Marno je mi...

Šeptajíc, křičí nejvíc

   pohůnci slabostí

         milenci mříží

     shrbeni závistí

        v soumraku ozvěn

      vyžebrali by mrtvému obolus z úst

        jen aby mohli koupit další kus prázdnoty

      a zjihlý prostor

          taje pod mými sny

       zatímco objímám plamen

           tvého jména

         šepotem

           svých přechodností

          aniž bych kdy vyslovil to hrozné sbohem

              čistý ve lži

            cítím svoji bolest jako cizí