Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDnes ráno
02. 09. 2005
1
0
1838
Autor
wišně
probudila jsem se dřív než všichni ostatní a ráno sem měla celé pro sebe.
I dnes ráno stoupala mlha z lesů,
když jsem se koukala z okna.
Nad hlavou mi přelétlo pár ptačích hlasů,
jež odlétli daleko, pryč.
Pod vonícími stromy sní rozespalý stín
a dívá se do nebe.
Tak jako jeden z těch stínů se chci probouzet, ale s ním,
dnes ráno jsem nechtěla se probudit sama.
celkem dobré, jen tak dál (myšleno na básničku, to vstávání sama je smutnější, ale to je zas další věc...)
Trochu mi to připomíná mou první báseň napsanou ve třinácti: „Z lesů stoupá tajemná mlha / vždy, když tam vstoupí lidská noha.“ Tím je ale zároveň vyřčen i můj ortel… I když ta druhá (nerýmovaná) sloka vůbec není špatná.