Venku sněží, pod lampou

Venku sněží, pod lampou

Venku sněží, pod lampou,

odráží se bílá křídla,

tenká nitka nad Kampou,

tíhou času jemně zřídla.

V této krásné zimní noci,

zahlédl jsem záři za sklem.

Mám dojem, že o půlnoci,

propadl jsem sladké moci,

podívat se z okna ven.

Otevírám chladu plný napětí.

Je to anděl či blouznění ?

Cítím náhle, že potřebuje objetí,

pokud by se bál, tak přece odletí.

My si musíme být souzeni.

Hledí mi přímo do očí,

snad ani malinko nedýchá,

hlava se mi úzkostí zatočí,

Hledím mu přímo do očí,

ticho, nedýchá, nedýchám.

Venku sněží, pod lampou,

odráží se bílá křídla,

tenká nitka nad Kampou,

tíhou času jemně zřídla.