Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pozorovatel

Výběr:
20. 10. 2005
5
1
7503
Autor
Zbora

Lukáškovi...opožděně k svátku. Předpokládá se, že autor chce rozvíjet svůj literární talent a stojí o hlubší (vážný a věcný) názor na dílo. Je tedy připraven přijmout i negativní hodnocení svého úsilí, o kterém lze vést pod dílem polemiku.

Ve větvích dole pod domem se rozeřvala sýkora. Na parapetu přistála sršeň a složila křídla. Šedivý opar rozčísly první paprsky a na druhé straně klíčové dírky stále ještě viselo oko.

Dívka se otočila na bok a přikrývka jí sklouzla z ramen. Dech za dveřmi se znatelně zrychlil. Jeho majitel si moc, hrozně moc přál, aby peřina sjela ještě alespoň o deset, patnáct centimetrů níž, avšak ne všechno, po čem toužíme, se splní. Oko ještě několik okamžiků odolávalo návalům únavy, ale přirozená potřeba udělala své a postava, choulící se ve strnulé poloze pod klikou, ztratila vědomí.

Opar se už dávno rozplynul a slunce teď stálo vysoko nad domem. Dívka zvolna otevřela oči, několikrát zívla, a poté, co se protáhla, odkryla peřinu, vstala a na okamžik spočinula pohledem na odrazu svého nahého těla v zrcadle. Spokojeně se pousmála a vzala za kliku. Stejně rychle, a možná ještě o něco rychleji, jako se otevřely dveře, otevřely se i oči za nimi. Zíraly teď vytřeštěně přímo před sebe a mozek, se kterým byly pevně spjaty, si marně snažil vybavit, odkud zná tu věc, jež se objevila kousek před jeho nosem. Mozkové spoje nejprve vykouzlily představu babiččiny bábovky. K ní se ovšem vázal i nezaměnitelný čichový vjem, který tentokrát chyběl. Další v pořadí byl záhy obrázek lastury. Ten ovšem mozek, po zjištění, že se nevyskytuje v mořském akváriu zavrhl taktéž. Proběhlo ještě několik dalších bezděčných asociací, než zakotvil u obrázku z domácího lékaře, jež měl vryt do své šedé kůry víc než nápadně. Ano! Bylo to ono. Ta věc, kterou uctíval s láskou téměř pohanskou. Ta věc, která mu nedávala spát, provázela ho ve snech a probouzela zmateného a lepkavého. A teď ji měl doslova nadosah. Majitel mozku se zatetelil blahem a nahnul se kousíček dopředu. Avšak v okamžiku, kdy se rozhodl, že onu věc důkladně prozkoumá, ozval se nevysoko nad ním ohlušující jekot. Poplašeně odskočil, zaklonil hlavu přesně v tom úhlu, o jakém předpokládal, že koresponduje s umístěním zdroje onoho zvuku, přičemž výrazně pootevřel ústa.

“Co tady děláš brácho?” zeptala se dívka, spíše formálně. Tradičně jej totiž v podobné pozici nacházela u protějších dveří, za nimiž měli ložnici rodiče.

“Já…já tady hledám brejle.”

“Vždyť je máš na hlavě”

“…taky sem je už našel, ty krávo” odvětil brácha, hrdě vstal a rychle, jak jen mu rázem objemnější kalhoty dovolovaly, odcupital do svého pokoje. Mezi futry se ještě na moment zastavil, učinil směrem ke své sestře několik významných úšklebků a zabouchl dveře.

Toho dne byl Lukáš výrazně roztržitý.

Zde by bylo ještě patřičné dodat, že Lukášem jej nazývali pouze rodiče. Babička mu říkávala Lukášku, sestra brácho, nebo ty troubo a mezi kamarády ze sídliště ho nikdo neoslovil jinak než Šmíráku. No, ono se vlastně nedá říci kamarádi. Lukáše se všichni z okolí báli. Když šel ulicí, lidé zatahovali žaluzie a závěsy, ucpávali všechny štěrbiny a zavíraly dcery do komor, jejichž dveře byly zbaveny klíčových děr. I když jednoho skutečného přítele Šmírák měl. Chodil do nižšího ročníku a spolužáci z kurzu němčiny ho přezdívali Jágr, od slova Jägen. Pravidelně spolu přes léto lezli na višeň u nudapláže a v zimě navštěvovali záchodky plaveckého stadionu, z nichž bylo, při troše zdravého pohybu, vidět do utajených útrob areálu. A právě jemu Šmírák zavolal. Dali si sraz v půl osmé za komínama.

Jágr dorazil včas, ale šmírák na inkriminovaném místě ještě nebyl. Jak už to tak bývá, zapálil si cigaretu, když však spatřil shrbenou, ploužící se postavu, v níž bezpečně poznal svého přítele, vypadla mu z otevřených úst.

“Ty vole, co tě tak vzalo?”

