Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Očekávání

03. 02. 2006
5
0
1652
Autor
orbital

Váhal jsem jestli mám zde dát tuhle báseň, ale nakonec jsem se rozhodl, že ano. Logicky by chyběla ve sbírce, kterou jsem dal dohromady. Jako první článek, na kterém je upevněna celá kostra, by tam scházela. Toto je má prvotina, jež vznikla s věnováním mé nejmilejší osobě...

Jsi slunečním paprskem v temnotě,

takové světlo v mém životě.

Jsi studnou na vyprahlé poušti,

nechť mě Tvůj pramen napouští.

Jsi pupenem růže, schoulená,

tak rozevři svůj květ.

Schovám Tě mezi svá ramena,

nenechám Tě zledovět.

Omámen Tvým kouzlem,

stále se mi loudíš pod řasy.

Hoříš vnitřním plamenem,

jsi mým ztělesněním krásy.

Naplněn Tvou blízkostí,

mé starosti se rozpustí.

Když Tvá dlaň mou svírá,

klid v těle neumírá.

Jedinou minutu s Tebou prožitou

nevěnoval bych ani kněžně.

Vím, že jsi dívkou složitou,

dobývat Tě budu něžně.

Nemohu se dočkat okamžiku,

kdy naše rty se spojí,

byť na chvilku.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru