Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Neobyčejně obyčejná

16. 08. 2006
18
22
8868
Autor
Lakrov

Jedna z těch malých špinavostí

 

 

 

 Úryvek z knižné vydané povídky  Neobyčejně obyčejná  

 

 

 

Těch zbytečností, které musím každý den shlédnout a vyslechnout. Jsou jak nechtěné návštěvy. Co věta, to host, a nelze se před nimi zavírat; Pojďte dál, nezouvejte se a chovejte se jako doma! Jsou všechny z jedné rodiny. Mají jedno jméno. Informace.

Nesnažím se posbírat jich co nejvíc, abych mohla ohromovat. Nepotřebuji je. Nemám je ráda. Možná se i bojím, že při jejich náporu těžko porodím vlastní myšlenku, o kterou bych se pak mohla s někým podělit. K čemu vlastní myšlenky, vždyť cokoli mě napadne, už tu určitě kdysi bylo, někdo to promyslel, řekl a napsal místo mne a lépe než já. I kdyby mě pustili ke slovu, lezlo by to ze mne jak z chlupaté deky.

Jen za vzácných tichých nocí, které se ubránily všemu tomu vysílání, překřikování a ostatnímu hluku, mohu být sama sebou a myslet nejen na to, co je, ale i na to, co bylo a bude. To mi dovolí na chvíli zapomenout, že jsem jen součást velikého stroje, jen věc. Mohu dokonce doufat, že budu někoho zajímat.

Jenže každý se zajímá jen sám o sebe. Mně se pak svěřuje se svými starostmi, stežuje si na své přátele a nepřátele, pochlubí se kouskem svého krásného snu nebo křičí ze sna hrůzou. O můj sen se nestará nikdo. Každý má dost svého. Skoro každý.

 

 

Tenhle se mi líbil od prvního pohledu - vlastně spíš od prvního doteku, protože když přišel, nerozsvítil a venku už byla skoro tma. Nejdřív si zul boty, ale ne tak, jako to dělají opilci, kteří je nejprve zkouší sundat patou o špičku, a když se to nepodaří, musí si sednout a někdy dokonce lehnout, aby mohli rozvázat tkaničky. Stoje za dveřmi se hbitě sehnul a oběma rukama zároveň rozvázal šněrovadla. Takovým prstům bych se ráda poddala.

Snad to na mně poznal, protože ke mně došel a zlehka mě pohladil. Láska na první dotek.

Pak se jal svlékat, jako bych tu ani nebyla. Jako by mnou pohrdal. Jako bych mu vůbec nestála za pozornost. Taky bych chtěla umět chodit před někým jiným nahá takhle sebejistě, ale nedokážu to.

Začal ponožkami, hned pak rozepnul kalhoty a jediným pohybem se ocitl od pasu dolů nahý. Že by se ke mně tolik těšil? Přetáhl košili přes hlavu a přistoupil k oknu. Ležela jsem připravená na svojí půlce postele a když mě ovanul čerstvý vzduch zvenčí, zaplanula jsem ještě silněji po jeho teplém těle. Budu mu umět nabídnout to, po čem touží?

 

 

 

Více viz Dívej se opatrně


22 názorů

ráda bych si přečetla celou.....pošli odkaz....díky.....


Lakrov
07. 08. 2015
Dát tip

Pro blacksabbath:

Po tom, co vyšla knižně, mě napadalo, že tu nechám je úryvek, ale kdyby tě zaujal, dodám zbytek. Díky za návštěvu.


Lakrov: pošli, prosím :)


Lakrov
12. 08. 2014
Dát tip

Pro pouze_procházím: Tohle je tak trochu bajka, taková "nepravá". Je to napsané dávno, dřív, než mě napadlo hledat něco, jako je Písmák. Děkuji za návštěvu, ocenění... a koukám, že to tu není celé, jen ukázka. Pokud by tě zajímal zbytek (tohle je asi tak první třetina), pošlu avízo.


Tenhle úhel pohledu neznám ... a trošku mě mrazí

*


Lakrov
13. 01. 2009
Dát tip
Pro mylenka: > přišla by akorát bába... Záleží na tom, koho si necháš zdát a koho... nepřipustíš. Máš-li blíž k tajným cizincům nebo k uklízečkám. Tahle byla taky kdysi určena pro nějaké nepublikovatelné užití. Děkuji za návštěvu.

Marcela.K.
12. 01. 2009
Dát tip
Kecám...a jak se znám, přišla by akorát bába s tou plácačku na matrace :-)))

Marcela.K.
12. 01. 2009
Dát tip
K vánocům jsme si koupili deky...protialergický, lehounký. Napřed jsem říkala, že je mi pod ní zima. Měla jsem péřovou, prošívanou... jenže se mi nechce ji vyměňovat. Je tak hebounká a lehounká, když se do ni zachumlám. Nenapadlo mě, že by deka mohla splodit myšlenku :-) No, nachytala jsi mě. Já bych na to bez posledního odstavce nepřišla.. docela ráda bych teď byla dekou a čekala, až přjde muž s jemnými prsty...

Lakrov
19. 05. 2008
Dát tip
Pro Johana Baesil: Ony jsou ty moje texty skoro všechny trochu protkané takovou... 'košilatostí'. On by je totiž (při jejich délce) jinak ani nikdo nečetl :-) Vlastně takhle trochu uplácím čtenáře; taková písmenková prostituce :-))

Lakrov
19. 05. 2008
Dát tip
Pro Joan Baes: Měla být smutná. Patři do série s 'Nahá' a možná ještě několika dalšimi, co tu jsou (nebo nejsou?) Odmítání pravdy, odepírání svobody... a našla by se spousta dalšich smutných námětů. Pojďmw si z nich dělat legraci (a přitom na ně trochu opozorňovat). Smí se to? (Tohle mi kdysi zveřejnili i na nějakých erot. webových stránkách :-) )

Lakrov
01. 04. 2008
Dát tip
A tuhle znáš? (avízo pro Janina6)

avox
21. 09. 2007
Dát tip
Nepřipadá mi smutná... navozuje i úsměvné představy. kromě hlavního tématu, zaujal mne velmi, hned druhý odstavec shora, ani ne úplně celý, ale za něj tip. závěrečný odstavec je zbytečný, od začátku je jasné o čem to je, ale čte se dobře :-)) */

Lakrov
03. 09. 2007
Dát tip
> kdybych byl dřív nahlodanej nějakými indiciemi, > nějakými vlákny pavučin... Žádná nejsou. Má to jen jediný východ. Díky za zastavení.

crayfish
03. 09. 2007
Dát tip
Ano! Tohle je moc dobré. Jen jednu poznámku: až pointa vezme dech. Teprve pak začnu o celým příběhu uvažovat jinak. Vidím ho v jiném světle. Nevím, jestli to je dobře nebo špatně, jen možná kdybych byl dřív nahlodanej nějakými indiciemi, nějakými vlákny pavučin... A možná tam jsou a já je nevidím. :-)

Lakrov
03. 09. 2007
Dát tip
Avízo pro crayfish: Zkus tohle, není to dlouhé. A nesouvisí to s žádným datumem z toho mého (minulého) století, takže si mohu namlouvat, že je to 'nadčasové' :-)) .

zaujímavé - najmä záver

Lakrov
15. 06. 2007
Dát tip
Pro nepotrebujem: Zkus tohle

LaMouette
07. 02. 2007
Dát tip
moc pekne napsane..:-)) rikala sem to us u jine Tve pofidky.. umis dobre personyfykovat..:-)) a tak krasne se ctes..:-)*

Jolana19
30. 06. 2006
Dát tip
proč ublížená, ani v tom nevidím zásadní problém :-), vždyť si příjemně užila a užívá :-), za všechno se holt platí. První osoba pro mě neznamená až tak ztotožnění jako spíš větší vtáhnutí do děje, a to i z pohledu čtenáře, líp se mi do něj vžívá v první osobě než v jiné, logicky. Většinou se začíná od začátku, má to opodstatnění, člověk i psaní se vyvíjí. Jen já občas zapomenu kde jsem byla naposled :-)

Lakrov
30. 06. 2006
Dát tip
Hledím a vidím, že ses po mně rozeběhla od začátku. Je, nebo není smutná? To záleží, třeba tom, do které z těch tří 'postav' se vmyslíš :-) Kdo píše v první osobě se bohužel stotožňuje s postavou... Prostě v tomhle případě s tou ublíženou. Ale míří to trochu ke grotesce. To nepopírám. Děkuji.

Jolana19
30. 06. 2006
Dát tip
líbí se mi a nepřipadá mi tak moc smutná, závěr mě pobavil :-)

Milly
03. 06. 2006
Dát tip
:-((

Milly
27. 05. 2006
Dát tip
tak smutný, že se mi už nechce číst podruhý

Milly
27. 05. 2006
Dát tip
tohle už jsem tu četla...... hodně smutný

Horavin
19. 05. 2006
Dát tip
*

Lakrov
05. 05. 2006
Dát tip
avi

Čumák
22. 04. 2006
Dát tip
* pěkně vypečený :o)

Já už tohle někde četl, na bdsm.cz, nebo na něčem podobném. Ten fór s dekou je dobrej. Ale podstata je jasná: bytostně submisivní ženská duše. To bohužel Havranka stále nechápe. Že ty texty nejsou traumata z dětství, ale sny dítěte, které v nás zůstalo...

Havranka5
16. 09. 2005
Dát tip
Což o to, nápadité to je, nutí k přemýšlení hned v několika rovinách..., ale vstřebat to, to už je obtížnější. Pokud autorka píše alespoň z části životopisně, děsí mě, co si nejspíš musela v útlém dětství prožít... ale za sloh, vylíčení niterných pocitů si dílko určitě zaslouží...*

Velice nápaditá povídka, čtivá a pěkná...TIP

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru