Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNETYPICKÝ ZÁVOD NA KOLECH-3
27. 06. 2008
1
3
2206
Autor
fungus2
Část třetí
Závodníci na kolech podle výrazů obličejů vyhlíželi jako peloton galejníků. Pan Bělásek sedící na korbě dodávky se nás všechny snažil přes amplion povzbuzovat a tím více ho každý nenáviděl.
„Čím rychleji pojedete, tím rychleji do cíle dojedete! Kdo zvítězí, ten první místo obsadí! Šanci máte všichni, tak do pedálů šlapejte jako opravdový borci!“
Já jsem ve stejný okamžik začal chápat proč tolik cyklistů při cyklistických závodech dopuje. Má pozornost se poté soustředila na umělohmotnou termosku v držadlu na spodním rámu kola. Moje snaha o její vytažení však nebyla úspěšná. Nehodlal jsem to vzdát a nenapadlo mne nic lepšího, než otevřít brašničku s nářadím. V té se mi podařilo nahmatat kladívko, jímž jsem začal bušit do držadla termosky. Při tomhle počínání jsem se rozmachoval, přičemž horní část kladívka náhle odlétla a zasáhla pana Krupičku do helmy. Ten vytřeštil oči a zároveň se mu protočily panenky. Vzápětí prudce vybočil z pelotonu, velkou rychlostí vjel do vchodu nádražní budovy a o chvíli později byl k vidění na drezíně, která jela po kolejích.
„S okamžitou platností vás diskvalifikuji pro vyjetí z tratě na trať a používání neregulérního prostředku při závodění!“ vykřikl na něho přes megafon pan Bělásek.
Zatímco všichni ostatní závodníci se ze závistí dívali na vzdalujícího se pana Krupičku, tak já jsem svíral v ruce termosku i s držadlem. K mému překvapení nešla otevřít její horní část, ale podařilo se mi v brašně najít šroubovák. Bylo to dost obtížné se za jízdy snažit propíchnout umělou hmotu. Kovová část šroubováku neustále sklouzávala, aby mi náhle prudce sklouzla do nebezpečné blízkosti velmi intimních míst. Ta pocítila poprvé dotyk horní části šroubováků a já jsem ke svému překvapení držadlo s termoskou držel v zubech. Zároveň mi neunikla ta skutečnost, že se šroubovák zabodl skrz kalhoty do sedačky. Několik cyklistů v mé blízkosti se na mne užasle zadívalo, ale já jsem se na ně usměvavě křenil a zároveň levou rukou manipuloval šroubovákem.
„Koukám, že máte problém,“ oslovil mě pan Bezoušek.
„Ani ne. Já si jen přerovnával nářadí v brašně,“ sdělil jsem mu a přitom mi vypadlo držadlo z úst. Na něho i termosku v něm vzápětí najel předním kolem pan Telka, jenž byl vášnivým divákem všech existujících televizních programů. A díky přimontované malé televizi na řídítkách se plně nesoustředil na řízení kola. A tak za výkřiku spadl a s ním i několik ostatních závodníků, kteří jeli těsně vedle něho a též se dívali na obrazovku.
„Žádnou valnou hromadu tady nestrpím!“ vykřikl přes amplion na ně pan Bělásek, zatímco pan Bezoušek začal být k mému zděšení iniciativní.
„Já vám ten šroubovák vytáhnu!“ sdělil mi a uchopil jej oběma rukama.
„Sexuální hrátkám se věnujte až po závodu!“ ozval se pan Bělásek.
„Opatrně! Chci si ještě hodně užít, i když nevím ještě s kým!“ vyhrkl jsem, načež on šroubovák prudce vytrhl. Já se hned vyděšeně chytl za rozkrok a zjišťoval jsem jestli nepřišel k újmě. Mezitím pan Bezoušek za táhlého výkřiku nabral na rychlosti a zároveň držel obouručně šroubovák, jenž měl zaražený v nose. Za okamžik na rozkývaném kole jel rovně, ačkoliv by měl správně zahnout do zatáčky. A o chvíli později si ho mohli diváci sídlištní televize v přímém přenosu detailně prohlédnout, když narazil do objektivu kamery.
Poněkud prořídlý peloton pokračoval v závodu a všem bylo jasné, že půjde brzo do tuhého.
„Čím rychleji pojedete, tím rychleji do cíle dojedete! Kdo zvítězí, ten první místo obsadí! Šanci máte všichni, tak do pedálů šlapejte jako opravdový borci!“
Já jsem ve stejný okamžik začal chápat proč tolik cyklistů při cyklistických závodech dopuje. Má pozornost se poté soustředila na umělohmotnou termosku v držadlu na spodním rámu kola. Moje snaha o její vytažení však nebyla úspěšná. Nehodlal jsem to vzdát a nenapadlo mne nic lepšího, než otevřít brašničku s nářadím. V té se mi podařilo nahmatat kladívko, jímž jsem začal bušit do držadla termosky. Při tomhle počínání jsem se rozmachoval, přičemž horní část kladívka náhle odlétla a zasáhla pana Krupičku do helmy. Ten vytřeštil oči a zároveň se mu protočily panenky. Vzápětí prudce vybočil z pelotonu, velkou rychlostí vjel do vchodu nádražní budovy a o chvíli později byl k vidění na drezíně, která jela po kolejích.
„S okamžitou platností vás diskvalifikuji pro vyjetí z tratě na trať a používání neregulérního prostředku při závodění!“ vykřikl na něho přes megafon pan Bělásek.
Zatímco všichni ostatní závodníci se ze závistí dívali na vzdalujícího se pana Krupičku, tak já jsem svíral v ruce termosku i s držadlem. K mému překvapení nešla otevřít její horní část, ale podařilo se mi v brašně najít šroubovák. Bylo to dost obtížné se za jízdy snažit propíchnout umělou hmotu. Kovová část šroubováku neustále sklouzávala, aby mi náhle prudce sklouzla do nebezpečné blízkosti velmi intimních míst. Ta pocítila poprvé dotyk horní části šroubováků a já jsem ke svému překvapení držadlo s termoskou držel v zubech. Zároveň mi neunikla ta skutečnost, že se šroubovák zabodl skrz kalhoty do sedačky. Několik cyklistů v mé blízkosti se na mne užasle zadívalo, ale já jsem se na ně usměvavě křenil a zároveň levou rukou manipuloval šroubovákem.
„Koukám, že máte problém,“ oslovil mě pan Bezoušek.
„Ani ne. Já si jen přerovnával nářadí v brašně,“ sdělil jsem mu a přitom mi vypadlo držadlo z úst. Na něho i termosku v něm vzápětí najel předním kolem pan Telka, jenž byl vášnivým divákem všech existujících televizních programů. A díky přimontované malé televizi na řídítkách se plně nesoustředil na řízení kola. A tak za výkřiku spadl a s ním i několik ostatních závodníků, kteří jeli těsně vedle něho a též se dívali na obrazovku.
„Žádnou valnou hromadu tady nestrpím!“ vykřikl přes amplion na ně pan Bělásek, zatímco pan Bezoušek začal být k mému zděšení iniciativní.
„Já vám ten šroubovák vytáhnu!“ sdělil mi a uchopil jej oběma rukama.
„Sexuální hrátkám se věnujte až po závodu!“ ozval se pan Bělásek.
„Opatrně! Chci si ještě hodně užít, i když nevím ještě s kým!“ vyhrkl jsem, načež on šroubovák prudce vytrhl. Já se hned vyděšeně chytl za rozkrok a zjišťoval jsem jestli nepřišel k újmě. Mezitím pan Bezoušek za táhlého výkřiku nabral na rychlosti a zároveň držel obouručně šroubovák, jenž měl zaražený v nose. Za okamžik na rozkývaném kole jel rovně, ačkoliv by měl správně zahnout do zatáčky. A o chvíli později si ho mohli diváci sídlištní televize v přímém přenosu detailně prohlédnout, když narazil do objektivu kamery.
Poněkud prořídlý peloton pokračoval v závodu a všem bylo jasné, že půjde brzo do tuhého.
KONEC TŘETÍ ČÁSTI