Pryč přes léto

Ubrouskem na jídlo otřu si slzy
a když se probudíš, odjedeš.
Pro báseň tobě líbaj mě múzy
a slunce se dotýká růže.

Copak, jsem pro tebe tak mladá.
Nemá cenu hledat tvůj chtíč.
Vždyť odjíždíš a na mne vše padá,
nechci aby jsi mi odjel pryč.

Růže si zavoní a rozkvetou v krásu.
Ze zlata budou pak listy stromů.
Sníh se zatřpytí pln bílého jasu.
A vlaštovky se vrátí zpět, domů.

---