Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak to začalo, aneb co nebylo v návodu

20. 11. 2005
3
0
2140
Autor
trigate

Pouze si léčím frustrace ze zklamání po návštěvě kina.

„Doktore Atkinsi, tady máte svou kávu.“

„Díky Margaret.“

Muž v bílém plášti převzal plastový kelímek a opatrně usrkl horké tekutiny uvnitř. Bolestivě zkroutil obličej, když si opařil ret, ale vzápětí pokývl.: „Přesně, jak má být. Dobře jste to uvařila.“

Jeho asistentka, plavovlasá britka s welšským přízvukem, už byla na odchodu. Tak jen pohodila hlavou a na půl úst odpověděla: „Tak dobře, jak jen to ten automat na chodbě umí. Nic lepšího na Marsu nenajdete.“

Doktor Atkins se usmál a pak se otočil k centrálnímu pultu.

„Jak si vede náš tým?“ Zeptal se šestice mladých operátorů.

Jeden z nich zvedl hlavu a odpověděl: „Myslím, že je hotovo, pane. Můžeme to spustit.“

„Skutečně?“

Doktor Atkins odložil kávu, přešel k nim a převzal výsledky měření, které mu mluvčí podával.

„Tak to je výborná zpráva, přítelé. Na co tedy čekáme? Spusťte to.“

Hlavní operátor naťukal pár příkazů na konzoli svého počítače, pak pokývl a všichni si nasadili ochranné brýle. Když byli připraveni, stiskl červené tlačítko na hlavním ovládacím pultu.

Deset metrů od nich, za ochranou bariérou z tvrzeného skla v titanovém rámu, uprostřed zkušební místnosti, se rozzářilo bílé světlo. Jakmile ochranné clony trochu ztlumily nesnesitelný jas na trochu přijatelnou míru, dal se rozeznat kruhový tvar o průměru asi tři metry, ze kterého záře vycházela. Od okraje dokonalého kruhu se občas oddělil blesk a neškodně práskl do mříží Farradayovy klece.

Všichni, včetně doktora Atkinse zírali v němém údivu na ten úkaz a nebyli schopni slova. Nakonec se jeden z operátorů vzpamatoval, postavil se a podal doktorovi ruku.

„Blahopřeji k vašemu úspěchu. Otevřel jste portál. Je mi ctí s vámi spolupracovat, pane.“

Atkins nabízenou ruku přijal a dojatě ji stiskl. A jak se mu tak draly slzy do očí a jak byli dojati i všichni ostatní, nevšiml si nikdo Impa, který vystoupil z bílého kruhu.

 

Imp se rozhlédl a povšiml si hned sedmi smrtelníků. Ochranné sklo s aktivní clonou pro něj nebylo překážkou. Pro ohnivou kouli, kterou vzápětí vyslal, také ne. Po sedmi lidech v kontrolní místnosti nezbyl ani mastný flek. Imp uvolnil místo a z portálu se začaly hrnout stovky pekelných příšer.

 

****

 

Krátce po těchto událostech jsem přistál na výzkumné základně Union Aerospace Corporation na Marsu. Byl jsem vyslán, abych prošetřil, proč se základna přestala ozývat. Poslední relace zněla dost podivně. Z reproduktorů se ozvala pouze věta „We are doomed!“ a pak už jen příšerný randál.

 

Prošel jsem přistávacím koridorem a dorazil na řídící věž. Nestačil jsem se ani porozhlédnout, když se na mě vyřítilo něco. Vypadalo to jako tyčinka Snickers s nohama a rukama a takovým nelidským způsobem to řvalo. Napral jsem do toho půl zásobníku, než ten šmejd lehnul. Dobrá zpráva byla, že se to dá zabít. Špatná zase, že mě ta věc zatlačila do druhé chodby, která vedla dál do nitra základny. Nu což, nic není dokonalé, že.

Vzápětí se vyřítili další dva snickersové a já měl co dělat. Pálil jsem, kryl jsem se za výstupky různých ovladacích pultů, kterých bylo všude kolem jak naseto a hlavně jsem ustupoval. Anebo postupoval, vzhledem ke směru, kam jsem mířil. Jak se to vezme.

Pak mi došly náboje.

Pak jsem o něco zakopnul.

Byla to mrtvola muže z ochranky. Vedle něj se válela docela sympatická, krátká, dvouhlavňová brokovnice. Příjemně sedla do ruky. Když jsem navíc našel po kapsách sekuriťáka i krabičky s náboji, nebylo co řešit. Jediná cesta vedla dál, do nitra základny. Systematicky jsem zalomil hlavně a naládoval. Zacvakl jsem flintu, otočil se a z půl metru vystřelil poslednímu snickersovi z obou hlavní přímo do ksichtu.

 

No, ... a dál už to znáte.


evalota47
24. 11. 2005
Dát tip
hmmmmmm-vůbec chlapci nevím o čem tady mluvíte,ale to neva,dobře se to četlo.

evalota47
24. 11. 2005
Dát tip
****

trigate
21. 11. 2005
Dát tip
No, jenže v tom je kámen úrazu. Je to nuda. Až na posledních 20 minut se tam téměř nic neděje. Navíc to tak úplně nekoresponduje s herní předlohou. Ani pekla se nedočkáš. Je to sice podle trojky, kterou jsem nehrál, ale přesto. Jediné plus je FPC, která se jim fakt povedla (i přestože si dost okatě pomáhali počítačem). Jestli bych to k něčemu přirovnal, tak k předělávce Street Fighter. Tam bylo také posledních 20 minut víceméně podle předlohy a to předtím něco jiného.

StvN
21. 11. 2005
Dát tip
Steet fighter pamatuju a je fakt, že to byla z větší části nuda. Já hrál dooma jedničku a chvíli i dvojku, ale i tak bych na to rád viděl film. Asi neuvidim. Díky.

trigate
21. 11. 2005
Dát tip
Počkej si na DVD. O nic nepřijdeš.

Marty73
20. 11. 2005
Dát tip
Hezký intro, to by mohlo být i výnosný řemeslo.

trigate
20. 11. 2005
Dát tip
No tak to mě fakt nenapadlo. :-)

StvN
20. 11. 2005
Dát tip
Takže na film nemám chodit. Je to brá oddechovka, co jsi napsal.

trigate
20. 11. 2005
Dát tip
Film fakt silně nedoporučuji. Je to jedna z nejhorších herních předělávek, co jsem viděl. Horší snad byli už jen Super Mario Bros.

StvN
20. 11. 2005
Dát tip
Co je na něm špatnýho? Čekal bych prostě masakr od začátku do konce. Efekty a tak. To by mi bohatě stačilo. Něco jako Terminátor 3.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru