myšlénky...

ticho pluje cestou zastavuje se a někoho hledá
(rezavé okapy - radost je ukrytá)

mám už jen pohledy (na přední straně fotografie nějakého gotického hradu), ohledy a snad dobrou náladu

někdy mi připadá že jediné co jsem je přátelská odvaha

proč se stále zabývat studiem ekonomických analýz které nás nepřestávají obklopovat?



někdy mě lidé uráží slovy i činy a stejným způsobem někdy komunikuju i já
ale má tahle nedůslednost charakteru něco společného s kýčovitou krásou soumraku nebo čehokoliv jiného?

bohužel ano...


romantičtí básnici nás učí mylovat a hledat krásu
jenomže jejich nadšení se dnešku jeví spíše jako kýčovitý omil dávno pochovaných lidí

PS: Anketní otázka - co pro vás znamená kvalita textu? Jaký je význam slova estetika? O co vlastně jde v literatuře?

---