Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+16 neviditelných
Když tesáky sevřely krk vychrtlého králíka
datum / id11.12.2005 / 187933Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
upřesnění kategorieanimální
zobrazeno4825x
počet tipů5
v oblíbených0x
do výběru zařadilhai_mal, Rabb,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
Když tesáky sevřely krk vychrtlého králíka

V obrovské, nekonečné stepi bloudil bez cíle, vlevo ani vpravo nemělo žádný smysl, zůstávaly jen pocity. Když tesáky sevřely krk vychrtlého králíka, marně se cukajícího, když horká krev vystříkla na skromné chumáče trávy. Když se pustil po stopě malého jelínka. Když slétající se orli upozorňovali na probíhající hostinu. Když rovnou pláň překryla tma, oči svítily do měsíce.

Pocity.

Když pak narazil na stopu dvou mužů, slabě, ale tak podivně vonící, nemohl odolat. Sledoval ji dlouhé dny a noci, běžel neúnavně a vždy, když se na chvíli zastavil, aby si odpočinul, stejně nemohl spát, cítil na sobě pohled měsíce, najednou palčivý a vyčítavý. Když je pak před sebou uviděl, dva černé body v dálce, jejich pach sladce dráždil v čenichu, nevěděl co dělat. Zvolnil tempo a kráčel za nimi a pomalu, obezřetně se přibližoval. Trvalo to několik dní. Za ten čas se již sladil s denním rytmem obou mužů, trpělivě sledoval jak staví a skládají svůj stan, jak rozdělávají oheň a vaří skromné jídlo, jak loví, jak žijí, hýbají se, dýchají. Jak jdou.

Jedné jasné noci, když oba muži seděli u ohně, mlčky se dívali do plamenů, protože mezi nimi už dávno nebylo třeba mluvit, přistoupil k nim ze tmy třetí. Jeho bílé tělo zářilo. Na zem položil dva králíky. Přisedl k ohni. Těžko hledal slova, zadrhával se, koktal. Mluvil pomalu a vypadalo to, jako by každé slovo  musel znovu vymyslit.

Mužové tiše odpovídali, vyprávěli mu o své cestě, co viděli, zažili, dali péct králíky a vařili čaj a usmívali se.

Když nad ránem oheň odumíral, dva už  balili svůj stan a třetí byl daleko, rozpouštějící se noc jej svírala ve spánku a jeho zavřené žluté vlčí oči opět pomalu zapomínaly, jaké to je, být člověkem. 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.12.2005 00:00:00alina
jedna z - pro mě - pocitově dokonalých věciček!!!
*
15.12.2005 00:00:00Rabb
...kráčel za nimi a pomalu, obezřetně...
...kráčel za nimi pomalu a obezřetně... - dovolil jsem si, já amatér, najít jediný nedostatek, který mi nepadl při krásném plynutí slov do oka... :-)

Jinak si dovoluji T+V
11.12.2005 00:00:00StvN
Aha. To je..na pováženou:)
Dobrý. Dneska mi to krásně sedlo do nálady.
11.12.2005 00:00:00hai_mal
příjemné čtení, chvílemi mrazivé.....líbí se mi......a ten závěr je skvělý* TV
11.12.2005 00:00:00Narvah
no, nejdřív jsem si myslel, že to bude mědvídě z Medvědů. Pak to byl najednou vlkočlověk, kterej si s těma dvěma chlapama, kteří si už mezi sebou nemuseli nic povídat, pěkně poklábosil. asi byli rádi, že mu můžou hezky pěkně vysypat, co celé ty dny dělali a tak. ráno, když to balili, vlk už byl pryč. no já nevím, co tím jako chceš říct..
11.12.2005 00:00:00Kandelabr
Narvah:chtěl jsem tam nějak zachytit tu atmosferu jednoho trochu podivneho setkání. shodit můžeš cokoliv. chápu, že v tom někdo nemusí vidět nic zaznamenání hodného. ale já mám tyhle momenty rád...
11.12.2005 00:00:00Narvah
já ti to nezhazuji, jen mi to přišlo trochu uhozený..
11.12.2005 00:00:00lukášj
malo to úplne všetko
11.12.2005 00:00:00Kandelabr
a co konkrétně? ten vlkodlak? nebo ti dva cestovatelé? nebo komplet ta představa? :)
11.12.2005 00:00:00fungus2
Hm, dobrá minipovídka**

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.