Hranice moci

Hranice moci:

 I.

 Zrak muže planul,

hlas se mu třásl,

zle se ovládal.

 Před volbou stanul,

narcistní grázl,

vraždit požádal.

 II.

 Otec na dceru

najal si vrahy

syn sestru bodne.

 Ne pro nevěru,

jí, jenž je drahý,

nemá předky vhodné.

 III.

 Je něžná, mladá

a také rázná

a dost vzdělaná.

 Nechce mít hada

a ani blázna

není bezbranná.

 IV.

 Večer noc střídá

a bratr číhá

na vlastní sestru.

 Vždyť je to bída,

stín smrti se míhá

tam bez orchestru.

 V.

 Mře před neteří,

prý ať ta vidí,

to pro výstrahu.

 Když žena věří,

že osud řídí,

zášť pozná vrahů.

 VI.

 „Děvka špinavá

je – hubí náš rod,

a proto chcípne.

 Ať se vyznává

ze hříchů a škod

to tělo chlípné“.

 VII.

 Do krku, prsou

a do břicha

ostří se vrylo.

 Trestali „drzou“,

chtěla ženicha,

to celé bylo.

 VIII.

 Islám to není

a žádná víra,

co zabilo ji.

 Kdo jen moc cení,

druhého svírá

a úklad strojí.

 IX.

 Evropa zná už

více případů,

kdy otec si přál,

 By pistol či nůž

přišly na řadu

a čert dceru vzal.

 X.

  V Německu kdes

mladou matku brok

nejeden proklál.

 Jde z toho děs,

pákistánsky cvok

na smrt ji poslal.

 XI.

  Itálie zas

zažila hrůzu,

hrdlo přeťal kat.

 Mužů temný hlas,

neslyšíš můzu,

nelze neplakat.

 XII.

 Kdo chce ovládat,

přesvědčit musí,

že vládne jen on.

 Nelze nestrádat,

druhé jen dusí,