Že jsem se spletla (poslední pro pana A.)

Jen bych Ti měla říct, že jsem se spletla

- včera začaly na Staromáku vánoční trhy - je toho spousta co jsem si myslela když jsem je procházela

od oranžovejch korálků

a českejch tradičních suvenýrů

přes nějaký kůže a ruský panenky bábušky co když je zmáčkneš tak máš pocit že nemaj srdce (taky že nemaj)

myslela jsem na naší poslední společnou procházku

tak nějak samozřejmě jsme zamířily do lesa

když jsem ještě pila - tak hodně - když jsem si myslela, že na depku je nejlepší jít se vožrat -

chodily jsme vždycky do lesa

s plastikovou láhví houby - až pozdějc jsme začali říkat víko

víno

kola

prej se to píše s "c"

Jen jsem Ti zapomněla říct, že jsem se spletla

jsou to dva roky - včera jsem to počítala

ještě chvíli do sedmnáctýho prosince

ještě jednu malou nezasněženou chvíli

počkej...

Za

klonil jsi hlavu a viděl jsi jenom ty hnusný elektrický hvězdičky a zelený svítící řetězy omotaný okolo lamp

a viděli jsme se tak málo, že jsme prakticky pořád slavili

Vánoce, naše svátky a narozeniny, výročí a křivdy a všechno co jsme spolu řešili

(takovej výraz pro hádky, viď)

docela milý zastavení - přichází zima i když má bejt podzim ještě asi měsíc

já miluju ty padající listy a vždycky jsem si myslela, že můj nejoblíbenější měsíc je listopad

a dneska jsem zjistila, že ve skutečnosti jsem si vždycky myslela, že listopad je říjen

a že mám teda asi říjen radši

řeknu Ti bylo to divný překvapení

nic moc pěknýho, no...

Tak zas budou Vánoce - a nějaký divný dědkové v červenobílým a s fousama se vystavujou ve výlohách

vedle malýho sousoší nějaký tříčlenný rodinky na slámě (v pozadí kráva a určitě moc fotogenická ovce - to se pozná)

by mě zajímalo jakej maj tyhle dvě věci mezi sebou vztah - že jsou v tý výloze takhle vedle sebe

Neviděla jsem Tě strašně dlouho - rok

dvanáct měsíců

tři sta šedesát pět dní

nebo padesát šest? Pořád se mi to plete - a krát dvacet čtyři hodin

--- kdyby to šlo /// vykrátit...

Jen jsem Ti nikdy nechtěla přiznat, že jsem se spletla.