Dvojí pohled

líbí se mi celá°°° při čtení ta zmiňovaná čtvrtá jakoby nesedne k předešlým, toano, "drhne", ale právě jako jisté "zakončení" toho čtyřverší to takto vnímám jako přesně padnoucí

ten pocit znám.....:-) "zakymácení" mi tam taky rytmicky nesedne.

mi sedí rytmus taky, neb jsem kulhavý topič a proto rozumím všelikým možnostem kroku:)***

přál bych si mít také takovou velkou vnímavou duši, jaká přebývá uvnitř tebe - krásné, čisté, průzračné, plné pocitů a atmosféry TIP*

ano, sohlas si sama se sebou, to je úžasný, fakt :-( stojíš o hlubší kritiku, ale přitom ji odmítáš příště se na to vykašlu prostě ten čtvrtej řádek drhne, je tam těch slabik moc a basta

excelentní atmosféra.. mi tam ten rytmus sedí***

Máš právo na svůj názor, Papouchu. Akceptuji ho. TOBĚ čtvrtej řádek drhne...je tam (podle tebe) moc slabik... a basta. Tak se nečerti. :-)

budliky budliky!!! Se čepejřim!! .-))

a do vlasů ti padaj žlutý lístky je mi to celý takový japonský :-))) s klidem - líbí se mi to

Píšu tu tak, jak to uvnitř vidím a cítím. zaznamenávám. Není to psáno "jak by to mohlo být", ale spíše jak se to děje nebo stalo. Pokud už vést nějaké hranice mezi čímsi... :-) Díky.

docela jako haiku....pjekný....připomíná to známou situaci....:))

No, co se dá dělat. Lin je prostě Číňanka... :-) Jedním z významů znaku "Lin" je v překladu "les", "Sien" by se dalo také překládat jako "nebeský", "nadpozemský". Při původním přepisu by to mohlo být spíše "Xien". Jak by to bylo japonsky netuším. Ale vzpomínám si na jednoho čchanového Mistra Lin Ti-ho, co učil "mimojiné" holí a výkřiky :-). Japonci po něm později pojmenovali svoji významnou Zenovou školu Rinzai. Tolik hledání ve slovníčcích a paměti. Ale to je pouze náhodně nalezené souznění jmen, strýc to patrně nebude. :-)

Čím je ta situace známá? To by mě docela zajímalo... Haiku to rozhodně není ani vzdáleně. Tato forma je čtyřverší + pátý verš jako oddělená "otevřená pointa" (většinou)...

ve čtvrtém řádku je strašně moc slabik, rytmus i atmosféra jdou do háje .. zakymácení .. to je jak když padá hrbatej ze schodů

V tom s tebou nesouhlasím. Ani co do výtky na rytmus, ani co do odebírání atmosféry. "Zakymácení" je snad trošku tvrdší než "zakolébání", ale dá se vyslovovat velmi jemně a s důrazem právě na rytmus ve slově, verši i vzhledem k rytmu celé básně. Výraz "zakymácení" je pro mne cenný právě tím, že v něm samotném je cítit to, co sděluje. Mě se to jeví takto v pořádku. Díky za názor.

Atmo jak řemen...tahle je skvělá. (a dostat jí do nějaké solidní formy, byla by z ní skvělá haiku) t. + nej.

vim co je haiku....jen ten výraz.... jo....právě ta atmosféra, ta představa za tim....najde to, něco co má člověk hluboko v sobě.... a jako haiku....nejsou důležitý slova, ale co za nima, asociace, představy, rozvíjení....