Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odkudkam

13. 05. 2006
1
0
1251
Autor
Siral
Když kvílí člověk
žalozpěv o popelu
kterým se chce stát

aby ze svých chyb
nakrmil zítra půdu
věčně hladovou

pak nedošel konce
jen nastřádal tolik
že sám o sobě ví

když padá prach
z krovů opuštěných věží
to na střechu tlačí nebe

jak chyb přibývá
tak těžknou oči bez víček
semeny budoucích hvězd

ale když kvílíme
tak se jen popel

ve prach mezi prsty
vydýchaný

víří

až posedá si
uvidím zas své stopy
směrem tam
kam jsem nechtěl dojít
Toscana
26. 06. 2006
Dát tip
Sirale, ty se lepšíš každým řádkem - hutné a přesto výmluvné, oslovilo mě to moc - tip je jen důsledek.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru