Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zapomeň

03. 11. 2006
0
0
1324
Autor
Morphy

jsi ztělesněním všech mých hříchů

oči v korunách prastarých platanů znovu žhnou

kam se ztrácíš zmatená slzo

vytrysklá z listoví podzimního spadu

 

kdesi vzadu u úpatí ranních mlh

v rozbřesku i stínech babího léta

uhasl plamen

 

poslední jiskra mého vzdoru


katugiro
06. 11. 2006
Dát tip
Neohrabané, to je jedna věc; možná, kdyby se ta těžká slova něčím rozmělnila, nebo kdyby jich bylo míň, nebo kdyby plno dalších věcí, možná... :)

neoslovuje mne, takové intuitivní bezvýznamné, všední

sklenář
03. 11. 2006
Dát tip
text se (pro mě) zajímavě nese - má atmosféru. Ruší mě, že nejsem s to sledovat jasnou vnitřní linku, ale bacha! - celej stojí na pomezí - ať už si to uvědomuješ, nebo ne - nebejt: "kam se ztrácíš zmatená slzo, vytrysklá z listoví podzimního spadu" - což zní podivně a neohrabaně - snadno bych se přiklonila k názoru - výborné. Takhle pouze - místy zajímavé, místy umrněné... :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru