dilema

Rozhodla jsem se svou prekerní životní situaci řešit satanským rituálem. Načetla jsem spoustu odborný literatury, nakoupila jsem rituální předměty – svíčky jsem znesvětila masturbací a počkala jsem na nejbližší úplněk. Připravila jsem si zaříkání, rozhodla jsem se oslovit pět démonů, ale ne samotnýho Pána. Toho se bojim. Když nastala úplňková noc, odjela jsem vlakem do lesů. Totálně hlubokej les s příhodnou mýtinkou jsem si našla taky předem, nejsem nezodpovědná. Neřekli byste, jak blbě se kreslej kruhy do listí. Nicméně se mi to nakonec podařilo, nakreslila jsem do listí dva soustředný kruhy, do toho vnitřního pentagram a mezi oba do vrcholů pentagramu jsem napsala počáteční písmena jmen démonů, který hodlám vzývat. Bast, Hekaté, Ištar, Lilith a Naamah. Bast – egyptská bohyně rozkoše, Hekaté – řecká bohyně magie, Ištar – babylonská bohyně plodnosti, Lilith – Adamova první žena (Eva ho dostala už poučenýho) a Naamah – pokoušela židy. Záměrně jsem vybrala ženský démony, řikala jsem si, že u nich spíš najdu pochopení, s chlapama je těžká práce. B, H, I, L a N. Do každýho toho písmenka jsem postavila svíčku a zapálila jsem ji. Stála jsem tedy mezi těmi kruhy uprostřed pentagramu a chvilku jsem se soustředila na mantru. Vybavovala jsem si slova, která mi dala takovou práci poskládat. Nevybavila jsem si je. Půlnoc se přiblížila na dosah a já jsem nevěděla, co říct. Nakonec mi přišla na jazyk zase jen Satanská mantra od Cradle of Filth, kterou jsem používala vždycky, když jsem stopovala a myslela jsem, že už jsem ji dávno zapomněla. Tak jsem odříkávala slova, který vymyslel někdo jinej, ale soustředila jsem se, myslim, dost. Pršet nezačalo, vítr se nezvedal a nikdo nepřišel. Musela jsem přidat, nasadit vyšší kalibr. Svlíkla jsem se a posadila jsem se doprostřed pentagramu. V odborný literatuře psali, že sexuální prožitek zvyšuje šanci na spojení s démonem. Sáhla jsem do B a půjčila jsem si jednu svíčku. Sfoukla jsem ji, což jsem nemusela. Prožitek jsem si navodila docela fakt silnej, dokonce jsem u toho nepřestala ani na chvilku opakovat mantru, ale zase se nic nestalo. Rozhlížela jsem se zoufale okolo, kdyby aspoň šel hajnej, nebo zapomenutej houbař, s chlapem by byl prožitek větší! Nešel. Tak. Ležela jsem v tom mokrým listí a čekala na zázrak. Ráno jsem se probudila a byla jsem akorát zmrzlá. Baťoh jsem pod stromem nenašla, asi ten hajnej okolo šel. Potom mě napadlo, že jsem se třeba obrátila na nepravou instituci. Alibisticky jsem se koukla do nebe, aby věděli, že ty dole nestojí za nic, teatrálně jsem típla cigaretu a vajgla jsem strčila do kapsy. Kdyby to šlo, koupila bych si po cestě do práce někde odpustek. No, nevadí, třeba potkám aspoň nějakýho žebráka, připravila jsem si drobný.