A o nich

Bohužel,
už uvadá můj dětinský smích,
jako bláhové růže v mé konvičce na stole.
A vám se prohlubují vrásky.

Už nemusím zticha našlapovat, bych
Vás neprobudila, neslyšíte už mé kroky.
Sténající tiché kroky.

Mé veselé barvy jsou ve vašich očích tak jiné,
plné šedi a šedomodré. Jen zřídka se už
umíte podívat jako já, ale tehdy se vykrajují
do vašich tváří vrásky smíchu.

Ještě před odchodem Vám chci věnovat stejný
pocit bezpečí, který jste mi věnovali Vy na
mém začátku. Doufám, že to křehké vlákno
důvěry někdo z nás nepřetrhne, jinak by
kdosi mohl odejít předčasně.

Mým drahým rodičům (a o nich)
S láskou Vaše dcera

---