Star Trek: Nemesis

Hned na úvod musím říct, že je to film skvělý a v poslední době se na něj na DVD dívám obden. Přesto ten film nemám tak úplně rád. Teď už to snad mohu prozradit proč, vzhledem k tomu, že od premiéry již uplynulo několik let a všichni, koho to zajímá, to už stejně vědí. Hlavní důvod, proč se vám film nebude líbit je, že v něm zemře Data. Ano, ten nejnevinnější, nejmilejší a pravděpodobně nejoblíbenější člen posádky Enterprise pod vedením kapitána Picarda. Data byl pro seriál Star Trek: Nová generace tím, čím byl pro originální Star Trek sérii Spock - někdo tak čistý, že se na něj ostatni dívají s jistou schovívavostí, tak trochu jako na dítě, zejména pro naivitu jeho filosofie a snahu být dokonalým. Byl sice android, ale stejně jako kdysi vulkánský vědecký důstojník, to byl tvor tak obětavý, až člověk při vzpomínce na něj musí zamáčknout slzu. Data navíc stejně jako Spock zemřel, aby zachránil život kapitánu a posádce Enterprise. Až potud je vše v pořádku a i když je to smutné, fanoušek Star Treku by mohl na tento film zanevřít maximálně asi jako fanoušek Vinetoua na Poslední výstřel. Jenže co autorům tohoto filmu musí člověk vytknout je to, že ve Star Trek: Nemesis všechno tentokrát trochu přehnali a prokombinovali tak, že prostě i na Star Trek je to trochu moc. Hned na úvod tedy ten nejsilnější kalibr. Data zemřel - nezemřel téměř stejným způsobem jako Spock ve Star Trek II - Khanův hněv. Navíc zcela evidentně proto, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Stejně jako ve stejnojmenném filmu Misery nechce zemřít, zřejmě ani postava Data zemřít úplně nehodlá, protože co kdyby náhodou? A tak byl Data sice zničen spolu s romulanskou lodí, ale Datova paměť byla už několik hodin před jeho smrtí zcela náhodou překopírovaná do jeho dvojčete - androida B-4  za účelem vylepšení B-4, kterého na počátku filmu najde posádka Enterprise na nějaké planetě. Ok, no není to tak hrozné provinění, nakonec jsem vlastně rád, že Data tak napůl zachránili, ale nechat jej odpočívat v pokoji by možná bylo o něco důstojnější. Ok, takže happyend by tu byl. Ale pak je tu ještě pár věcí, které do Star Treku tak úplně nesednou. Jsem schopen akceptovat, že na planetě, na které awayteam hledá Datovo dvojče, může být ložisko rudy, která brání funkci antigravitačních jednotek vznášedel. Jenže v podstatě klasický automobil jménem Argo, kterým se Picard s Datem, Worfem a Rikerem prohánějí po této planetě, je sice velmi zajímavý a hezký, do konceptu Star Treku mi však úplně nesedí. Ale dá se to jakž takž akceptovat s tím, že ho má Picard na lodi pro potřeby svých projížděk. No nevím, je zjevné, že scéna je přidaná hlavně proto, aby byla akční projížďka po planetě zajímavá. Co se týče skoku auta z útesu přímo do před něj navedené kosmické lodi, kde jsou přesně připraveny držáky, které dokáží auto po takovém skoku zachytit - to už je ale i na mě moc. O projíždění se po chodbách nepřátelské kosmické lodi v malém raketoplánu třídy Škorpion ani nemluvím, ale budiž, technicky možné to čistě teoreticky je. Zkrátka opět se autoři snažili skloubit žánr akční a sci-fi, ale moc se jim to nepovedlo a skalní trekkies asi budou trochu protestovat. Mimochodem skloubit žánry se ve Star Treku občas docela dobře daří, skvěle se to povedlo například ve Star Trek 8: První kontakt sloučením Star Treku a horroru a vnikl tak asi nejlepší Star Trek film vůbec. Ale nic se nemá přehánět a u Star Trek 9: Vzpoura se to naopak vůbec nezdařilo při pokusu o western parafrázi. Zrovna tak Star Trek: Nemesis dělá chyby právě tam, kde se snaží od žánru odbočit k akčnímu filmu. Další příklady toho, jak se film klasickému Star Treku vzdaluje jistě při zhlédnutí naleznete sami. Picardův protivník - jeho klon Shinzon je sice docela zajímavá postava, ale na pořádnou podívanou to nějak nestačí. Nepůsobí dost hrozivě a ani psychologický profil postavi není příliš zajímavý. Navíc volba herce možná nebyla nejšťastnější. Možná kdyby nechali oba stejně staré (Picarda i dvojníka) a zahrál to Patrick Stuart jako dvojroli, mohl být výsledek lepší. Rémané jsou v tomto o poznání děsivější nepřátelé, i když ne tak temní jako třeba Borgové, kteří jsou působiví tím, že jsou to znetvoření lidé, nikoliv tím, že jsou oškliví jako v případě Rémanů. Kosmická loď Scimitar je řekl bych trochu přezbrojená a až příliš nápadně připomíná pavouka chystajícího se vrhnout na Enterprise. A tak dál a tak dál. Ve srovnání s ostatnímy Star Trek celovečerními filmy si myslím Star Trek: Nemesis (mimochodem Nemesis byla řecká bohyně spravedlivé pomsty nebo se tak také označuje temné dvojče hvězdy a Remus je planeta, která je temným dvojčetem Romula) nevede tak špatně. Umístil by se asi dějově někde na čtvrtém místě v žebříčku deseti celovečerních Star Trek filmů, což je slušné a co se týče triků, nemá konkurenci. Fanoušci by sice jistě uvítaly, kdyby završení celé série, i když poměrně důstojné, bylo chvilkami ještě o něco málo důstojnější a startrekovštější, ale jinak je to myslím celkem úspěch. Co říci závěrem. Nebudu tady vyjmenovávat všechny chyby, kterých se autoři v tomto filmu dopustili, protože na všem se dají najít nějaké mouchy a film to není zdaleka špatný. Pokud jste ale skalní fandové Star Trek, asi u tohoto filmu budete nad některými nápady autorů chvilkami nespokojeně odfrkovat, zatímco běžný divák se bude bavit a film si užije.