Místo odpovědi se mu naskytl pohled na vyhaslé oči pozorovatelovy, jak jej důvěrně a s jistou dávkou zbožnosti oslovoval, jak jej nedůvěřivě a s jistou dávkou nemožnosti pozorují. Chvíli bylo ticho, rušené jen neumělým škrtáním zapalovače.

“spatřil jsem bohyni”

Jágrovi vypadlo z úst druhé cigáro

“viděls jí?”

“Úplně zblízka!”

“A co? Je hebká? Voní?”

“Byla sestry!”

“sestra ti jí ukazovala?”

“mmmmm…jo…víš, zjistil jsem, že už bez ní nemůžu vydržet”

“Bez sestry?”

“Bez sestry jo, to je kráva”

“Mně se tvoje sestra líbí…možná by mi ukázala taky!?”

“Na mojí ségru zapomeň. Chce to ňáký pořádný…chápeš?!”

“Jo…a kde je vemem?”

“Mám parádní plán”

Nad Jižákem se začaly stahovat černé mraky a překryly tak zapadající slunce. Sýkora se uvelebila na vejcích a sršeň bezvládně ležela na podlaze. Na chladnoucí ulici se objevily dvě postavy. V krocích byla patrná nervozita. Zastavily se u domečku s červeným roubením. Nebylo to ve skanzenu, nýbrž na Opatově a v domečku nebydlela babička s dědečkem, ale sklad bílého masa. Přestože byli oba naučeni na vegetariánskou stravu, Jágr odhodil cigaretu, Pozorovatel dopil Coca-colu a vešli dovnitř.

Slunce už dávno spalovalo pláže na Floridě, sýkoru sežral kocour a sršeň bezvládně ležela na podlaze, když se dveře domečku otevřely. Ven vyšel Jágr a nadechl se vlahého vzduchu. Pár kroků za ním sestoupil po schodech i Pozorovatel. Jágr si zapálil cigaretu.

“uhghrgh”

“Tak co, vole, dobrý?”

Pozorovatel objal Jágra kolem pasu.

“Ale s tebou je to stejně nejlepší”


1 názor

Zbora
05. 05. 2009
Dát tip

Zbora
31. 05. 2006
Dát tip
ZDE

Zbora
31. 05. 2006
Dát tip
ZDE

evalota47
24. 11. 2005
Dát tip
Ste mě pobavili všeci

Zbora
09. 11. 2005
Dát tip
Mě někteří lidé z Totemu znali z různých čtení ještě než jsem tam vstoupil...chtěl jsem se dozvědět něco nového...proto jsem tam i zpočátku vkládal jiné texty než na P. No, teď už je to myslím jedno, nicméně se přejmenovávat nebudu :o)

Zbora
08. 11. 2005
Dát tip
Pozouš je ten prostřední...to poznám...Kytko, ale proč mi sem dáváš celou pozoušovic rodinu fakt nechápu.

Zbora
08. 11. 2005
Dát tip
Maxima Gali...nevěděl jsem, žes i na písmoňi :o) Kdo byl ta redaktorka? Sleeping? ...no, ona tahle povídka si nedělá žádné literární ambice...měla za účel "potěšit" toho rozverného mládence :o)) dala by se škrtnout celá...ale díky za reakci.

bys viděl vodstrašující případ, víš....

Zbora
08. 11. 2005
Dát tip
Z Totemu...jsem šedé :o)

joo, žijuuu.... sem si ho nepustila k tělu víc jak na 2 metry, neboj :-))

pozorovatel
04. 11. 2005
Dát tip
kecá... neustále mě přemlouvala a ukazovala své okvětní lístky... jen díky své mladické rozvážnosti jsem odolal nástrahám této "masožravé" květeny

hele floutku, Tě praštím přes paštěku, za to odporné lhaní.... :-)) si seděl v koutku s vlkem a ani si nemukal....!

pozorovatel
04. 11. 2005
Dát tip
přes co? přes paštěku? nopanejo! a co to je..? nemukal, abych tě ještě více nerozvášnil.. stačil ti jen letmý pohled na mě a už se ti zvedaly lodyhy...

přes hubu :-)) pro neználky .-) hehe.... teď si mě pobaviiiiil... .-))) lodyhy se mi zvedaly? checht....že sem si nevšimlaa... drahoušku :-))



Zbora
03. 11. 2005
Dát tip
Bože...a to ještě žiješ?

nooo, měla sem tu čest.. :-)

chi :-)))) dost autentické bych řekla :-)) t

Zbora
26. 10. 2005
Dát tip
To je ještě mírné...kdybys ho znala.....

pozorovatel
22. 10. 2005
Dát tip
:))))) ztráta orientace v prostoru je zákeřná věc a občas se stane každému z nás... v prostoru je tolik prostoru, až tam neni žádný úhel a okolo koho se pak máme obtočit? toť otázka... ale nejvíce matoucí na prostoru je, že ho mohou určit i jen dva vektory, bod s určujícím směřem a hned je dvouprostorový - až tak jednoduše... to přeci jít nesmí, nemyslíš? a co když máš těch lineárně nezávislých vekterů třeba pět? to máš pěti-prostorovou dimenzi? je to vůbec možné? jak bychom v tom prostoru vůbec vypadali? a jak by vypadaly naše orientace?!!!!

pozorovatel
22. 10. 2005
Dát tip
ale příští tejden jedu na chatu k jablkůmovi:(( v pátek... já bych ale i docela rád jel... jen vás neznám a bojim se takovýhle věci mě zajímaj...

pozorovatel
22. 10. 2005
Dát tip
takže je to od středy do neděle? hm, to je škoda.. tak někdy příště.. vážně bych rád jel

pozorovatel
22. 10. 2005
Dát tip
měj se:)

Jeheheman
21. 10. 2005
Dát tip
ani se mi nechce tuhle rýpací povídku moc komentovat, není nijak hrozná:o)

Smetiprach
21. 10. 2005
Dát tip
Dívka zvolna otevřela oči, několikrát zvlhla, a poté, co se protáhla, odkryla peřinu, vstala a na okamžik spočinula pohledem na odrazu svého nahého těla v zrcadle. Občas se člověk trochu přehlédne a nestačí se divit... :-)) S hlupčí krytykou se dostavím, ale bude to chvilku trvat, teď musím jít zalít azalky a nakrmit chrousty...

pozorovatel
21. 10. 2005
Dát tip
ve skutečnosti je to lepší s Milanem Barošem... ale to už je jiný příběh no vidíš! to ti jde líp než básničky o trávě dobrej styl, všechno tam má smysl... hlavně ta ležící sršeň takovej klidnej tón s ironickym zabarvením provází povídku - to se mi líbí hezky si na mě navázal:)) jsi dost pečlivej..možná až moc a pak to nudí působí to jednotvárně nemyslim tim, aby tam byly nějaký velký výkyvy, ale mohla by být barvitější dost dobrá parodie:)) která jako parodie snad ani nevypadá a to je moc dobře* a jenyk je zmatenej, ale já ho nezatracuju

pozorovatel
21. 10. 2005
Dát tip
dal bych výběr, ale když já jsem "spoluautor":)) a zatim nejlepší dárek k svátku, díky!

pozorovatel
21. 10. 2005
Dát tip
jinak.. mně nepřijde jako rýpací povídka Rejpal je smetiprach, tahle povídka je zbývající šest trpaslíků se Sněhurkou ve vedl. roli

Zbora
21. 10. 2005
Dát tip
Šmírák: Dej Výběr!!!!! A chci vyhrát povídku z měsíce!!!!! Jaktože ještě neni zařazená v klubu čítařů? Víš jakou mi dalo práci jí doma vyhrabat? Pavla uklízela. A není zač...rád potěším :o)

pozorovatel
21. 10. 2005
Dát tip
no dobře ale jen proto, že je to reklama na mě! :)) a potěš mě zas... povídkou:)

Zbora
21. 10. 2005
Dát tip
No proto! A co ten klub? Ano...až zase napíšu něco hodnotného, věnuji Ti to! Vlastně jsem nedávno napsal nějakou povídku...tak já jí sem dám. Kvůli Tobě.

pozorovatel
21. 10. 2005
Dát tip
klub nějak vázne... a soutěž má na starost stvn (teda,já taky, ale...) vlož ji:)

Zbora
21. 10. 2005
Dát tip
Ono počáteční nadšení často rychle opadne :o)) Ano, vložím...je o babičce...a chci s ní zaútočit na post povídky z Měsíce.

StvN
21. 10. 2005
Dát tip
Celkem dobrý, ale šla by napsat stručněji. Klub nevim jestli rozjedu, neni tu moc dobrejch věcí, aby se dalo zařadit aspoň deset, dvanáct do měsíce, to se nenajde.

Zbora
21. 10. 2005
Dát tip
Budu se snažit...slibuju! :o)

Zbora
20. 10. 2005
Dát tip
avi

Zbora
20. 10. 2005
Dát tip
Já nevim...beru to podle sebe...vždycky večer když příjdu domů a kouknu se se zalíbením do zrcadla, tak se na sebe hezky usměju a řeknu si "Honzo, vypadáš dobře!" :o)) ...jo, jo, chudák.

slunicko85
20. 10. 2005
Dát tip
na cteni potrebuju vic casu nez pauzy mezi hranim sachu :) mina_loy...ja se na sebe koukam do zrcadla a usmivam se, jak mi to slusi :)))

Narvah
20. 10. 2005
Dát tip
to o mozku a kůře je nudí, začalo to dobře, pak mi to už jen připomělo pelce, nakonec to autor myslel spíše jen k pousmání..

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru