cestě s další kapkou spojí
a osudu se postaví pak spolu.
A stékat si budou jak jen chtějí ony,
a zrovna tak psát i další
kapitolu.

Nakonec osvěží rozpraskaná ústa země
ty kapky - možná slzy mraků.
My plakat pro ně budem jenom chvíli...

Vždyť všechny knihy konce mají
a zbůhdarma kapky nestékají
k svému cíli...