Balkón story

.....

Chtěl bych jako starý dobrý Manet malovat pole hořčičná západy sluncí i miliony planet v černotě vesmírného dna A také ženy smějící se v pláči vojenskou bitvu brouků na koláči stříbrné a něžné paže měst bosé vandráky co dřímaj podél cest Chtěl bych zachytit ten moment malý tahy štětcem a být okázalý jak byl třeba právě on... Avšak zatím chodím jenom na balkón a sleduji ty míjející světy s dírou v tílku v kouři z cigarety s pocitem té malé šedé nicky reálně a vůbec romanticky Ale možná až sesedne šero nebudu TO velké tlusté zero a načmárám znovu slunný den... (namísto světů jež mne míjí polibkem na tvoji hebké šíji)

---