Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+3 neviditelných
růže
datum / id07.05.2006 / 206477Vytisknout |
autorexorcista
kategorieMiniatury, hříčky
zobrazeno2479x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
rudá a bílá...

...ty dvě jdou krásně k sobě.

nemyslíte?
růže

 

http://www.majkii.cz/zajnap.html

 

Růže...

 

Byly tam růže... rudé růže.

 

Nevím čím to je, že jsou tam vždycky rudé růže.

Nebo alespoň rudá barva.

 

Ano, možná to byla jen rudá barva

 

Chmm...

 

Možná.

 

Kdo ví?

 

Chi chi...kdo to ví, kdo to ví, ať mi na to odpoví...

Ehm...promiňte...už si dám pozor

 

Někam jsem přišel...okraje jsou téměř vždy rozmazané a těžko určitelné...tedy...také jsem tam už mohl být...těžko říct.

Důležité je, že jsem tam byl.

Také tam bylo spousta kostí...koster...ne, kostí, ano, kostí, tak je to správně.

Ta kombinace, bílá s rudou, víte, nebylo to nejhorší...bylo to naopak velice pěkné...takovým zvláštním, přirozeným způsobem.

A...ano, byl jsem tam já...ehm...to už jsem říkal, že ano, ale ono je to celkem důležité, víte.

Ty kosti, celé vybělené a poházené bez ladu a skladu, tvořily cosi ve stylu krajiny. Byly poházené jedna na druhou. Kde tam ale byly ty růže? Nespěchejte na mě, vzpomenu si, určitě si vzpomenu.

Stál jsem na té hromadě kostí, je divné že se nesesypaly, ale tak už to bývá, a díval se...někam...na někoho?...spíš jsem se jen díval. Jistě, a bolela mě hlava. To je jedna z těch věcí, které si pamatuji velice přesně. Cítil jsem v lebce hrozný tlak. Hlavně v přední části, za obličejem. Jako by se mi někde hned za kostí naléval velký puchýř. Bylo to překvapující...ne, ne, ani přehnaně bolestivé nebo odporně nechutné, víte, tyhle věci se stávají a většinou nejsou tím, čím se být zdají. Bylo to stále větší a větší, až jsem padl na všechny čtyři. Až teď to začalo bolet. Ačkoli, vlastně spíš tlačit, jako by vám narvali do lebky o číslo větší mozek a on se chtěl protáhnout.

Che che che, to je představa, protahující se mozek, co?

No, zase k vyprávění.

Cítil jsem, že kýchnu. Takové to šimrání, co ještě nenutí nabírat na pšíknutí, ale dá je tušit ve velice blízké době. Celý tlak se přesunoval pozvolna k levé nosní dírce. Pomalu jsem si z boku nosu prstem přitlačil pravou dírku, abych mohl smrknout. A smrknul. Vysmrknul jsem rudě a mokře vypadající obrovskou kapku. Byla rudá skoro až dočerna a rozstříkla se po těch bílých kostech. Cítil jsem úlevu, to ano, ale zároveň strach. A...hmm...pak přišel zase okraj, tedy přesněji konec. A okraje bývají téměř vždy rozmazané. Myslím, to už jsem říkal, ne?

 

Vida, takže to nakonec nebyly růže, ale rudá barva...

 

...hm, ale že ten čaj krásně voní, co?

 

Moc krásně.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

06.09.2011 15:36:00exorcista
Přidal jsem odkaz na umístění s namluveným čtením Řúží
05.10.2006 01:33:07Milly
jeeště přijdu, schovávám si ji...... :-)
16.05.2006 18:35:13exorcista
jo...máš štěstí že je to pravda, che che che
16.05.2006 18:02:34andileknika
vždyť to víš,ne?:-)
16.05.2006 16:02:14exorcista
takže já jsem psycho, jo? to si budu pamatovat, andělíčku

:)
16.05.2006 12:26:06andileknika
úplně totální psycho:-) stejně jako autor:-)
(promiň:-)
15.05.2006 06:20:24Čumák
to je teda psycho :o)
07.05.2006 12:14:07Milly
ajaj......, ještě přijdu......... :-)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.