...

lehce si přimrzám na nule

v probuzeném dni

a sklouznu se dál

 až kam

 se ptám

čekám na impulz

vystřižený

ne z papíru

ale z vesmíru 

 nebe tebe

 ...

čvachtám  krásně v monologu

jak pěkně

hovím si

 v sobě

když jsem si blízko

co nejblíž

 víš

 vím

 že rozumíš

  ...

hluboko

stáhla jsem svoje

 chtění

 přání

 sny a

 touhy

však nechci se udusit

nechci ještě

spát

a proto utíkám raději dál podél příkopů

do světa bdění

 života