Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pokoušel se přijít na to, jestli jeho jednání, reakce, způsob myšlení jsou v pořádku

Výběr: jan(ek)
06. 10. 2005
6
0
6077
Autor
Kandelabr

Nedokázal si to nijak vysvětlit. Dům se zcela měnil. Ale jak? Nedokázal tu změnu definovat, nebyl si jistý, jestli se mu to nezdá. Jsou opravdu všechny hrany mnohem ostřejší, hroty špičatější a místnosti ponuřejší a tmavější? Vždy když ráno přišel na stavbu, připadlo mu, že dům přes noc prošel nějakou podivnou transformací, o krůček blíž k neznámému cíli, který nebyl uchopitelný zrakem, ale přesto, když stoupal po schodech k hlavním dveřím s výkresy pod paží, dům se na něj ježil a vyzývavě se nad ním nakláněl a on se cítil nesvůj, když jej probodával ostrý pohled tmavých oken s velkým nalepeným x, věděl, že něco není v pořádku, že tento dům už není podle jeho návrhu a vymyká se mu čím dál víc. Několikrát přeměřoval nové místnosti, do kterých se již brzo budou lidé stěhovat, a byl překvapen, když všechny míry odpovídaly výkresům. Mnoho času strávil přecházením z místnosti do místnosti, celý zaprášený, vnímal nově vznikající prostory, které ho čím dál více děsily. Cítil, že to není v pořádku. Našel zvláštní hranici, na chvíli se jí dotkl, ale nebyl schopen ji překročit.

 

Dům byl stále nepřátelštější a on se začal bát, aby ta podivná věc, ta nálada, či změna, tohle neviditelné přetvoření reality nepřeskočilo i na něj. Začal se bedlivěji pozorovat, pokoušel se přijít na to, jestli jeho jednání, reakce, způsob myšlení jsou v pořádku.

 

Do domu úplně přestal chodit.

Nebyl na slavnostním otevření.

Neviděl, jak vypadají nájemníci.

 

A jeho jednání, reakce, způsob myšlení se mu v pořádku nezdály. Bál se, že se skutečně nakazil tím neuchopitelným morem, který napadl jeho dům, tavil jím navržené prostory, pitvorně je překrucoval, měnil, i když zůstaly na pohled stejné, očerňoval, co mělo zůstat bílé.

Dlouhé hodiny se pozoroval v zrcadle a čekal, až uvidí první změny.
katugiro
11. 11. 2005
Dát tip
* (nezlob se, že ti k nim víc nenapíšu... mám tu toho hodně ke čtení)

alina
14. 10. 2005
Dát tip
brrr... schíza! ...... Ale ten popis toho naježeně nepřátelského odcizeného domu je dost dobrej!...

Kytiii
12. 10. 2005
Dát tip
je to zajímavě ponuré a psychopatické... mělo by to být ale delší a pointa vybarvenější...

Smetiprach
07. 10. 2005
Dát tip
dlouho o tobě nebylo slyšet, fajn, že zase jednou... **

Finch
07. 10. 2005
Dát tip
Tohle je podle mého názoru jedna z mnoha povídek, které mají sice docela dobře nšlápnuto, ale krátkost to všechno spolehlivě zničí. Být dvakrát, třikrát delší (samozřejmě s odpovídající kvalitou, tj. ne kvantita na úkor kvality), četlo by se to líp. Takhle je za minutu po srandě. Vím, že je možná pro někoho těžké něco prodlužovat, ale neškodilo by to někdy zkusit. Mimochodem, včera mě taky napadl námět na povídku s domem; naštěstí pointa je úplně jiná, což mě potěšilo, protože tak nebudu muset svůj nápad vyhodit :)

reka
06. 10. 2005
Dát tip
to je povidka na pokracovani?

Kandelabr
06. 10. 2005
Dát tip
myslím, že ne. proč?

reka
06. 10. 2005
Dát tip
ze to tak nejak nema konec. teda, jako veta na konci konci (druhe konci se cte s hackem a carkou), odstavec taky, to jo, ale to je vsechno.

Kandelabr
06. 10. 2005
Dát tip
přišlo mi lepší nechat to otevřené.člověk si může domýšlet, a jak to na tebe působí? (jestli vůbec nějak:) )

StvN
06. 10. 2005
Dát tip
Nezapřeš Pana architekta. Poslední věta je dobrá, já jí rozumim a o to jde.

pozorovatel
06. 10. 2005
Dát tip
pro mě je důležitej název... jen o domě to nebude architekt domu usherů:) hezky* líbí se mi, kolik přívlastků najdeš a jak podrobně a ne vůbec nudně popisuješ

Loutka
06. 10. 2005
Dát tip
mě to příde spíš jako popis místa a pocitů, krapet mi chybí děj ale jak řek pozo, je v tom trochu z Poa, ale ne moc

reka
06. 10. 2005
Dát tip
nevim, prislo mi to takovy... zacalo to dobre, s tim, ze se mu odcizil dum, ale jak tenhle pocit vic a vic popisujes, tak je to pro me vic a vic nudny a vlastne se mi to citeni hrdiny zacina vic a vic vzdalovat. prijde mi, ze se ten prvotni pocit odcizeni tim dlouhym popisem rozmelni. ve finale mi vnimani hrdiny prijde tak abstraktni, tak neurcity, ze k tomu vubec nic necitim. a pak to skonci uprostred: kdy ceka prvni zmeny. nevim. rozpacity, rozplizly dojem. pro me.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru