Kruci písek

sem se do prstu

srdce sladce a rozmrzele zeje do širé krajiny

jinotajné

zprávy z druhého

řečiště

 

krve

se

nedořezal od dětství

nuly svačinu

inu muž

bez

 

 

 břehu láká politickou pomoc

si zabalí do kapsy

hyeny opodál

se zatím skrývají

za skript

spirituálu

 levného pokoje

šero  

před bouřkou je vždycky klid

tak tklivý

na dotek tykadel

lapené můry mihot

kohoutek už dávno, přesto kape

Čehý, Morava a Slezko 

okenic

už dále

Tiso, Dunaj

Váh

pak v zástupy odvěkého nepokoje

drží prapory

vy ve větru zhasnutých majáků

my

turbulencí i ti malí

narozením

zvony na poplach

 

svačinu

inu muž

bez

 

je ticho

byt po špičkách

nosů, šumují, onu

šírají hlasy přetížených sítí

ryb

mlčících

v strachu choulí se za okny

nastvují

žízniví, jak dromedáři

Magdaleny

tvář

 

svačinu

inu muž

bez

 

jako kdysi

Kantovi nám to již vykládat nebudete

pochováni v popel

pýřením na malý terč Libanonu

vytahují z mořské pěny

Pannu inu co?

 s poprsím jen na malíček mezi dveřmi

víc

jí vysvléknout

 na kolena před hlavní

jsem tu já!?

 

svačinu

inu muž

bez

 

 

existence tlustá čára vodopádů

ze druhého poschodí, obchází

pozadu náš čas

odhozených karabáčů

chodidly humanity

dlí v rákosí si

Samuraj jen pro Evu a hada

dává do košíku jablko

za zub Kaina

mu nadává

 

nedoběhl

do zákopu

hrob

a hltu vody šálek

jesetrů ploutev vysychá

si v smíchu

poraněnou nad obratlem kozoroha

zase zpátky do plenek

se zodpovědnosti

Nosticova paláce

 a podhradí

 

tedy zatím

nám nehty do dlaní

se dívat, slzu, planetu

jen poznávat

tu po hmatu, tu po čichu

jak perský šáh

a šála od sobola

od Aše po Odru

se do krve tím žalem

 

svačinu

inu muž

bez

 

měsíce pozdě, ale přece

ekologie

geodézie mezi plísní o ní

nevěrcům

 

zatoulaná, zbabělá dočerna

od září alkoholem

v rudé Kladno

nedopité sklenice

 

kabátu je neutěšen,

jak muži bez žen

sen

do čajů i petrklíč

 od Kafkova zámku

Tedy

darovanému koni

po obloze mraky a my opodál

stojíce zíraje z jara taky

tak

i líc a léto

pálí kůži života

 

studená Nežárka a Libuše

tiše ševelí si Vyšehradem

medová ty slova

opakuje

 

plody z podušek paneláku

feferon, statné dítě

po krajině rozhled

s rýhou od bruslení

nezamrzá

 

ty běžíš? v Boha

na nebi stín hory s

pihovatým

nosem

i lidem

dobrým

smír

 

svačinu

inu muž

tu byl