Ztracená existence

Kráčíš bludištěm starých ulic

Tvá osoba budí jen opovržení

Ztěžka jdeš – jen ty a tvé břímě

Jsi zchátralá troska dneška

Starosti všedních dnů obtěžkaly tvou mysl

Kolik ti zbývá ještě – útrpných dní?

Nevnímáš už okolní výsměch

Z obličeje je čitelná rezignace

Jsi odpad dnešní společnosti

Vnímán jako ohavný sen

Zbavit se tě - tak pro jednou navždy

Vymazat kolonku se jménem tvým

Vzpomínka na tebe

Je jen šedivý dým

Co z archu papíru

Se kolem v ovzduší rozprostil.