Stýskání

Tenhle človíček pro mne znamená v životě všechno, všechno co jsem kdy chtěl a chci. A já to opravdu nemůžu vzdát... . . . . . (snad to někteří z vás vydrží číst až do konce, trošku jsem se rozepsal)

Našel jsem další Tvůj vlas

(máš krásné vlasy)

jen tak ležel na polštáři

a mě bylo najednou zase smutno

(vlastně mi je pořád, jen teď o vlásek víc)

po Tvých polibcích

vůni Tvých vlasů

po Tvém úsměvu

po Tobě

Hrozně rád jsem se

na Tebe díval

jak Ti to sluší

při svitu svíčky, lampičky

i denního světla

Občas jsi jen tak prohodila

Miláčku

(to se mi hrozně líbí)

a usmála ses

                                                        (tak jak to umíš jen Ty)

Když jsi tu nebyla

hladil jsem Tě na fotkách po Tváři

a posílal Ti polibky

                                                        (věřil jsem že je na tu dálku ucítíš)

Po večerech si znovu

a znovu pročítám

zamilované SMSky od Tebe

                                                        (píšeš v nich lásko a taky jak mě miluješ)

Promiň, jen si utřu slzy

pláču

                                                        (už jsi mi dlouho nenapsala nic hezkého)

Ještě si pamatuji jak jsi říkala

sem koupíme polštáře

(prý je zbožňuješ, ty co prodává  IKEA)

a tady přivezu veliký zrcadlo

Víš hrozně rád jsem

v představách viděl

náš byt

také to, když je na první

pohled poznat

že mu vládne ženská ruka

                                                        (ta Tvoje)

Jsem jen chlap a vidím

věci trošku jinak

                                                        (tak nějak chlapsky)

Víš pořád Tě miluji

i když je teď všechno trošku jinak  

                                                        (a co naplat že chtěl bych aby nebylo)

Mám svázané ruce větou ze slov

cos mi poslala v jednom ze svých

E-mailů

Zdenečku,

proto to končím

a do té doby SBOHEM

                                                        (ono to vážně bolí)

Tak co mi teď zbývá??

Co ještě můžu?

Najít ještě další vlas

někde pod polštářem

                                                        (vlastně je hledám pořád)

To Ty jsi ve mně probudila

dávno ztracenou lásku

                                                        (co jsem v ní kdysi přestal věřit)

Cítím že patříme k sobě

Ty a já

ještě si pamatuji jak jsi mi říkala

naše miminko bude

mít Tvoje oči

                                                        (prý je mám podle Tebe hezké :o) )

A já k tomu dodal

a krásné bude po Tobě

                                                        (miluju děti)

Pořád chci s Tebou zestárnout

vidět jak se naše děti

učí mluvit

                                                        (máma, táta)

udělají první krůčky

půjdou do školy

odmaturují

a vylétnou nám z hnízda

                                                        (tak jako my našim rodičům)

V jedné SMSce jsi mi tehdy

napsala

Tebe si dokážu představit

jako tatínka svého dítěte

Vždycky jsi byla

odvážnější, odhodlanější

než jsem byl kdy já

                                                        (a za to Tě obdivuji)

Jdeš si pevně za svými sny

a dokážeš je realizovat

                                                        (to málokterá žena umí)

Dnes klepou vánoce na dveře

chtěl jsem nám koupit stromeček

hrozně jsem se těšil

jak mu na špičku uvážeš mašličku

                                                        (pamatuješ jak jsi o ní mluvila?)

Měl jsem pro Tebe nachystaný

první vánoční dárek

                                                        (moc pro mě znamenal)
Taky si pamatuji Tvoji

oblíbenou barvu

růžová

                                                        (skvěle Ti padne a v ní jsi to prostě TY)

Znovu jsem Tě tak chtěl spatřit

oblečenou v růžové

s úsměvem na Tváři

a s tím zamilovaným pohledem

s jakým ses na mě dívala

po našem posledním milování

znovu slyšet

jak mi říkáš

Miluji Tě, lásko

miláčku

jsem tolik šťastná

                                                         (proč už to neříkáš?)

Sedím doma na posteli

koukám do prázdna

jsi hrozně daleko

                                                        (někdo by řekl, jenom v Praze)

Ale vždyť jsi tam

byla i předtím a i přesto to bylo blíž

Jen najednou necítíš

lásku co nám hoří

v srdcích

                                                        (vím že ji tam máš, stejně tak jako já)

Hrozně rád bych ji znovu

rozfoukal

Vždyť svět není jen černá a bílá

stejně tak jako není jen

soucit a strach    

Svět je mnohem barevnější

stačí otevřít oči

                                                        (tak se koukej … lásko)

I přesto že jsi vzdálená

cítím že Tě něco svírá a trápí

                                                        (vím to, vím … a neptej se mě proč)

Vlastně klidně můžeš

vždycky jsem byl pro upřímnost

                                                        (pamatuješ?)

vím to protože část mne je

teď s Tebou i když tomu možná

nevěříš

Nedávno, snad to není ani měsíc

jsem Ti napsal

že bez Tebe budu jen

půlkou zlomeného srdce

                                                        (a to vážně v téhle chvíli jsem)

A zase to bolí

zatraceně moc

                                                        (doktor mi řekl, že tohle neumí léčit)

Prý to dokážeš jenom Ty

a Tvoje láska

 

 

Přijdeš mě vyléčit?       

                                                        ( p r o s í m )

---