Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+6 neviditelných
Nejeden byl nucen konopnou ohlávku sobě nasaditi
datum / id09.01.2006 / 191937Vytisknout |
autorKandelabr
kategoriePovídky
upřesnění kategoriejen tak pro ujetou radost
zobrazeno4130x
počet tipů8
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

neočekávám příliš hojnou účast na tomto skromném béčkovém minifestivalu, ale snad se najde někdo, kdo si užívá brak tak jako já :) mé díky J.V.

Nejeden byl nucen konopnou ohlávku sobě nasaditi

Bledá luna se ukryla za ocelově šedými mraky a v poklidných vesnických staveních uléhali již či usedali k hrachové polévce či tiché modlitbě netuše, že nekalí živlové brousí si již své zavilé tesáky a šavle, by je vnořili do běloskvoucích hrdel spanilých selek neb měkkých a heboučkých selátek, která snad v předtuše brzkého mrzkého konce žalostně pobekávají trudnou píseň umírajících, až do kopců se zvučí to bučící morituritesalutam. Ta tam je radost z dobře zoraného pole, kdy si upocený sedlák rázně vykračuje mezi brázdami a vesele pohvizduje jarní písničku. Tma se vkrádá do duší, co nevítaný host, kterého by bylo nejlépe holí hnáti. Leč některým zlosynům již temnota zcela zatemnila mysl, černota je ovládla a zachvátila jejich odporná srdce, jež buší pouze pro mamon, prznění a šibenici. Však také nejeden byl nucen konopnou ohlávku sobě nasaditi a naposledy zatancovat, až davy jásaly a obchodníci pečených kaštanů rovněž, neboť podívaná na houpajícího se zlosyna jim notně k obratu přilepšila.

Vraťme se však zpět do lotrovské peleši, doupěti sírou a uzeným páchnoucímu, kde odpady lidstva, neholené a špinavé nádoby hříchu se již vyraziti ku nic netušící vesnici chystají. Jejich zavilé pohledy provrtávají obří postavu náčelníka, jenž se již povel k útoku vysloviti chystá.

Již nabírá dechu do svých co almara s kovovým pobitím mocných plic, již jeho děsivá tvář se zbarvuje do červena, již jeho žíly vášnivě tepající mu na krku a čele nabíhají co mohutné praky, co anakondy se vlekou po jeho těle, již ústa mohutná, co dno bezedné propasti otevírá a co uragán z něj prýští slova, jednokaždé by mohlo statného vola v letu skoliti. I vsedají poslušni rozkazu jeho jeho nohsledové padouchové na kůň a mocně zuby o sebe skřípají a kníry si hrozivě natáčejí a konečně vyrážejí na nic netušící vesnici, kde nikdo nic netuší.

 

Avšak zanechme ku vesnici ujíždějící lotry prozatím jejich bohu se v hrdle příčícímu záměru a podívejme se do kláštera sv. Ignáty, kde zlotřilý zhrzený mnich, byv odmítnut cudnou abatyší, která se nevěstou vyšší instance zavázala zůstati, tuto on nepozorovaně, když se horoucí modlitbě zcela věnovala, zazdil v klášterním sklepě, kam toliko hluchý mechem obrostlý kastelán chodil houby sbírati, takže místo toto bylo takovému účelu přímo stvořeno. O čemž také svědčí to, že bylo zatěžko volný nezazděný prostor ještě nalézti.

 

Nyní však je na čase podívati se, kterak se dvěma hrdinným vojákům v tatarském zajetí dařiti ráčí, zda jsou již dostatečně zemdleni a hotovi k tomu, svou duši na poslední pouť, co bylou holubici z hrdla vykašlati, či snad dokáží najíti v sobě sdostatek sil, by podřimujícímu tatarovi, znavenému celoživotní pitkou, klíč u pasu mu visící obratně vyfouknouti dokázali. Samo nebe jim budiž milostivo při tomto počínání, neb tatarova šavle jest hrozivá a lačná po křesťanské krvi.

 

Krev se však prolévá i jinde.  Ku příkladu v putyce námořnické přístavu přímořského, abychom nemusili pro příklad daleko choditi.

 

Chtěli-li bychom jíti dále, uvízli bychom patrně v osidlech nočního vraha, halícího se v tmách a mhách nočního velkoměsta s podivně pojmenovanou věží s hodinami, an se vrhá na potulné noční chodce, doma ještě neklimbající a ostrou čepelí trhá jejich ubohá těla a rozesílá je v hnědavých balíčcích poštou a po proudu řeky, kteréžto jsou pak plny hladových ryb, těmito pochoutkami zmlsanými, že plavec pak nemá žádného nároku jim utéci.

 

Je nad slunce jasné, že zatímco na povrchu země se páchají mordy, zvrhlíci unášejí líbezné panny, kteréžto se mohutně brání a v houfech omdlévají, pod povrchem zemským kutají najatí horníci hraběte Donnerschlafa zlato a diamanty, kteréžto pak na povrchu použijí k hledání kamene mudrců, cesty do astrálních sfér, vedení války či ke všem těmto možnostem, nezávisle na pořádí nebo zároveň. Jedno je však jisté, mnoho nevinných lidských životů bude zmařeno, nebo jinak by to snad ani hraběte těšiti nemohlo.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

03.04.2006 14:06:49Kandelabr
a mé díky, že konečně někdo reaguje na Váchala :)
02.04.2006 20:20:20Padmasambhava
Jo jo, Váchal, ten za to umel poradne zabrak... Jemu diky, a diky tobe za tuto povidku..:)
10.01.2006 00:00:00pomíjivá
Zajímavý nápad, líbí se mi, i když k atmosféře jsem se musela prokutat :). Jinak by to chtělo ještě jednou přečíst, máš tam sdostatek (!) chyb, i pravopisných, který třeba mně osobně při čtení hodně rušily (ale já vědět já být tímto směrem takříkajíc úchyl). Ale jinak se mi to líbilo, máš barvitou fantazii. :))
10.01.2006 00:00:00MeTB
Mno, měn to připomíná diktát z Českého jazyka. :-)
10.01.2006 00:00:00MeTB
(Snad to dělají ta slůvka jako "nekalí" a "zavilé")
10.01.2006 00:00:00StvN
Legrace před státnicema, pohoda, zabte mě někdo.
10.01.2006 00:00:00Nadpohlavní_Wrestler
Je to měkké a heboučké... moc příjemné. Jen první dva odstavce se tváří jako náběh na příběh a pak se to rozseká jen do střípků. Takže já bych rozsekal i ty první dva. Vůbec bych něco rozsekal...
A "nic netušící vesnice, kde nikdo nic netuší" mě náhodou dost pobavila...
>tip
09.01.2006 00:00:00Eidam
panečku to má takovej pohádkovej nádech :))))))) *
09.01.2006 00:00:00alina
si mě dostal tedy :o))
Pokud to člověk přijme jako kdystalicky čistý brak, pak se to čte jako po másle!
09.01.2006 00:00:00alina
............ sakra... já se vždycky v tvých povídkách zaseknu na nějaký kokotině, nad tou se rozlítostním, a pak už do mě nic není :o)
Například tady jsem se zasekla na"měkkých a heboučkých selátkách" :)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.