Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když tesáky sevřely krk vychrtlého králíka

Výběr: hai_mal, Rabb
11. 12. 2005
5
0
6238
Autor
Kandelabr

V obrovské, nekonečné stepi bloudil bez cíle, vlevo ani vpravo nemělo žádný smysl, zůstávaly jen pocity. Když tesáky sevřely krk vychrtlého králíka, marně se cukajícího, když horká krev vystříkla na skromné chumáče trávy. Když se pustil po stopě malého jelínka. Když slétající se orli upozorňovali na probíhající hostinu. Když rovnou pláň překryla tma, oči svítily do měsíce.

Pocity.

Když pak narazil na stopu dvou mužů, slabě, ale tak podivně vonící, nemohl odolat. Sledoval ji dlouhé dny a noci, běžel neúnavně a vždy, když se na chvíli zastavil, aby si odpočinul, stejně nemohl spát, cítil na sobě pohled měsíce, najednou palčivý a vyčítavý. Když je pak před sebou uviděl, dva černé body v dálce, jejich pach sladce dráždil v čenichu, nevěděl co dělat. Zvolnil tempo a kráčel za nimi a pomalu, obezřetně se přibližoval. Trvalo to několik dní. Za ten čas se již sladil s denním rytmem obou mužů, trpělivě sledoval jak staví a skládají svůj stan, jak rozdělávají oheň a vaří skromné jídlo, jak loví, jak žijí, hýbají se, dýchají. Jak jdou.

Jedné jasné noci, když oba muži seděli u ohně, mlčky se dívali do plamenů, protože mezi nimi už dávno nebylo třeba mluvit, přistoupil k nim ze tmy třetí. Jeho bílé tělo zářilo. Na zem položil dva králíky. Přisedl k ohni. Těžko hledal slova, zadrhával se, koktal. Mluvil pomalu a vypadalo to, jako by každé slovo  musel znovu vymyslit.

Mužové tiše odpovídali, vyprávěli mu o své cestě, co viděli, zažili, dali péct králíky a vařili čaj a usmívali se.

Když nad ránem oheň odumíral, dva už  balili svůj stan a třetí byl daleko, rozpouštějící se noc jej svírala ve spánku a jeho zavřené žluté vlčí oči opět pomalu zapomínaly, jaké to je, být člověkem. 


alina
30. 12. 2005
Dát tip
jedna z - pro mě - pocitově dokonalých věciček!!! *

Rabb
15. 12. 2005
Dát tip
...kráčel za nimi a pomalu, obezřetně... ...kráčel za nimi pomalu a obezřetně... - dovolil jsem si, já amatér, najít jediný nedostatek, který mi nepadl při krásném plynutí slov do oka... :-) Jinak si dovoluji T+V

StvN
11. 12. 2005
Dát tip
Aha. To je..na pováženou:) Dobrý. Dneska mi to krásně sedlo do nálady.

hai_mal
11. 12. 2005
Dát tip
příjemné čtení, chvílemi mrazivé.....líbí se mi......a ten závěr je skvělý* TV

Narvah
11. 12. 2005
Dát tip
no, nejdřív jsem si myslel, že to bude mědvídě z Medvědů. Pak to byl najednou vlkočlověk, kterej si s těma dvěma chlapama, kteří si už mezi sebou nemuseli nic povídat, pěkně poklábosil. asi byli rádi, že mu můžou hezky pěkně vysypat, co celé ty dny dělali a tak. ráno, když to balili, vlk už byl pryč. no já nevím, co tím jako chceš říct..

Kandelabr
11. 12. 2005
Dát tip
Narvah:chtěl jsem tam nějak zachytit tu atmosferu jednoho trochu podivneho setkání. shodit můžeš cokoliv. chápu, že v tom někdo nemusí vidět nic zaznamenání hodného. ale já mám tyhle momenty rád...

Narvah
11. 12. 2005
Dát tip
já ti to nezhazuji, jen mi to přišlo trochu uhozený..

lukášj
11. 12. 2005
Dát tip
malo to úplne všetko

Kandelabr
11. 12. 2005
Dát tip
a co konkrétně? ten vlkodlak? nebo ti dva cestovatelé? nebo komplet ta představa? :)

fungus2
11. 12. 2005
Dát tip
Hm, dobrá minipovídka**

Narvah
11. 12. 2005
Dát tip
jak jsem pochopil, je to o tom vlkovi, kterej nejdřív neměl moc co dělat a pak ucítil lidi a šel za nima. do té doby, než mezi ně vejde, tak je to dobrý. něco ve smyslu, že už ten lidskej pach zná a něco ho k němu láká. proč ne. když pak ale přijde ten vlk, kterej je najednou člověk (a není jasné proč - má to takový hororový nádech) a položí mezi ně ty dva králíky a sedne si k ohni a nemůže se vymáčknout, tak to mi přijde trochu uhozený. dobře, je teda zase člověk a musí si znovu zvykat mluvit. na něco se ptá a ti muži mu odpovídají. vůbec jim nepřijde divný, že se najednou objeví po týdnech nějakej chlápek s dvěma králíky, co má problém mluvit. Naopak jsou družní a vykládají mu co zažili a dají ty dva králíky na oheň a dělají čaj.. pak jdou asi všichni spat a ráno ten člověk je už zase vlk a spí někde jinde a možná že se mu všechno jen zdálo. prostě mi nepřijde, že bys kromě nějakého tajemna, které je tajemnem pro tajemno, sděloval něco víc. ten tvůj styl se mi docela líbí, tou svou nejasností se k takovému příběhu hodí, ale ten příběh se ztrácí sám v sobě - vede jen od sebe do sebe. není tam nic, o čem by se dalo přemýšlet, jen to, že se vlk mění v člověka a zpátky. loví vůbec vlci králíky nadvakrát : )

Kandelabr
11. 12. 2005
Dát tip
aha. myslel jsem, že jsem to napsal jasněji... vlk, který byl kdysi člověkem, a ti unavení poutníci, kteří samozřejmě ví, s kým mají tu čest...pro mě je těžké to soudit, mám pocit, že se to tam dá najít. ale každopádně se můžu mýlit. díky za výklad.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru