Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

4.5.2006

04. 05. 2006
0
0
792
Autor
marketinka

Potřebuju dávku energie ... pořádnou injekci jinak snad už ani nesešmatlám ty schody. Už dlouho jsem nepropařila celej den ... je to náročný. Zvlášť, když druhej den čekají povinnosti.

Povinnosti jsou jako schody. Když stojíte pod nima, tak se vám nahoru vůbec nechce, protože víte, že to bude stát energii. Ale když už jste nahoře ... není lepší pocit.

Lidi ve slabé chvilce řeknou spoustu věcí ... možná by bylo lepší, kdyby se někteří ani nenaučili mluvit ... Jsou věci, který mají zůstat uzamčený v hlavě. Jako Pandořina skříňka ... Staví nás to do jinýho světla a to není dobrý ... Jakmile něco řeknete, tak se všechno změní. Svět se otočí o 180 stupňů ... svět se posral.

Pořádnou dávku Slunce ... a pročistit hlavu, zůstat sama a neohlížet se na ostatní. Někdy mám pocit, že život v páru je těžší než o samotě. Protože už nebráníte jen svoje zájmy, ale taky zájmy toho durhého. Ale co když nejdete stejným proudem a vaše zájmy už se neshodují? Svět se posral ... Lidi odcházejí a přicházejí, ale koho to má bavit? Nejspíš potřebuju být sama ... nežít pořád jen v páru a to teď nemyslím jen ten milostnej ...

Zvláštní pocit ... skvělá, vydařená akce ... ale ráno se vzbudíte bez kocoviny a "něco" se vám krade na mysl. "Něco" co kazí obraz dobrého zážitku ... a vy nemůžete přijít na to, co to je ... někde je malá bezvýznamná chyba a ta to ničí ...

Mám poslední dobou pocit, že se všechno rozchází. Přátelé, milenci ... moc lidí v mém okolí. Děsím se toho až to přijde ... obchází to jako smrt ... tichá zhouba. Lidi dělají hnusný věci ... podřezávají žíly, znásilňují, plivou jeden druhýmu do ksichtu, perou se ... a v tomhle máme žít. Já miluju ... ale stačí to? Nedostávám to, co potřebuji, protože si o to neříkám. Chtěla bych to dostat bez požádání. Hlavně nehledat jinde a přestát to. Když jedu mezi městy ... od jednoho k druhýmu ... od druhýho k prvnímu ... mám pocit, že svět se posral. Bojím se ... co přinese léto, další semestr ... už aby byl tenhle za mnou.

Zmatená .. z toho, že svět se posral. Milovat nestačí.

 

Není vyhnutí ...

duševní splynutí ...

neexistuje

nebylo

nebude

... táhni přelude


marketinka
05. 05. 2006
Dát tip
a kam bys to zaradil?

Ferri
04. 05. 2006
Dát tip
Halejď, marketinko, dyk tohle není úvaha... Nebýt toho mylného zařazení, zvážil bych udělení TIPu, protože se mi to líbí. Ale páč jsem už děsně unavenej a ráno brzo vstávám, to jedno kliknutí navíc je pro mě nepředstavitelně daleko... daleko... daleko...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru