Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dopis z Ketchumu

10. 04. 2006
0
0
1906
Autor
JirkaS

.....

Jednou mi přišel dopis odněkud z Ketchumu. Na obálce bylo napsáno "od Přítele". Psaní na zežloutlém papíře bylo kostrbaté, sotva čitelné, avšak při troše dobré vůle se přečíst dalo. Byl to příběh. Příběh malého kubánského chlapce, sirotka, který neměl nohu a byl napůl slepý.
Na pár řádcích byl napsán jeden lidský osud, osud dítěte, který navzdory útrapám měl obrovskou vůli žít. Sedával před polorozpadlou rybářskou chatrčí a pomáhal zaplétat sítě potrhané od velkých dravých ryb. Staral se o něj muž jménem Ernst Miller. Byl to starý protivný bručoun, který podlehl pocitu každodennosti, obyčejnosti, zmaru...
Chlapce snášel jen proto, že mu pomáhal s rybářskými sítěmi a zejména díky jeho mlčenlivosti. Navzdory všemu ho měl rád. Každý večer mu barvitě vyprávěl své životní příběhy a chlapec tiše poslouchal.

Dny plynuly a ti dva se rozloučili. Starý pán se odstěhoval zpět do vlasti a o chlapce se začal starat
jiný starý rybář.

Jednou mi přišel dopis odněkud z Ketchumu. Zazvonil listonoš a mezi řečí mi podával zažloutlou obálku. Bylo 2. července 1961 a na nebi nebyl jediný mráček. Ten den se oženil Pablo. Stal se z něj úspěšný spisovatel, nositel Pullitzerovy ceny. Sepsal všechny příběhy Ernsta Millera a stal se slavným. Chtěl pozvat i starého pána, kterého hledal po celých státech. Nakonec jej nalezl v Ketchumu. Mrtvého. Zastřeleného. Věděl, že už nikdy žádný příběh nenapíše. Bylo mu to jedno.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru