V lůně

Dala mi život dobře v bříšku bylo volně a lehce jako na nebi byla jsem ještě průsvitná a bledá však dokořán zrak otevřený hledal čím vším se lůžko kolem nehemžilo - v kolébce voda co mě nadnášela a plavaly v ní různé odrobinky jakživ jsem nic tak zvláštní neviděla - byla jsem šťastná v lůně u maminky když se pak jednou otevřely dveře a já se měla na svět stěhovat ten okamžik si nevzpomínám ani - to začal život a s ním u m í r á n í prý ze strachu snad abych nenastydla /proč mámy neví že se nesmí bát?/ jak cibuli mě vždycky oblékala a tolik do mě nacpala vždy jídla - přehřátá sytá chtělo se mi spát však vedro budilo mě bolest břicha dobro či zlo - když nedalo se dýchat jak bránit jsem se měla malá? nevím už nevím jak se roky nesly jen z doslechu že nebyla jsem v jeslích až ve školce se v jednu chvíli vidím pod zadkem láček - a já? moc se stydím vždy v pozadí - tak ráda s pastelkama uprostřed dětí sama ... sama ... sama domácí hluk vždy zacpával mi uši když brácha řval a do spánků se bušil - uměl se bránit trochu víc než já kdo z dětí však se vzepře přesile? polévky plival - maso? - ani zdání a maminka jen zřídka slitování tak moc nás chtěla chránit u m í r á n í až zabila nás málem nemilé ... tělíčka zdravá čistě oblečení kdo mohl z lidí vytknout cokoli? můj bože mami tak to přece není!!! malinké duše - myslíš - nebolí? ta moje příliš často bolívala pro tebe pláč můj vždycky byl jen vzdor dodnes mě bolí jak jsi fackovala bez hlavy bráchu - jediného syna celý náš život jedna velká vina cos nám to bože vkladla do hlavy? myšlenky horší nemocí - než mor ze všech žen jeho dělala jsi děvky a z mužů pro mě samé nemravy ... a stejně časem dali jsme ti vnuky já tři a brácha taky tak andílky krásné - samé bezva kluky do tvých dnů trochu více světla - tys div že z kůže nevylétla vztek v očích - zeslábl ti zrak to abys štěstí neviděla ne - vnučka ta ti nechyběla má volba nebyla ti dobrá vysoko vždy jsi vzhížela zbytečná - mami - marná snaha nutit mi co jsem nechtěla když hledala jsem náruč dobra - a stejně jsem ji neměla žít s tebou mami - pyšnou paní ach padesát let u m í r á n í To nejsou slova lítosti a vzteku i bolest - zdá se - zvolna odlétá svůj život měním v klidnou čistou řeku znova se rodím nová do světa přede mnou náruč otevírá svoji všude je tolik tolik andělů buď klidná mami rány už se hojí mám ráda svět a k žití důvěru

---