Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Tanja Dückersová - Zóná Berlín (Spielzone)
datum / id01.08.2006 / 213854Vytisknout |
autorkontraphunka
kategorieRecenze i neliterární
zobrazeno6240x
počet tipů0
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Tanja Dückersová - Zóná Berlín (Spielzone)

   I někdy v polovině knihy jsem měl pocit, jako bych byl pořád na jejím začátku. A když mě ten pocit nepřešel ani s poslední přečtenou stranou, začalo mi docházet, že to tak má být. Že o tom je ta kniha asi nejvíc, když pomineme, že může být i ódou na současný Berlín (ale ty už jsem četl lepší, třeba Nebe pod Berlínem Jaroslava Rudiše). Koneckonců, všechno je to zachyceno ve výborném doslovu Tomáše Dimtera. Že jsou to jen detailní popisy každodenních situací, několika lehce nezvyklých postav a příběhů. Záznamy toho, jak v Berlíně utíká život. Utíká bizarním způsobem, třebaže je to někdy bizarnost umělá a za každou cenu.
   Bizarností je zakrytá bezradnost. Nemožnost se orientovat v tom, jak život žít. Kterou ze záplavy nesmyslných možností si vybrat. Jestli ho raději žít, nebo snít. A jestli je v tom nějaký rozdíl.
   K tomu se vše odehrává na pozadí městského koktejlu kultur, náznaků složité historie, generačních specifik a rozdílných dílčích zkušeností. Nejvíce prostoru se přitom věnuje věcem každodenní potřeby (a spotřeby). Nacházíme zde postavy, které si v nich přímo libují. Třeba postarší vdovu, paní Rosemarie Minzlinovou. - Třídí jídlo podle barev a dnů, přičemž si všechny s tím svázané zážitky pečlivě zapisuje: „Jsou i chvíle, kdy si uvědomuje nesmyslnost svého počínání. Přesto pokračuje v detailním zaznamenávání dál, neboť se domnívá, že teprve když dosáhne nějaká aktivita určitého stupně neužitečnosti, přináší duševní svobodu.“  Jiní jsou naopak hmotných věcí přesycení a podvědomě hledají svobodu jinde. Zmiňují to mezi řečí, jako třicetiletá Kateřina: „Líbilo se nám mezi čtyřmi holými zdmi a krabicemi, v bytě, kde kromě postele a představ, jak to tu zařídíme, nebylo nic.“
   Jsou tu i úsměvné, ironické postřehy: „Amíci se mohli ufotit. Pak pokračovali k Firedrichstrasse. „I am tired, I want to shop!“ zaslechla jsem ještě bručet jednu stárnoucí Marylin Monroe.“ Či záznamy planých řečí, pózerství: „Felix mě jednou dotáhl na jejich koncert, takový nudný kytarový pištění, kňouravý zesilovače, spíš vážný písničky než legrace.“ Co však nakonec zvítězí, nihilsmus?: „Nils zahne do Sonnenburské, je půl osmé ráno, pár lidí pospíchá s taškami v rukou přes most nad kolejema tramvaje. Ada je pozoruje a vrtí hlavou. Proč by se měla udřít? Vždyť je H&M a Burger King. Drahý věci jsou out.“ Těžko říct, v knize je odpovědí spoustu. Hranice mezi přežíváním a žitím je tenká a nedá se najít.
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

29.08.2006 09:01:01šňupálek
hmhm..já řikám: už sem přečetla Duckers :-)
ovšem tvé argumenty by se taky daly uznat - možná, že by se fakt mělo skloňovat (to si eště budu muset důkladně promyslet a rozmyslet, než to ne/uznám docela)..takže děkuju za rozšiřování obzorů
pa
28.08.2006 22:27:11reka
redaktor prózy
snupalek: mas pravdu, pripona -ova neni jenom kvuli sklonovani, ale pomaha pri sklonovani; bez -ova musis rict:

uz jsem precetla duckers

s -ova se to da pekne sklonit (popripade, kdyz pouzijes nejakou jinou ceskou priponu: uz jsem precetla duckersku);

ja osobne jsem radsi, kdyz se slova v cestine sklonuji, pokud to jde; i kdyz, mas pravdu, "s Tanjou duckers" divne nezni; (no, neni to zvlastni: kdyz se nesklonuje muzske jmeno, tak to zni pitome, kdyz se nesklonuje zenske jmeno, tak to docela jde... viz tenhle priklad, ktery jsem nasel na Internetu:

socha herecky Ingrid Bergman

(srovnej s tim:
socha rezisera Ingmar Bergman - ble, tohle zni strasne))

28.08.2006 20:05:58kontraphunka
reka: kategorie skolni referaty tady bohuzel neni :) ambice recenze to opravdu nema - jsou to jen me postrehy. navic je to uz docela stara knizka. zda dobra ci spatna at si udela kazdy svuj nazor po precteni. ja bych rekl tak neutralni.
28.08.2006 17:28:45šňupálek
jo, s tim Billem Clintonem máš recht
ovšem -ová podle mýho neni jenom kvůli skloňování, jinak by se to přece nepsalo na knížky, kde je jméno v prvnim pádě, ne?
a myslim, že už sem slyšela někoho říkat "s Tanjou Duckers" a nepřišlo mi to divný..
28.08.2006 17:27:28reka
redaktor prózy
jako recenze mi to neprijde. spis takovy skolni referat na knizku. chybi mi tam nejake informace o tom, jestli je ta knizka dobra, nebo je to sracka, a proc. jinak jsi podle me dobre vysvetlil, proc pouzivas -ova. Snupalku, je neco jineho, kdyz ceskemu Honzovi rikas Hans, a kdyz pridas koncovku -ova ke jmenu, aby se dalo sklonovat. Jedno je preklad, druhy je prizpusobeni slova gramatickym pravidlum jazyka. Prvni mi vetsinou vadi, druhe vubec ne. Koneckoncu, rekla bys:
Vcera jsem potkala Bill Clinton.

anebo:

Vcera jsem potkala Billa Clintona.

Pokud stojis za tim, ze by se jmeno melo respektovat jazyk nejazyk, tak bys mela byt pro prvni moznost. Pokud ti druha moznost prijde ok, tak nevim, proc ti neprijde ok Duckersova.
28.08.2006 17:19:30reka
redaktor prózy
jako recenze mi to neprijde. spis takovy skolni referat na knizku. chybi mi tam nejake informace o tom, jestli je ta knizka dobra, nebo je to sracka, a proc. jinak jsi podle me dobre vysvetlil, proc pouzivas -ova. Snupalku, je neco jineho, kdyz ceskemu Honzovi rikas Hans, a kdyz pridas koncovku -ova ke jmenu, aby se dalo sklonovat. Jedno je preklad, druhy je prizpusobeni slova gramatickym pravidlum jazyka. Prvni mi vetsinou vadi, druhe vubec ne. Koneckoncu, rekla bys:
Vcera jsem potkala Bill Clinton.

anebo:

Vcera jsem potkala Billa Clintona.

Pokud stojis za tim, ze by se jmeno melo respektovat jazyk nejazyk, tak bys mela byt pro prvni moznost. Pokud ti druha moznost prijde ok, tak nevim, proc ti neprijde ok Duckersova.
26.08.2006 17:04:57marigold_ana
tak to bych si docela přečetla... Berlín mam dost ráda..
12.08.2006 22:25:45šňupálek
díky, knechte, za podporu :-)
10.08.2006 09:42:51Knecht
Ou, to je jako přelepené u diskusního fóra. Vlastně je tvůj text - mimoděk - podobný té knize: hromídka klipovitých postřehů, bez ladu a skladu. Knížce to sluší, neboť to dobře vystihuje dnešní dobu, jejíž esence, řekl bych, se nachází právě v Západních velkoměstech (kam nepočítám Prahu).
Mně se knížka líbila, nic světoborného, ale pěkný portrét Berlína: už se tam těším, byť mám rád jiný druh měst.
-Ová rád nemám, nevím, proč bych měl někomu komolit jméno, nevidím důvod. Pokud vím, svět naše přechylování respektuje, měl bychom tedy i my respektovat jeho gramatická pravidla.
09.08.2006 13:32:11šňupálek
overflow: co takhle knihovny? (nevim, jak jinde, ale já ju z knihovny četla - sem si docela jistá, že jí maj v praze v ústřední a u goeteho)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.