Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Případ Alimra

Výběr: Print, Rowenna, pozorovatel
17. 11. 2006
15
89
12828
Autor
Zly

Podzim 2006, listopad. Sedmnáctého, státní svátek. Natáčím dokument. Je tři čtvrtě na konec světa, každé dvě minuty mi zvoní mobil. Teď je moment, kdy se mohu na chvilku utrhnout. Alimra. Myslím na ni. Třikrát jsem sem nahlédl a hledal něco, co by mě zaujalo. Mezitím procesy, kterých jsem účasten a které jsem uvedl do chodu, se vracejí v podobě křiku, otázek a drobných posunutí, která musím napravovat a vracet zpátky na cestu. Snažím se soustředit. Zoom. Zoom vznikl z dobré myšlenky. Motivem je hledat v prostoru Písmáka zajímavé texty, zaostřenou optikou vyzvedávat ty, kteří kvalitou tvorby svítí na cestu ostatním. První recenze. Přemýšlím. O zoomu, o stylu těchto recenzí, taky o Fockaultovi, který se jej ujal. Zvažuji, jestli mi vyhovuje způsob, jakým se celá věc dala do pohybu. Kritiky a básně, nebo cokoliv, co dělám, beru jako službu. Vím, že dospět do tohoto stavu znamená sám v sobě zahltit hydru nedostatečnosti a neúcty okolí nějakými těmi pomyslnými úspěchy. Potřebu ukojit se. A poté opustit tuhle rýnku, kterou odtéká z těla odvaha být sloupem. Kamenem. Stromem. Nevím, jestli to ví také on, když jej slyším říkat skutečně neobvykle obvyklé věci. Mluvím a trochu tedy s nedůvěrou nahlížím k dílům autorky, kterou mi v podobě Fockaultova autoritativního rozhodnutí osud přisunul do cesty. Alimru.

Případ Alimra

Milá Alimro.

Nazouvám si boty, kterými chodíš, a jdu cestou, kterou opisuješ.
Z ní se pokusím vyloupnout, čím jsi prospěla.

Neb pro mne je báseň služba.
A poeta rozpřaženec, který ví, že ode dne, kdy začal mluvit jinými jazyky, kdy mu začaly z hlavy růst synapse na dlouhých stoncích, převlávající do prostoru, schopný věci odhalovat dříve, než se stanou, je jen stonek, který tělem propojuje zemi a nebe, jen trolej a hromosvod, který z nebe stahuje z větru něčí vize, z těch se nakrmí a vstřebá a po čase, vyživené skrze svůj osud je vrací zpět, v nejčistší podobě básně.. tady myšlenky, emoce, logiky a pak také techniky, jazyka a nakonec harmonie. To je, podle čeho tě budu soudit.

na prahu pánského pokoje
jsem se svlékla
a pořezána byla vlastním rukopisem

písmo se jednou vytáhne
z dětské baculatosti
a vás pane stále leká ostrost dospělosti
jako když zvedne se mlha
pod lupou grafologa

zase píšu Vám ...
protože slovo láska
psané psace postrádá ostrost hran

Vidím mladou ženu. Zahrává si s metaforou a nedbale a trochu s přezíravostí k laťce, kterou nastavili jiní, se staví k básním jako k nepokosené louce. Jakoby nebylo nic, než ona a vlastní touha se vypsat. A svévolně si z květů natrhat a uvít kytici, která voní jen jí. Jakoby neřešila, co může dát, jen co dá ten text jí. Nejspíše radost, že zvládla ve třech strofách udržet poměr mezi subtilním myšlenkovým výbojem a použitím metafory. Že se pokusila o příměr. Příměr, spočívající v připodobnění láska a vztahu k vlastní schopnosti rozeznat, že kvalita textů roste s prací na nich. Notickoidní, bezvýznamné tématem, školometné oním příměrem.
Líbí se mi ale verš "vás pane stále leká ostrost dospělosti", jediná věc, která prozrazuje schopnost popsat konkrétní bytost a situaci úsporně, zřetelně a jasně. Čtu dál.

Nepotřebuješ nosit slunečník
a zavazovat tkaničky
už nechceš ani česat vlasy
vyrostla's a máš svůj svět
a kamarády

V tvých údolích tváře
bych chtěla pobýt
a řasami se nechat ovívat
když jímá mě hrůza
že zlomíš si zase ruku
nebo se budeš bát
či něco provedeš
bude ti smutno
a bude se ti stýskat

Tvoje slzy
jsou bolestí mojí
na kterou není lék ani mast
ale mizí pod náporem
tvého uzdravení
tvého smíchu
tvého štěstí

Miluji tě
Tvoje máma

Věnovánka. K 10 narozeninám. Problémem je, že fotografie dětiček s rozzářenýma očima pod stromečkem mě nedojímají. Ani fotky pejsků, křečků nebo něčích dovolených v exkluzívních destinacích. Básníků, oslavujících jiné básníky, oslavných dokumentů, oslavujících celoživotní přínosy. Nenávidím to. Je to o potřebě být oblíben, věnovat si plnou hrst citů a být šťastný. Svým způsobem služba, ale ne lidem, jen úzkému kruhu spřízněných duší. S literaturou to nemá společného nic. Pryč odsud.

Pod slamákem
bzučí vč
ela
úl pod drdolem
ud
ělat si chtěla

Proč ne. Čas, prostor, děj v kontextu imaginace léta. Zase vidím mladou ženu, se slamákem, rozesmátou a u vody.
Jen. Chybí mi druhá a třetí sloka. Tohle je Žáček a Sýs a třeba Burian a podobní. Explikace děje by zde mohla navázat na konkrétní vyústění. A obrat a metafora, která děj uzavře a dostoupí do představy.

Plno medu
z mého těla
že bzučím tobě na rameni
dělá, jako by nevěděla

Lovím z vody. Neumím rýmy. Jen zde, z prvního blinknutí, doplním text s vědomím špatného frázování pro představu, jak bych viděl jemnou mechaniku skladby a vedení příběhu o něco lépe. S nástinem kontrapunktu. Překvapivosti sdělení. Vyústění v pointě.

---
Přisedl si D., hlavu jako meloun a odvyprávěl mi deset požadavků na dva z webů, které jsem před několika dny navrhnul. Někdy bych ocenil mít dva mozky. Jeden jen na práci, s přesahem a dlouhou ručkou, která se v případě varovného tlačítka, oznamujícího nedostatek emocí v příslušné zakázce, grafice, nebo reklamě zavrtá do příslušné hemisféry druhého mozku, určeného výhradně sledování příběhů a pocitů, zašátrá, nabere si emočno jako se sudu s povidly a ty přísně geometrické vzorce s přísně dokonalými fotkami rozesmátých a dokonale aranžovaných lidí zamaže nějakými skutky a smutky. Aby věc dostala příslušně lidský rozměr. Ten druhý mozek by byl účasten jen příběhů z města, jako teď, opilé redaktorky, která mi píše sms-ky, že tančí se svojí lesbickou kamarádkou ve středostavovské vilce na kraji Hlučína, samy a opilé, slaví narozeniny a ač obě veselé a v přízni, čekají na mě, abych je rozlousknul. Jestli ona a ona. Nebo ona a já, až ji povezu domů, nebo ona a já a taky ona, s rozšířenýma očima, zvědavá, jak to taky dopadne.

Promiňte.
---

čekal na mě
tiše,
maskován temnotou
schodiště mého domu

za zády úsvit,
jeho úsměv patřil
patině nedotčených klepadel

cvrnknul mě do čela
"vstávej, jsi mým hostem"

klobouk naražený
až příliš do čela
maskoval mlhu
jeho mladých očí

za ruku mě vedl
územím, které znám,
od hektických rán
k večerním pohádkám

Ano, zmizel

zestárlý
za zvuků
půlnočních spáčů,
však nechal mi vzkaz

s PS:
paní učitelka Kája
je svědkem první lásky
tvého syna

těším se za rok,

Jeroným

Věnovánka, znovu, byť v jiné podobě. Sladkobolná. Neabstrahující od příběhu, banálního a nic neříkajícího. Autorka si užívá. Patiny nedotčených klepadel. Vyčpělých zánrovek, které kromě patosení a spokojenosti autorky se sebou samotnou nenabízí nic. Vznik básně patrně omlouvá jen její datum. 30.9.2004. Podvědomě tuším, že šlo o nějaký písmácký projekt, vztahující se k tomuto datu. Tenhle text jakoby usvědčoval podobné projekty z nesmysnosti. Hromadné nástupy básníků, vyjadřující se k něčím zvolenému tématu.

Nikdo ho nepovolal
přesto
četla jsem mu přes rameno
úmysl zabít
nahou krásu

Já drzá
viděla jeho múzu
a chtěla
namočit mu pero do inkoustu
aby ukřižoval
její viny

Báseň se jmenuje Může za to Dj Pes. Nejspíše některý ze zdejších autorů. Věnovánka v další podobě.
Možná chápu dívčí radost, projevenou v okamžiku, kdy v něčí poezii autorka najde východisko pro tvorbu. Nebo se upevní v některém z postojů. A plna nadšení vyplodí sentimentálně podbarvenou poklonu.
Stává se to. Ženy po čase, inspirovaném spoluprožíváním s poetou, podlehnou neovladatelné potřebě začít se vyjadřovat pomocí veršů. Naštěstí jen některé.
Poté jsou ale čtenáři vystaveni obrazům, ve kterých čtou, že "čtou přes rameno úmysl zabít nahou krásu". Ano. Ano.
Než tenhle typ klišé, pak raději švestkové knedlíky a nebo hádku o to, kdo umyje schody ve společných prostorách.

AM by zaplakal nad módou bokových kalhot

sedmnácté století
těžišti přálo prostor
- moře s lodí si hrálo
i jejím mužem

ach, výhledy baroka ...

teď v módě je řeka rozšířená
optickým klamem bokovek
- kánoe stržena slapy
je střemhlav k nástrahám

och, kosti výhledů kostěných...

Nevím přesně, jestli první čtyři básně jsou vizitkou nejranějšího období autorky. Zde patrně, odhaduji, autorka začíná zadrhávat v řeči, přidávat na důrazu, hledat neobvyklost a jakýsi přesah. Nadechuje se k pestřejším obrazům a odvážnějším metaforám.
Máme zde AM, tedy nejspíše Amadeuše Mózartka, nadrženého génia a autorku, sledující v druhém plánu příběh Constanze, který jí dojímá. Líbí se mi tenhle drobnohled, inspirovaný vlastním tělem. Ano, má pravdu, dnes by drahý Mozart dobře nedopadl, nejspíš by skončil u muzikálů, přefiknul by kdejakou sboristku a plnil obálky bulvárních tištěnin. Myšlenka .. úsměvná, postřeh.. hezký a přesah.. slibný.
Druhou věcí je forma. Velmi neobratná. Básník má překonávat nástrahy lyryky, čtenář nikoliv. Takže verš "těžišti přálo prostor" hovořící o poloose duše, která se tak snadno nachýlí k jednoduchému přežívání a nikoliv k usilovné snaze ze svého nitra cosi vykřesat.. je nemocný technikou práce s jazykem.

sedmnácté století
tlustými lany konvencí
utažené nitro

---
Vešla Eliška. Jsou jí tři roky. Dolíček v obličeji a smích a poskakování na žluté sedačce studia.
Vyřešili jsme, co je korýš. Je to ten panáček, který krtečkovi nastříhal látku na šatičky.
---

Druhá sloka začíná podstatně lépe. Ale kánoe stržena slapy je střemhlav k nástrahám.. neobratnost je eufemismus.
Kontrapunkt v úvodu druhé sloky, mezi tehdy a nyní.. je z kategorie laciných. Příběh Constanze se vytratil.
Z veršů povzdechných, majících tvořit přirozený předěl a gradovat v myšlence, trnu. Karle Hynku Mácho, co jste nám navěky učinil.

PRO VÁS

tahle báseň je krabička
obalená vánočním papírem
převázaná širokou stuhou s velikou mašlí
ve které pod víkem ve vatě
na lístku zeleného jmelí schoulené jsou verše:

tahle báseň je krabička
obalená bílým vánočním papírem
s modrými sněhuláky
převázaná červenou stuhou s velikou mašlí
ve které pod víkem
na papíře napsaná jsou slova:

Děkuji, autore zdejší
za díla -
klíčové dírky do Tvého srdce
a přeji Ti
krásné vánoce a do nového roku
mimo to, co běžně se přeje
mnoho inspirací a tvůrčích úspěchů.

tahle báseň je krabička
s tajemstvím:
múza prý líbá do vlasů na temeno?
Alimra

Ano, nepochybně úžasné. Snad jen, že Můza, ta protřelá děvka, líbá na temeno básníky, kteří už leží na marách. Ostatním to dělá v pokleku.

Jeden trychtýř vakua stačí

když na rtech
točí se káča upažených slov
a vír nad ní kouše do prostoru
nickou se stává odraz v přesném úhlu
ozvěna mívá palčivý prostředek
spalující okraje zvenčí
a že ticho není skála ale slyší
a ve vakuu se nic neděje

naslouchám?

---
Mobil. Píše M.
Přemýšlím, jestli tohle třídění odpadu neukončím s poukazem na drolící se víru věnovat pozornost elévům a nepůjdu k M. na večeři. Nikam.
U tohodle textu jsem cosi začenichal.
---

Alimra. Ona přemýšlí.
V tichu duše. Úporné pohyby.

Mluví. Hodně. Soustruží významy, zvukomalbí.
Ale tady se ptá. Říkám vlastně něco?

Tohle je dobré.
Nepovedený je jen úvod. Když na rtech točí se káča upažených slov. Časové rozlišení dodává sice textu napětí a očekávání, ale je to technika z lacinějších. Upažené slova.. chodí do Sokola?

aby šedé nezapadlo

už jsem pochopila smysl ukrývaných deníků,
v sedlině vypitého času
záda těch nejmenších otisků
jsou k nespatření

paměť má předpoklady ohaře,
přesto jen černé a bílé
k nohám lovce skládá
a šedými sousty se sytí

Výborné.
Úvaha o temporalitě. Obecnost. Kýl ponorky, nořící se do hlubin. Vytažený periskop a za ním pohled schopný rozlišení v spektru mezi černou a bílou.
Myšlenka. V textu, který zaslouží pozornost pro obratný způsob gradování.
A pointa - nečekané.
Jen.. s ohledem na ono elévství, soudím o naději, ale otištěno v novinách bych se ušklíbl. Mudrota.
Laťka se zvýšila.

snad je to strach
z lesklé dlažby
pánských interiérů
kde každá kapka citu
je zřetelná až po zaschnutí

snad že až daleko za oči
bodá každý monotónní prostor
a mezi styčnými body polární lišky
těžko se čte o lásce i z tepající červeně

Dobrá především první sloka. Strefit se do obecné roviny - muži, ukrývající své city a vyjevující je obvykle až už je pozdě, nebo vůbec - pomocí téhle zdařilé metafory mi přijde vyjímečné. Také rytmus je dobrý.

Druhá sloka mi přijde překombinovaná. Zvětšený rozměr situace oproti původnímu půdorysu příběhu, danému zvolenými reáliemi (interiér pánského bytečku vs. širé planiny) znamená příliš velký střih. Je to rozdíl mezi polocelkem a panoramatem. V panoramatickém pohledu se introspektivní pohled vytratí. Používá se na úvod textu, kde určuje ráz příběhu a prostředí. Je efektní, ale tady oddaluje význam sdělení.

zbytečná retuš apostrofu duše

s alibistickým gestem
sebrala kameny všech pádů
a každým osmým zubem odhodlání
drolila je v prach
netušila ...
odraz i pouhého stínu
na hladinách průzorů
kamenných škrabošek
...ten apostrof duše

Nitrozpyt, vyživovaný potřebou druhého a třetího plánu. Soustružení významů. Tímhle si prošel každý. Musí to být. Dlouhé hodiny práce na zenových technikách.
Málo srdce. Trochu duše. Příště.


Tam ? jaro
je plaché
s růžovými dny
v klínu

pupeční šňůry ? linky
pro notový zápis
časných symfonií

černé fraky
oranžové ladí flétny
aby hlavu pletly
mně
i stromu

tam ? jaro
s přimrzlými ještě
ke kmenu
kanýry sukně

naběhlými klouby větví
hrozí
zimě

Tady naopak. Duše. Úsměv. A přírodní lyrika, kterou nečtu.
Milý barvotisk probouzející se jarní krajiny. Sřídání obrazů, použití detailu typu havrani na poli

černé fraky
oranžové ladí flétny
aby hlavu pletly
mně
i stromu

je velmi vyvedené. A naběhlé klouby větví hrozící zimě..? Jsem schopen tolerovat. Větve na jaře skutečně mají mozolnaté dlaně, v nich schované listy a ztuhlé klouby, které se ne a ne otevřít. Listy pak nakonec vyraší po celé paži :-)

---
Jdu se nakrmit. Je skorem deset. Píše I.
Mám hlad. Ona taky. Uvidíme, jestli tohle vůbec kdy dopíšu.
---

Čtyři ráno. Otevřená okna střihacího programu na mě zívají. Měl bych jít spát, ale z povedené pasáže se mi na chvíli vrátila do těla energie. Nakouknu Alimře přes rameno.
---

Tichem průhlednět

někdy málo člověkem
jen v ústech lípa
oblečená západy 

pohnutí klíče je
červenání
a v nohách natažené struny 

dřevo tesá jazyky
když ve dlaních hřmí
neznámému světlu

bouřit se létu
přesahy tváře odeznít jí k prstům
a snad příští zima ?

? tichem průhledná

Tady se zastavím u názvu. Názvy Alimřiných věcí prozrazují konstrukt. Nikoliv talent. Nikoliv tvůrčí odvahu a schopnost udat textu jednoznačný tón. Rozplizlost, nejednoznačnost, volba cizích slov, předstírání hloubky. Název je razícím štítem textu. Použít neslanou, nemastnou metaforu jako Tichem průhlednět, intelektuálštinu typu Melanchórie podvědomí, spojení přídomků v "ryzí je neuvěřitelná", degresivní "aby šedé nezapadlo" či překombinované "zbytečná retuš apostrofu duše" znamená nejistotu. A neochotu vylézt z ulity. Roztáhnout křídla a zakřičet. Je mi to líto. Uvnitř těch textů je cítit alespoň snahu, místy i pečlivou práci.

Zapomenout se v dlaních

dva a dva jsou
kameny ohniště
a možná stůl
uprostřed s jedinou svíčkou 

jak nazvat
to pod pohledy
když ticho
je skála v ramenech otců
a zapomenutí se osik
když mámy jsou šťastné

jen děti věnují kruhy
bezprostřednosti písku
a za okny svých hradů
lámou hrany snů
těch velkých

a na nádvoří oheň
dávno už by ztratil barvu
nebýt očí dětí a z tenisek
vysypané připomínky ...

zapomenout se v dlaních

První sloce rozumím. Ocením i obraz. Prostotu, s jakou je vykreslena definice vztahu. Zažitou konvenci rodinného krbu přetransformovanou vtipně do metafory dva a dva jsou kameny ohniště. Příjemným způsobem projevený osobní vklad autora, jeho reálie, prozrazující jemně vytesanou resignaci na dokonalé vztahy.. a možná stůl.
S krátkým a přijatelným detailem, podporujícím vyznění metafory.. uprostřed s jedinou svíčkou. Rytmus je určen. Úsečný, věcný, správný.

V druhé sloce je arytmie hned v prvním verši. Jak nazvat..
Netuším, proč je rytmus přerušen. Očekával bych od druhé sloky rozvíjení motivu. Zde se nerozvíjí nic. Jen pochyby, že autorka vydrží déle než jedno nadechnutí.
Vnoří čtenáře do příběhu a prostoru a vteřinu poté, co vezme motiv na vědomí si situaci ulehčí proklamativní otázkou, na kterou nechce znát odpověď. Naopak čtenáře přinutí číst naprosto banální vývody.
Netuším, jak složitou myšlenku autorka zašifrovala, ale

pohledy
ticho
skála v ramenech otců

(striktně nadbytečné zapomenutí osik)

jde se skřípěním zubů ještě po významu. Lopotně, ale přece.
Verš když mámy jsou šťastné odesílá text do ligy písánek do holčičích notýsků.

Následující děti věnují kruhy .. bezprostřednosti písku... snad ani nebudu hodnotit.
Nikdy mě nenapadlo, že písek je bezprostřední. Musím se příležitostně zeptat v pískovně.

Možná hodinář by věděl, jak pojmenovat dobu, které se podléhá jen jedenkrát do roka

Vzdálenost mezi vodou a vodou
je pohyb očí k prvnímu písmenu
na výšku deště psalo léto
že po nitích svého příště
zašle prý záznam zvuku poslední chvíle stromů

o neviditelnosti jejich stínu
zanechalo doušku ...
zítra zapomenout na minulý čas
znamená sešít rty dnešku nebo skočit
do řeči podzimu
nebývá slyšet
ale na okamžik podléhá návratům do nebe

Kašlu na to. Našel jsem poslední dva texty, tentokráte jsem si pomohl výběrem čtenářů a jejich hodnocením. Tohle je jeden z nich, oceněný 31 tipy a nezměrným množstvím přízně ze strany redaktorů. Mě osobně báseń přijde jen jako neživotný konstrukt. Nic co bych dokázal přijmout. Sešít rty dnešku. Kristepane. Neviditelnost stínu. To snad odporuje i teorii relativity... Skočit do řeči podzimu. Pak nejspíš přeskočit do krákorání zimy. Vnořit se se do pučení jara. Vydestilovat bučení krav. A nakonec spolknout projektil a nechat zazářit mozkomíšní mok na hranici kachliček.

Když vesmíru padají mléčné zuby


už nepřemýšlím
proč kukačku nechali hnízdit
právě v hodinách asi se předcházím

jo a taky že nevěrná tváři
neřekl bys

mám nejvyšší čas
vymyslet z čeho upletu hnízdo
nejupřímnějším úsměvům syna

jsem sentimentální
a asi je to naposled

Jediné, co mě na této básni .. stejně jako i na celé mnou redigované Alimřině tvorbě utěšuje jsou tyto dva náhodně vybrané poslední verše.
Přestává být sentimentální. Považuji to za příslib.
O ostatním jsem řekl své a velmi mě mrzí, že nemohu chválit, ač bych velmi chtěl. Výtka ovšem nepatří Alimře, naopak, nedostatek talentu, sebevědomí, či techniky není na závadu, pokud člověku poezie přináší radost a potěšení. Milá Alimro, jsem rád, že jsem se s tvou tvorbou seznámil. Osobně si přeji, aby se tvé jemné ženství, snaha a přemýšlivost časem přetavila v citlivou a krásnou poezii. Některé metafory a hlavně první nádechy čtyřverší v básních mi dávají naději, že by tomu tak mohlo být. Nasměroval bych tě k podrobnému zkoumání autorů, kteří píší především silné příběhy. Kolář, Zábrana, Jáchym Topol. Se silným příběhem ti čtenář i leccos odpustí. A s postupnou a vytrvalou prací na příbězích se časem naučíš vše, co je třeba. Metrum, správnou a účelnou explikaci, gradovat příběh, vylíčit účelně a vtipně peripetii a dospět do úžasné pointy. Poté je možné hledat, vytvořit a dobrousit autorský styl. Přeji hodně štěstí.

Má výtka směřuje k Fockaultovi. Jeho veskrze vepřový styl komunikace se projevil výběrem této začínající autorky. Podle mne je teprve na počátku autorské tvorby a v této chvíli její tvorba může ostatním sloužit jen jako velmi špatný maják na cestě vodami poezie. Snad se příští výběr autora bude řídit přísnějšími měřítky.

S pozdravem Zlý, redaktor
17. listopadu 2006


89 názorů

Evička
06. 01. 2007
Dát tip
no, myslím si, že sis nevybral zdaleka ty nejlepší Alimřiny básně, spíš sis vybral její s..., který se daj rozcupovat ... Nemáš o jejím psaní přehled ani náhodou. Jinak si myslím, že jsi nafoukanej arogant, kterej poezii až zas tak moc nerozumí, jen zná základní poučky platný v umění a cosi o pointě. Ale rozumíš životu, máš zdravej selskej rozum a jsi přírodně mile zlej, což si na tobě cením - piš raděj ty svý nihilistický zhovadilosti, čtou se nakonec dobře!

pozorovatel
15. 12. 2006
Dát tip
náhodou.. je to po dlouhý době zas zajímavá diskuse rád se učim a avízo, abys přijela 22.12. na to čtení..

Rowenna
15. 12. 2006
Dát tip
http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=149979

Rowenna
15. 12. 2006
Dát tip
takže odkaz na to moje "hodnocení".

Rowenna
15. 12. 2006
Dát tip
POZO: nechci už víc psát, krutě mě to nebaví. Ale přece jen: Foucalt má právo myslet si o mé poezii, že je neslušná. Já mám právo myslet si o Alimřině poezii, že je kuňkavá a nudná. That´s all. Jestliže se kolem jedné kritiky, velice věcné a slušné, myslím tím kritiku Zlého, semele takový tyátr, nestojí za to se tady vůbec o cokoliv pokoušet. Mimochodem, taky jsem napsala kritiku Alimřina dílka - kdysi dávno, zkusím najít a hodit link, to jen tak pro zajímavost. Nemyslím si, že bych po Fouckaltovi jela, řekla bych dokonce, že jsme si některé věci vyříkali. Pokud uvidím něco směšného, pojmenuji to a budu to pojmenovávat nadále, ať už tomu říkáš jakkoliv. Nechci odpověď, opravdu mě to nudí.

pozorovatel
15. 12. 2006
Dát tip
aha, tak avízo jsem dostal.. se mi trochu ztratilo

pozorovatel
15. 12. 2006
Dát tip
:))jestli ty nepodléháš klamu, že si myslim, že její poesii nerozumíš psal jsem to snad někde? psal jsem, že nechápu, proč si napsala, že kuňká a píše proto, aby psala "Nemíchej do mého hodnocení mne, jako autora, to s tím vůbec nesouvisí." ale já tě do toho vůbec nemíchám.. jediný, co jsem napsal ve spojitosti s tvojí tvorbou bylo "taková autorka rowenna zas píše o věcech, který vidim, ale nedojdou mi" - tahle jedna věta ti vadí? "Dokonce ani její imaginace mi nepřijde nikterak překvapivá. No - teď jsem si pár dní četla na písmáku. Ano - na úroveň Písmáka je Alimřina poezie špičková." souhlasim, napsal jsem to samý "Něco jejím veršům schází - jsou tam občas obraty na hraně geniality - a celou dobu si říkám, proč mě to nechytá. Proč Alimra nedokáže otřást čtenářem." skvělý! tak proč? já myslim, že proto, že se o čtenáře přiliš nestará.. (kdyžtak vysvětlim) "Moje měřítko vynikající poezie: brnění palců u nohou a krutá závist, že TO NĚKDO UVIDĚL A ZACHYTIL. Čtu Alimru a říkám si, proč ona ne. Ale prostě ne. Kdyby aspoň jedna její báseň taková byla, kdyby aspoň dvě, tři básně. Nejsou. Zachytí se ti v hlavě obrat, verš - to poté, kdy si dáš práci a souvisle tu její tvorbu pročítáš. Ale obraz? Nikoliv. Pocit? Nikoliv. Jsou to slova, krásně seskládaná, která nemají duši." o tom jsem právě psal.. zajímal mě důvod - proč to tak máš podle mě můžeš závidět jen ten styl, kterej je ti blízkej autorsky a vy píšete dost jiný básně - to zkrátka nejde opomenout.. a beru tě jako kritika..jako kritika, kterej píše jinak "Prostě jsem ho konečně přinutila říct svůj názor natvrdo a nahlas." to jo, to je hezký:) "To, že si myslím, že poezii musím psát jenom, když mi zemře babička, to mě pobavilo, protože tady je jasně vidět F. blbství a ignoranství. Něco o tom, že se mu zdám příliš neslušná a otevřená asi. Jejda - no a? No tak jsem příliš neslušná." dobře, ale jak to teda je? nejde říct A a už neříct B... je blb, protože..? tuhle část pořád nechápu.. ono to zvenčí vypadá, jakobys jenom bránila svojí tvorbu.. "Přeji ti krásný den a nebašti to tolik. Vyběhni ven a rozhlídni se mezi normálními lidmi." neboj, hraju fotbal:) ale tuhle větu jsem spíš chtěl já napsat tobě protože ses po fouckaultovi vezla a chtěla to dát zřetelně najevo.. jinak bych si toho nevšim a důvod proč sem píšu je ten, že mě to zajímá měl jsem o alimře taky psát kritiku, ale nevěděl jsem jak.. a nedostal jsem avízo, to blbne?

Rowenna
15. 12. 2006
Dát tip
Pozo: co tě baví? Jinak - ty i Foucalt podléháte jednomu klamu, že Alimře nerozumím. Že nerozumím její poezii. Že se mi zdá příliš složitá. Že konkrétně já jsem schopna vnímat a brát jenom jeden velice zúžený styl poezie. Za prvé: Nemíchej do mého hodnocení mne, jako autora, to s tím vůbec nesouvisí. Nesouvisí s tím to, jak píšu já a že Alimra píše jinak. Ber mě jako kritika. Jako někoho, kdo hodnotí. Alimra mi nepřijde nikterak složitá. Dokonce ani její imaginace mi nepřijde nikterak překvapivá. No - teď jsem si pár dní četla na písmáku. Ano - na úroveň Písmáka je Alimřina poezie špičková. Já jsem zapomněla, co se tady publikuje. Ale pouze v tomhle zahnívajícím grafomanském prostředí. Jinak si stojím za vším, co jsem napsala výše. Něco jejím veršům schází - jsou tam občas obraty na hraně geniality - a celou dobu si říkám, proč mě to nechytá. Proč Alimra nedokáže otřást čtenářem. Moje měřítko vynikající poezie: brnění palců u nohou a krutá závist, že TO NĚKDO UVIDĚL A ZACHYTIL. Čtu Alimru a říkám si, proč ona ne. Ale prostě ne. Kdyby aspoň jedna její báseň taková byla, kdyby aspoň dvě, tři básně. Nejsou. Zachytí se ti v hlavě obrat, verš - to poté, kdy si dáš práci a souvisle tu její tvorbu pročítáš. Ale obraz? Nikoliv. Pocit? Nikoliv. Jsou to slova, krásně seskládaná, která nemají duši. Nemusíš mě vychovávat, milý pozorovatelíčku. Já si stejně na svou pusu budu říkat co chci. Není to o tom, koho mám ráda a koho ne. Já to tady zavřu a přestanu nad tímhle panoptikem okamžitě přemýšlet. Jen jednu poznámku, že se Fouckalt štítí mé poezie, to vím odjakživa, i když to nikdy neřekl natvrdo, takže on mi nechtěl jen ukázat, co dělám já. Prostě jsem ho konečně přinutila říct svůj názor natvrdo a nahlas. Věř mi, že se mě nedotkl, neranil mě. Přemýšlím teď, co vlastně napsal. To, že si myslím, že poezii musím psát jenom, když mi zemře babička, to mě pobavilo, protože tady je jasně vidět F. blbství a ignoranství. Něco o tom, že se mu zdám příliš neslušná a otevřená asi. Jejda - no a? No tak jsem příliš neslušná. Přeji ti krásný den a nebašti to tolik. Vyběhni ven a rozhlídni se mezi normálními lidmi. :-)))

pozorovatel
15. 12. 2006
Dát tip
a já si pořád řikal, proč se nemáte rádi:)) row: co je ta za řeči, že kuňká a nejspíš píše proto, aby psala..? myslim, že kvůli tomuhle se fouckault ozval a vrátil ti to stejnou měrou, blbost, hloupost, blbost a pak se tě zly zastane a je mu divný, že se fouckault zastane alimry.. i když to jako obě nechcete kdyby jste se drželi tý literatury a ne jako všichni se zajímali o blbosti kolem ale tohle mě moc nezajímá by mě zajímalo, jestli jste si ji jenom projeli s pocitem nutnosti nebo chtěli hledat, protože se tam objevilo něco zajímavýho alimru jsem nemohl vůbec pochopit, přišla mi divná,nesrozumitelná, tak jsem jí čet.. zprvu proto, abych se utvrdil, že je to vážně o ničem a pak jsem zjistil, že je tam něco zajímavýho.. že je to subjektivní svět s vlastnim jazykem, něco jako "můj svět" a těch je hodně a ty jsou většinou křehký..a hovno z toho, ale alimra ho má na pevnejch základech a je bytelnej, básně má jazykově stejně a to po dlouhou dobu a většinou je to - mám dojem - o všímání.. všímá si netradičně, co já nevidim a co mi nedojde, taková autorka rowenna zas píše o věcech, který vidim, ale nedojdou mi vy tu mluvíte, že to může bejt možná dobrá báseň, ale ne už výborná.. tim myslíte, že tam nemá poselství? radu? přesah? konkrétnost? no já si myslim, že to má dokonce na přesahu založený.. přesah normálního vidění já třeba nerad čtu ženský autorky, v próze skoro vůbec, ale čtu básnířky, protože se dívaj jinak, jsou citlivý k detailům, uměj prožít řádky a to je kurva síla alimra podle mě pocity přetavila v obrazy a to samý udělala s myšlenkama a já si potom rád tu její básničku přečtu šestkrát s fouckaultem a markétou se srovnávat nedá.. markétu ostatně nechápu vůbec a nepřitahuje mě tolik:)) a je to jasný, je v tom sex :) a ještě něco: hrozně moc mě tohle baví.. je to bezva!

Alimra
10. 12. 2006
Dát tip
a2a2, viz "ZOOMu"

a2a2a
08. 12. 2006
Dát tip
Podruhé je tady zmínka ( Rowena a Fouckault ) o předpokládaném souhlasu autora s kritikou, která se netýká jen jednotlivého dílka, ale jeho práce jako celku. Rowena správně odhadla, že důsledky takovéto rozsáhlejší, a místy tvrdé kritiky, nemusí být autorovi příjemné. Myslím, že to nic nestojí, když takovýto souhlas bude vyžádán, z důvodů psychologických, etických a to na straně autora i kritika. Alimro, jako první subjekt práce tohoto klubu, jak se na to díváš po první zkušenosti ? Myslím, zda, když zařazuješ své jednotlivé básně do Arény,tedy stojíš o hlubší kritiku, a pak je posuzována tvá práce jako celek řadou lidí najednou ?

Fouckault
08. 12. 2006
Dát tip
Tvá předtava je fajn, ale na současnou dobu příliš idealistická.. co zatím jediné fungovalo na tomto servru je konkrétní práce toho či onoho jednotlivce.. to je můj názor: :rozpoutej diskuse.. rozešli poštou svá stanoviska členům klubu, lobuj za svůj názor.. pokud pocítím že jsem v názorové opozici odstoupím. Pokud vím výrazně jsme se střetli na bodu zda je nutné bezpodmínečně pro psaní kritik mít souhlas dotčené osobnosti - já říkám že ANOo.. je to pro mne natolik stěžejní věc že s tím padá má účast v klubu. Takže.. do konce měsíce máš čas přesvědčit členy klubu o opaku, pokud budeš nečinný vzdávám se dobrovolně známky "Zoom" neboť tyto čtyři písmena jsou tvým vkladem do myšlenky klubu. Stávající klub bude přejmenován a na jeho základně vnikne malá operativní nezávislá redakce. Měj se fajn a hodně úspěchů v organizační práci klubu. L

Zly
08. 12. 2006
Dát tip
no bezva, vztekám se a to je špatně. všichni tleskají a tiše se vzdalují poklona pukrle radši mlčím

Zly
08. 12. 2006
Dát tip
Fockault (máš to i v poště) Já jsem ti psal o co mi jde. Pořád to samý. Pořád to samý ješitný ego. Já kašlu na to, kdo kde co a jak založil, kdo co pojmenoval. Copak to nechápeš? Klub je společnou prací několika autorů. Nelíbí se mi, když jej prezentuješ způsobem, kdy se činnost klubu personifikuje s tvým jménem. Tak to není a nemělo by být, jde o společnou práci více lidí. Personifikace práce klubu spojená se jménem kohokoliv mi vadí z principu. Neuznávám to, problémy spojené s osobou mluvčího se vždy přenesou do společných prostor. A celý projekt jde do háje. Což, pokud mě nos nemýlí, nastane tak jako tak. Jsi kontroverzní, ale ne v pozitivním slova smyslu, jakože objevný. Jen kontroverzní. Nechci se s tebou hádat, nebaví mě řešit tvoje postoje a tvoje navážky do mě. Měl jsi myslím dostatek příležitostí přesvědčit se, že mě netrápí nic jiného, než nalezení jemného vnitřního mechanismu klubu, nalezení klidové roviny pro komunikaci. Budeš pořád kvákat to samý. Kašlu na to. Budu tam přispívat do doby, než se objeví pro mě někdo snesitelnější. S klubem, který bude spíše otevřenou platformou, než něčím projektem, sloužícím výhradně jeho ambicím. Tyhle projekty rychle uvadají. Zatím tu není nic lepšího, tak tam budu dělat, pak se uvidí. A ještě: Pokud se nemýlím, krtické kluby jsou tady odjakživa, objeve. Lyryk měl jeden a tuším Print taky, jmenoval se Credo. Možná, že ještě funguje.

Fouckault
07. 12. 2006
Dát tip
vymažu.. Zly mi řekl že jsem guma :-DD

Fouckault
07. 12. 2006
Dát tip
huš madam! jsem totalitářký monstrum.. radeji se o mě neotirej nebo tě vymažu .-)

Zly
07. 12. 2006
Dát tip
blabla

Fouckault
07. 12. 2006
Dát tip
vida.. je dobré si to uvědomit Zly.. (otočil jsem to rétoricky proti Rowenně jako příklad) .. že podobně můžeš působit i ty neobjektivními a zbytečně ramenatými kritikami.. (ve jménu tvé poznámky o "povinosti střízlivé nesmlouvavé kritiky"..) nejseš ochoten vidět totéž z druhé strany?

Zly
06. 12. 2006
Dát tip
Rowenna: hysterická ženská..? Hm.. Rowenna je duše. A poeta. Nechme toho..! Tohle se mi nelíbí ani za mák.

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
Zly: já nevím.. myslíš že nejsem dost pokorný když zbytečně nekřičím svůj názor tam kde je jiné naladění? jsem tím agresivní? jo koukám že ta má otázka je pro tebe fakt sugestivní :-)

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
celý je to v tomto tvém úryvku.. "Je o pravdě a nepravdě. Jasně, že existují ženské, které piští a kuňkají a které ze zásady neřeknou nikdy úplnou pravdu, ale prostě mě takové ženské tak nějak ze zásady štvou." Rowenno.. ty prostě zaměnuješ literární soud za obyčejné lidské a estetické priority.. Kdybych kontroval (a teď to ber s rezervou: vtipkuji :-) tak řeknu že já zase nesnáším ženské hysterické..

Zly
06. 12. 2006
Dát tip
co za tím stojí? sugestivní otázka.. Právě že ona pokora, které se tak dovoláváš Povinnost stejně střízlivě a nesmlouvavě hodnotit svoje i cizí věci. V kontextu literatury, která už na světě je A k tomu...zakladatelství. nepochybně máš pravdu. jsi vítězně první. i druhý. možná i třetí, čtvrtý a pátý. Podstatné je, je-li to dobrá myšlenka. Souhlasím že ano, velmi potřebná. Jen bych ocenil větší nadhled.. Viděl bych to na práci několika lidí se skromným administrátorem v pozadí. Asi je to příliš jemná nuance :-) Když mluvíme o té pokoře.. chi

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Co je podle tebe tvrdá kritika? proč pořád používáš slova jako "sepsout někoho" apod. Tvá slova třeba na mou adresu jsou ve finále dost drsná, a neříkej, že je to "na oplátku". Tenhle tvůj postoj je konzistentní, zaznamenatelný. Proč máš pocit, že v některém případě je to legální a nelikvidační? Protože se jedná o tvůj vkus a ten je přece jediný správný? Je mi líto - ale těchto "imaginačních" skvostů bych ti za večer napsala několik. Bez hloubky, i tu mrňavou myšlenku bych tam procpala. :-))

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
Zly.. mrkni do fóra jak to bylo ju?.. nechci tu dokazovat kdo byl kde první..to nemám zapotřebí

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
ok.. jen jsem cítil potřebu vyjádřit svůj názor na kritiku a "kritiku" její systémovost a potenciální objektivitu a vše to zrelativizovat.. je mi hrozně nepříjemné to vaše volání po "tvrdých kritikách" já píšu kritiky jen autorům co jsou mi blízcí.. prostě nebaví mě někoho sepsout .. ani si nejsem tak osobně jist.. vy ano? co za tím stojí ?

Zly
06. 12. 2006
Dát tip
:-)) zakladatel.. už jsme o tom mluvili.. mluvíš o pokoře.. hm.. .. ale pravdou je, že by jsme se měli hádat ne u mě v pokojíčku, ale v aule Zoomu :-)

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Fouckalte: A já si nejsem ani jista, jestli chci diskutovat o poezii právě s tebou. Já ti řeknu, že se mi nelíbí Alimřina poezie a poctivě vysvětlím, proč ne. Ty mi vysvětluješ pořád dokola, že jsem idiot bez schopnosti vnímat imaginaci a abstraktní polohu. No, co k tomu dodat. Za mě musím říct, že nic.

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
to je jedno klidně przni :) ano možná nechápu já tebe a ty mě.. ale jsem na cestě.. diskutujem.. třeba nám to jednou dojde .-)

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
My se nebavíme o mé poezii. Já necítím potřebu ji obhajovat. Na to je příliš bezvýznamná a současně příliš součástí mne samotné. A ten, kdo nerozumí, zdá se mi, jsi ty, milý Fouckalte. Omlouvám se za soustavné prznění tvého nicku.

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
ty mé klávesky :-)

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
jinak mimochodem.. přesně pro tyto diskuse a polemiky jsem Zoom založil .. zaplaťpámpůh za to že se začíná o poezii mluvit

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
Rowenno.. má dojem že ty máš ten naivní pocit že poezie vzniká v momentě kdy ti zemře babička a ty máš konečně srdce plné emocí a můžeš sednout za papír.. nikoli je to trpělivá a vytrvalá práce s jazykem a slovním materiálem.. (jo sorry za tu přitaženou metaforu)

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
jo sranda :-) furt mi nerozumíte.. furt prostě obhajujete svůj model "figurativní" poezie a nejste schopni vidět imaginaci a abstraktnější polohu.. to je jádro pudla.. o to hlasitěji křičíte z plných plic.. "mě se to nelíbí".. já bych mohl také křičet.. "mě se nelíbí Rowenna".. mě přijde na hranici kýče, je hřmotná, její poezie je přehlšlem efektů a přitom neuvěřitelně monotématická bla .. bla.. ale cítím že ačkoli jsem to nyní udělal.. že to není až tak můj šálek kávy.. že je to poezie co mě neoslovuje.. přesto zachovávám pokoru.. stejně tak jako se mi ve výtvarném světě nelíbí nová figurace atd.. nekřičím tam kde cítím že to není můj estetický model.. kritika aby byla systémová musí přicházet z daného žánru.. a vůbec.. jste mazalové :-)))

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Víš, ještě mě napadlo něco. Poezii člověk v sobě buď má nebo ne. Já nevím, proč Alimra začala psát, třeba psala léta do šuplíku, třeba ji rozechvívala poezie v těžkých chvílích jejího života, aby se postupně přetavila v její vlastní vyjádření. Já mám spíš pocit, že náhodou objevila něco jako literární server, sesmolila prvních pár řádků, dala jim tvar básně - a ejhle, ono se to líbilo. A tak začala TVOŘIT. Bez vnitřní naléhavosti, bez toho, aby to mělo přirozený vývoj. To je to, co tam vnímám nejvíc. A ne, že by se tímhle způsobem nemohla náhodou a omylem povést dobrá báseň. Dobrá ano. Nikdy ne výborná.

Zly
06. 12. 2006
Dát tip
sranda.. rozdíl v čase 6 vteřin rozdíl v názoru nula nula nic :-))))

Zly
06. 12. 2006
Dát tip
Fockault: kecy... muzikant pozná dobrou muziku, ať jde o jakýkoliv žánr. Nebo spíše naopak, nečiní mu problém se pohybovat mezi žánry. Stejně tak poeta rozezná dobrý verše. To je problém.. Kecání, exhibice ála thése, opatrné nášlapy, když je něco dobré a stejně tak razantní odmítnutí, když je něco špatně... Já s tím nemám problém. Myslím, že to pomůže víc. Armand: Tak ať. Je to ze mě. Nejvíc jsem se naučil od lidí, co na mě nenechali nit suchou. Cesta nevede přes mosty porozumění a podobné ptákoviny. Vylez ven, zakrákej a pak se uvidí. Když to nevyjde poprvé, pouč se a dej to znova. Když tě první úspěch odradí, není tě třeba. Takovejch je.

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Nebudu mluvit za Zlého, budu mluvit za sebe. Nemyslím si, že bych byla tupoun, který není schopen přečíst a vstřebat jakoukoliv poezii. Je jasné, že existuje poezie, která mě osloví více a poezie, která mě oslovovat tolik nebude. To neznamená, že bych tu, která mi není tolik libá, automaticky zavrhla. Zavrhnu poezii kalkulující a upachtěnou. Zavrhnu poezii, kde necítím takový vnitřní jásot - zachvění. Zavrhnu poezii, kde mám pocit, že slova jsou víc než duše básně (pokud to nejsou jazykové hříčky, které přijímám). Já si čtu Alimru a říkám si: co vlastně chceš, babo?, dyk je to takové hezounké. Ale proč vlastně, když je to takové hezounké, ANI JEDNOU autorka nezpůsobí, abych zatrnula. Já samozřejmě nevím, jak tvoří. Ale jaksi jí nevěřím ani nos mezi očima. Někdy si říkám, že jí někdo řekl, že je takový ženský "seifert", a ona snaživě sepisuje své říkanky. Kdyby jí řekl, že peče buchty jako Rettigová, bude roznášet po okolí buchty. Co za jalovosti řeší v těch svých říkánkách, z toho by se jedna osypala. Já tedy ano. Pozor: Alimry a jejich pěkné říkánky mají své místo v literárním světě, proč ne, a určitě si najdou hodně čtenářů. Hodně Fauckoltů a Markétek. Jen houšť, ať jen se množí Foucaltové a Markétky, ať jen přibývají Markétky. Moje měřítka na poezii jsou paradoxně náročnější. A věř nebo ne, přečetla jsem opravdu stohy knih poezie, abych si nakonec mohla říct, že se budu spoléhat na svůj frňák.

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
.

Fouckault
06. 12. 2006
Dát tip
Row.. můj osobní názor třeba na tvé nebo Zlyho kritiky je to že jsou to sice kritiky nikoli však literární ale jsou spíše vedeny v rovině nesouhlasu s vnitřním autorovým světem a jeho estetickým modelem obecně.. píši to ve své kritice.. je to to samé jako když mluví abstraktní malíř o malíři figurativním že je kýčař a ten malíř kalasického ražení řekne o modernistovi že je to mazal.. tím končí veškerá diskuse.. není to objektivní soud ani od jednoho.. totéž podle mě děláte vy.. nekritizuje jen sdělujete svůj estetický soud.. měli bychom si uvědomit že existuje několik estetickým modelů.. několik žánrů atp.. jakou kritiku napíše rockový recenzista o folkové kapele??.. inu takovou jakou napsal Zly o Alimře (příklad je náhodný)

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Znovu jsem si přečetla tvou nepřehlédnutelnou ŽLUTOU kritiku, Armande. Ty skutečně, s rukou na bolavém srdíčku, vpodstatě odsuzuješ něčí velice slušným způsobem sdělený názor - názor autora téhle úvahy. Schválně nepoužívám slovo kritika. Budiž - já jsem křovák - ale ty tanečky, které provádíš kolem a dokola zrovna ty, mně zase přijdou legrační. Jednou prostě musíš říct buď ano nebo ne. Je to velice prosté.

Rowenna
06. 12. 2006
Dát tip
Armande, předpokládám, že Alimra před tím, než se zúčastnila projektu Zoom, se svým zařazením souhlasila, a tím souhlasila se všemi důsledky, které to může přinést. Tedy i případná strohost, konec mazání medíků kolem úst, výtky atd. Nebo snad očekávala a s ní i ti, co tohle vymysleli, jen slova adorace a chvály? Nemyslím, že to byl původní záměr těch, co to vymysleli. Proto mě upřímně překvapuje ten údiv, že někdo nevolá jenom hosana. Že se někdo může domnívat, že si Alimra to hosana zase až tak nezaslouží (abych mluvila za sebe).

Armand
06. 12. 2006
Dát tip
Rowenna: "Jsem tu půl hodiny a kdože tu zaměňuje kritiku se zlobou než novopečený redaktor? Tedy, pardon, šéfredaktor. Kdože to mluví o pravdě jako o likvidaci? Ach bože, ach bože." Ach Rowenno... :) Jsem tu pět let a od tebe bych se nenadál takového komentáře - doplněného dokonce o slovo Boží. .-) Ostrost a přímočarost ti nechybí, vím, říkáš si asi, že si jí můžeš dovolit. Ano, můžeš. Problém je volba. A nikdo z nás za ni nedohlédne. Domnívám se jen, že kritika není o tom, že básníkovi vnutíš svůj názor na jeho slova! ..že mu budeš vykladačem! Napsal jsem svůj vlastní příspěvek dost kriticky, protože Alimra má zatím daleko k tomu, aby mě opravdově oslovila, ale zároveň jsem se pokusil být korektní a vidět souvislosti. Zlyho kritika je podle mě příliš turecká a silná káva. Může být výborná, ale může jednoho i zabít. Proto má připomínka k jeho kritice.

Zly
04. 12. 2006
Dát tip
Rowen: sestřička! No hurá! Kde se potuluješ? Sakra! Tady jsou zase nějaké připitomělé mizanstory, docela by neškodilo, kdyby jsi se mrkla na Redakční fórum a další věci... Jo.. a ještě.. Včera byl session v Ostravě, v Klidu. Nepřekvapilo mě, že během debaty vyplulo tvé jméno na povrch. Samo od sebe, lidi si pamatují, co pisaš. Nativně. To mě baví :-)))

Fouckault
02. 12. 2006
Dát tip
teda "jdoucí" pochopitelně :)

Fouckault
02. 12. 2006
Dát tip
Já jsem "nick jsoucí do háje".. to se mi líbí.. dobrou Rowi :-))

Rowenna
02. 12. 2006
Dát tip
Bezcenně, když už. Bezcenně. Hledala jsem, jakpak jsi reagoval na Zlého, ty statečný udatný bojovníče, který se tak vehementně obouváš do bezcenných plků monstrózní baby. Reagoval jsi nějak, ty chrabrý junáče? Jo, už jsem to našla, napsal, že jsi rozpačitý. Nic tak vyhraněně ostrého jako na mou adresu. Jakoupak ty zastáváš roli v tomhle pimprdlovém panoptiku, abych se jako orientovala? šéfredaktora máme a ty jsi co? morální arbitr? mluvčí kňouravých básnířek? hrdý stínač hlav stohlavých archetypálních saní? Di do háje, Fóklte.

Fouckault
02. 12. 2006
Dát tip
" bledničková nanicovatost " checht :-) hele Rowi oplatím stejnou mincí.. bezceně tu plkáš.. :-)

Rowenna
02. 12. 2006
Dát tip
No jo, no. Co jsem asi tak mohla čekat? Střetly se dva názory na poetiku. Já jsem svou vlastní kritiku Alimřiny tvorby už kdysi dávno napsala. Myslím si, že ani nebyla nějak zlá. Nestavěj proti sobě dvě ženské, protože o tom můj "zlostný" výkřik není. Je o pravdě a nepravdě. Jasně, že existují ženské, které piští a kuňkají a které ze zásady neřeknou nikdy úplnou pravdu, ale prostě mě takové ženské tak nějak ze zásady štvou. Monstrózní říkáš, jo? Archetypálně? Bože, ty jsi vůl. Checht.

Fouckault
02. 12. 2006
Dát tip
Row.. tvá vlastní kritika není moc kritika poetiky ale kritika Alimry jako osobnosti..to co z ní vyzařuje.. někoho prudíš zase ty s tou excitovanou babkostí a archetypálně přetaženou ženskou monstrózností.. to je už ale mimo poetiku.. je to jen zlostný výkřik co provádíš.. stejně tak jako teď já.. je to vše jen ne objektivní kritika.

Rowenna
02. 12. 2006
Dát tip
Ano, hodně jsem souzněla s tímhle textem. Brácho, mluvíš mi z duše, co čtu Alimru, dráždí mě ta bledničková nanicovatost a, ach bože, ta líbeznost. Takhle že mluvíme, my, ženské? Takhle že uvažujeme? A skutečně existují Fouckaltové, kteří to nějaké babě opravdu věří? Jinak - reakce? - sranda. A vlastně smutek. A vlastně nevůle se tady s touhle zaprděností potýkat. Jsem tu půl hodiny a kdože tu zaměňuje kritiku se zlobou než novopečený redaktor? Tedy, pardon, šéfredaktor. Kdože to mluví o pravdě jako o likvidaci? Ach bože, ach bože. Nu nic, ráda jsem pobyla. Trochu tu ještě poskotačím, abych se ujistila, že se opravdu nic nezměnilo, že se neobjevil nějaký nový a závratný a úžasný autor, a že není důvod tu setrvávat.

JiKo
23. 11. 2006
Dát tip
Pokud máš potíže se zalamováním koukni na můj skoro poslední příspěvek Jak na odstavce kurwadrát http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=223341 Jináč sem rád, že jsem do toho taky nešek byť mě Fukoult přemlouval:) Moje vyznení kritiky by bylo totiž v podobném duchu

dadíková
19. 11. 2006
Dát tip
...ten to nemá co vědět...:)) a že zrovna Seiferta? hmmm

Alimra
19. 11. 2006
Dát tip
se mnou ne, ale s mým manželem jo, myslel si, že má doma Seiferta v zástěřě, a ono ne :-) ..a taky fajn

dadíková
19. 11. 2006
Dát tip
,....o zem to s tebou nepraštilo, že ne Ali...:)) tak fajn...

Alimra
19. 11. 2006
Dát tip
Statečná bych neřekla. Je to tvůj názor, který jsem ochotna brát a respektovat, neuráží mě to, naopak. Víš přece, co se říká o tom - co tě nezabije atd. Tak, tak a ještě dále. Zlý, neměj za zlý Fockaultovi, že si vybral mě a jako první, příště to třeba bude někdo, o kom budeš moci napsat veskrze kladnou recenzi. Myslím, že už to tu psal poletik, složitější je psát recenze (ať kladné nebo záporné)o výborných ... přeju ti mnoho dobrých textů avi (funguje-li) pro všechny, aby se nebáli zoomu :)

je to úchylné

Zly
18. 11. 2006
Dát tip
Jo.. jen myslím, že prozatím nebude od věci pohybovat se v intencích řemesla. Alespoň. Pokud se objeví něco skutečně nového.. a objeví.. jdu do toho :-)

Armand
18. 11. 2006
Dát tip
Zly: "Tohle vnímám jako platformu, kde se snad dostaneme k pregnantnějším formulacím stran teorie tvorby, postupů, kvality." Myslím, že je dobře, že se tady střetává mnohost názorů. Chci se ale dostat pryč právě od těchto omezených modelů "teorie tvorby, postupů, kvality". Platí totiž jen z poloviny a jsou to tedy omezené nástroje a s jako takovými s nimi má být zacházeno. Tedy opatrně. Píšeš o tom dostat se k vizím. Mou vizí je překročení onoho omezení "teorie tvorby, postupů, kvality"... a rozvinutí práce spojené s intuicí a vhledem, tedy se skutečným pochopením. K tomu je potřeba vytrvalost a zkoušet, chybovat, zkoušet a zkoušet. Ty jsi součástí tohoto zkoušení. Jsem rád. Odmyslel-li bych si reálie tohoto času a prostoru, mohl bych i něco vymyslet a tak to raději nechám na povolanějších. .-) ps: Fouckaulta beru jako svrchovanou autoritu vládnoucí klubu a projektu zoom, má mou plnou důvěru. Můžu s ním diskutovat o tom koho recenzovat a koho ne, ale rozhodnutí nechávám na něm a respektuju koho vybral (i když to učiní (učinil) bez mého vědomí či souhlasu).

Zly
18. 11. 2006
Dát tip
Alimra: Respekt. Jsi statečná a myslím jsi přesně pochopila, že hovořím k tobě, jen k tobě. Se snahou předat, co vím, umim a dělám. Bezva. a2a2a: My se neshodneme. Ale to nevadí. Nechci se k Fockaultovi dále vyjadřovat takhle a tady. Výtky, které mám k jeho dikci a ke způsobu, jakým se vyjadřuje k dění mu řeknu osobně. Jsem rád, že se do té práce s takovou vervou pustil. Za to zaslouží tlesk tlesk, samozřejmě. Ale. Klub je projektován jako syntéza práce sedmi osmi (v tuto chvíli) vyhraněných osobností a tak bych to i viděl. Jako projekt společenstva. Se vším, co k tomu patří. Především s nesmírnou pokorou jednotlivých zúčastněných, nikoliv - jak by jsi si ty nejspíše přál - jeden k druhému, ale jeden každý k duchu projektu. Pokud soudíš mé ambice, nemám žádné. Ne tady. Mám svých příběhů dost, podstatně komplikovanějších. Tohle je pro mě důležité, ale spíše se tady bavím, než cokoliv jiného. Přístav. Armand: Etika. Konání, jednání. Průzračně čistě vždy zareaguješ. Jen.. mezi námi je možná trochu rozdíl, v rejstříku tónů a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Tohle vnímám jako platformu, kde se snad dostaneme k pregnantnějším formulacím stran teorie tvorby, postupů, kvality. K vizím. Ke konkurenci názorů. K laťce. Zkus si autorčinu tvorbu představit na stole cojávím Machonina, Topola, Hvížďaly, Šaldy, Peroutky. Vím, blbý příměr, zjednodušující. Ale funkční. Přidej volnost autora kritického příspěvku ve způsobu vedení recenze, tedy v mixingu stylů. A odmysli reálie tohoto času a prostoru. Co je mi do momentální situace? Za tři roky tady mohou být naprosto skvělí autoři. Obstojíš? Poletik: Možná, připouštím.. je nutné určité vývojové stadium... pro samotné kritizátory. Takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Beru je jako hotové, schopné a "mienkotvorné" autory. A tak se k nim hodlám i chovat. Daleko větší nároky. Pomíjivá: :-))) Těch 100 telefénů je pochopitelně jen pouhá literární stylizace. Katiguro: Oceňuji tvůj úsečný styl :-)))) Díky. Fockault: Vybral jsi. Já jen, v intencích projektu, mlčky pracuji. Zbytek v poště. Ahojky.

Armand
18. 11. 2006
Dát tip
dadíková: brr to snad nebude... poslechni si tuhle: "Komáři se ženili, zoom, zoom, ženili kapku vína neměli, zoom, zoom, neměli..." a přece se žení! :)))

dadíková
17. 11. 2006
Dát tip
...nechat se zoomovat...brrr :)

Armand
17. 11. 2006
Dát tip
Brutální a nesmlouvavá kritika v ortodoxním smyslu slova kritizovat (tedy: strhat). Je podivuhodné, že právě zde Alimra reagovala. :))) Možná je to i tím, že to nebylo osobní a v závěru si byl laskavým, tak jak tě normálně znám. Myslím, žes hodně zariskoval, žes to i přepískl. Alimra to vzala, nebo alespoň se tak veřejně vyjádřila. OK. Bůh ví, ale jaké měla pocity, když četla tvá hodnocení. Druhá stránka věci je čtenář. Myslím, že výsledkem přečtení takové kritiky může být silný pocit ohrožení a neochota nechat se Zoomovat. Ta jednostrannost, se kterou si vyrukoval na Alimru, je silně manipulativní prvek. Lze takhle roztrhat cokoliv a kohokoliv. Nerozumím tomu u tebe. I když možná, že ano: "Mluvím a trochu tedy s nedůvěrou nahlížím k dílům autorky, kterou mi v podobě Fockaultova autoritativního rozhodnutí osud přisunul do cesty." Ano, tvá recenze je plná nedůvěry. Jen na konci, jak jsem psal, jsi opět laskavým. Nebo jen shovívavým? Pak nemůže platit tvé: "Kritiky a básně, nebo cokoliv, co dělám, beru jako službu" Oceňuju, že sis dal tu práci s kritikou, ale možná vůbec moc pracuješ, možná je tvůj šálek čaje plný. .-)

pomíjivá
17. 11. 2006
Dát tip
Velice příjemné osvěžení. Moc se mi líbí kořenění textu postřehy z tvého dne, velice příjemně to text oživuje a dává mu další rozměr. Nějak bych nečekala, že chlapík, kterému píše asi 100 ženských denně bude mít také schopnost jít po významu textu a také schopnost tak pregnantní formulace svých pocitů. Smekám, tedy raději vyrábím (pukrle) :)

katugiro
17. 11. 2006
Dát tip
No hurá.

Alimra
17. 11. 2006
Dát tip
raději výjimku

Alimra
17. 11. 2006
Dát tip
Napsal's to zajímavě, nikomu jsem zatím pod recenzi nic nenapsala, u tebe udělám vyjímku, protože místy promlouváš přímo ke mně ... obdivuju tvojí vůli mě číst :-). Tvoje slova si beru k srdci.

poletik
17. 11. 2006
Dát tip
Jsem rád, že už po této kritice nebude můj příspěvek vypadat jako nejtvrdší ;-). Mimochodem nemyslím, že bych já nad Alimrou jen jásal, jak píšeš zde v diskusi. Taky bych se připojil k a2a2a co se týče zastání se Fouckaulta. Věděl jsem (předpokládám že jako i ostatní) dlouho předem, kdo je navržen a bylo mi řečeno, že to je téma k diskusi - mohli jsme zvolit někoho jiného. A vůbec se o mne a předpokládám že o všechny dotázané Fouckault až rozkošně staral, poděkoval a vůbec, skvěle to celé zařídil. Alimra přijde vhodná. Jednak bychom si na "dokonalém" autorovi na začátek spíš vylámali zuby a druhak je pravda, že Alimra maják je. Do jaké míry záchranný a do jaké míry klamavý, na to se teď mohou i díky tvé kritice ptát ti, kdo ji za dobrý maják považují. Nenapadá mne vhodnější autor(ka). Alimra je je zároveň velmi populární a čtená, zároveň se o ní traduje že je "dobrá". Proto je dobré vést o ní diskusi, je tak možné oslovit spoustu lidí. Tohle prostředí potřebuje lespoň v citelném náznaku nahradit kult popularity kultem kvality.

a2a2a
17. 11. 2006
Dát tip
Zly, vezmu-li do úvahy vlastní obsah kritiky, je to další zcenných pohledů, navíc dobře pojatý v tom, že se konkrétně zabývá konkrétními básněmi a v tomto smyslu je i přehledný. Za toto bezesporu chci poděkovat. Co však musím jednoznačně odmítnout, jsou tvé poznámky k Fouckaultovi. Není pravdou, že Fouckault autoritativně rozhodl, podal návrh, ty jsi vznesl proč zrovna Alimra, ale jiný návrh si nepodal. Každý redaktor, který se v rámci meziredaktorského fóra diskusí účastní, mi potvrdí, že žádný z nás při jeho otevřenosti ani nemůže autoritativně rozhodnout. Fouckault zde vedl o tomto projektu, který je tvým nápadem, ale kterého jsi se nijak neujal, veřejnou diskusi. Bylo dost prostoru, aby jsi přednesl jiné návrhy jak ke způsobu vedení, tak ke způsobu výběru. Kdyby nebylo Fouckaultovy ne zrovna snadné organizační práce, projekt by minimálně do dnešního dne, jestli vůbec, nespatřil světlo světa. Také tvá poznámka o "vepřovém stylu komunikace" je přibližně stejně kultivována jako úvod tvého prologu, kde nás seznamuješ, jak natáčíš dokument a myslíš na Alimru. Chci říct, že tyto poznámky jsou kontraproduktivní vzhledem k faktům a pro mne i nekorektní. Pokud jde o samotný výběr. Alimra není maják ? A tedy kdo je ? A pokud je, a věřím, že ano, stejně jako jim je Alimra, pak někým se začít musí, a další mohou přijít na řadu příště. Alimra naopak je vhodný příklad. Na jejim relativně krátkém básnickém vývoji je zřetelný a výrazný posun, a v tomto smyslu je výtečným majákem pro ty, kdo mají chuť, talent, ale počáteční nezájem písmácké veřejnosti či jiné nepříznivé okolnosti, propadají skepsi.

SENIOR
17. 11. 2006
Dát tip
Relativně i souhlasím s textem a to je por jeho autora dobré. I když bych tedy nekteré věci napsal víc jakoby narovinu. tip

Norsko
17. 11. 2006
Dát tip
z:teď taky (brzo už budeš nahá) :-)

Zuzulinka
17. 11. 2006
Dát tip
Rosťo, Tvé analýzy mé osobnosti mě už hezky dlouho nezajímají, tak si je, prosím nechej pro sebe:-)

yzžet
17. 11. 2006
Dát tip
obohatilo..díky

Norsko
17. 11. 2006
Dát tip
zuzu, teď jsi konečně ohalila své pravé já :-)

Zuzulinka
17. 11. 2006
Dát tip
první, kdo to vzal trochu jinak, svéhlavě po svém..kdo se na to dívá trochu z jiného úhlu ( taky že jsem to tak trochu čekal )...dobrý text...dobré je cokoli, nebo kdokoli kým se hodláme zabývat dýl než pár vteřin oceňuji tu práci, styl, kterým je to napsáno s prolínáním se reality...jo, hezky Zly*

Print
17. 11. 2006
Dát tip
Naprosto skvělé*!!

Honzyk
17. 11. 2006
Dát tip
text je bomba...............********

Fouckault
17. 11. 2006
Dát tip
nojo.. tos mohl napsat taky ještě že mezi ssm rozvášněné redaktorce a večeří jsi byl 2x na wecku nebo tak něco :-)) jsou tam ty odkazy třeba.. šlo ti o autorku? nebo o čtivost a zajímavost svého textu? nevím, je to čtenářsky jistě přitažlivé, ale obávám se manipulativní.. méně empatie a více vlastního přístupu: ale je to špatně? ne je to prostě pohled ZLYho.. sám nevím.. možná být tebou tak prostě autora co mi nevyhovuje vynechám.. Jsem z toho prostě rozpačitý.

Zly
17. 11. 2006
Dát tip
Tak. Teď jsem si zběžně přečetl kritiky svých pánů kolegů a musím jim poděkovat a poblahopřát. Jsou skvělí, jsou hodní a jsou dobří. Ne odporní a tvrdí. Nemohu ovšem jinak, než jsem učinil. Ne z vášně, zloby, jen z potřeby a v dobré víře, že hovořím pravdu.

Norsko 1
17. 11. 2006
Dát tip
s tebou se nedá, než souhlasit :-)

Zly
17. 11. 2006
Dát tip
neuvěřitelné... upravil jsem text do této chvíle asi desetkrát. pokaždé si jej systém přelouskal, jak se mu zlíbilo. trsy básní volně rozesel v textu a já jej dokola a dokola, trpělivě vracím na své místo. Netuším, čím to může být. A dopředu se omlouvám Alimře. Vzal jsem její texty tak jak byly, vložil do WordPadu, upravil, zalomil jak nejlépe šlo a po vložení do tohoto supersonického systému .. jen koukal. Pokud zde budou chyby, apk jen proto, že jsem vyčerpáním zkolaboval...

Zly
17. 11. 2006
Dát tip
nějak se to tady blbě načetlo.. uff.. musím to celé překopat.. počkej/te prosím, děkuji.

dadíková
17. 11. 2006
Dát tip
..všechna čest teda...*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru