stará - mladá

A stejně nevím, kde je řešení... Kolik toho ještě budu muset napsat, Andulko?

Jedný bylo dvacet a druhý téměř táhlo na šedesát. Stará učila mladou stárnout a Mladá jí za to připomínala, že ještě není všem dnům konec. Měly se rádi. Ne jako dcera s matkou - na to mezi sebou mluvily příliš bez okolků. Ne jako kamarádky - na to mezi nimi byl moc velký věkový rozdíl. Byl to vztah mezi člověkem a jeho zrcadlem. Koukali se Na sebe ráno, odpoledne i večer a pokaždé si o sobě myslely něco jiného. Někdy Stará seděla s Mladou v obýváku, smála se, v alkoholovém opojení tančila na gauči a měla pocit, jakoby jí bylo znova dvacet a protože už věděla jak na to, dokázala si to pořádně užít. A v ten okamžik si mladá přála, aby dokázala mít ten nadhled se kterým se Stará dokázala dobrovolně ztrapňovat. Seděla pod ní na tom gauči a tiše se za obě styděla. Oslovují se Stařenko a Sklapni. A je jim tak dobře. Obzvláště díky té jazykové bariéře, která Stařence nedovoluje rozumět, ale protože to zní mile, neřeší obsah. Konec konců neřeší ani tolik obsah těch songů co jí po nocích Sklapni učí… Skoro to vypadá jakoby se tak dlouho hledaly…, ale to ne. Oni už nehledaly. Vlastně jedna už, a druhá ještě. Spolu si připadají normální, jako že ony dvě jsou ty jediné dvě normální a svět okolo nich prostě nic nechápe. Mladá se zoufale bojí žít a Stará se zoufale bojí blížící se smrti. K ránu, na dně lahve, obvykle najdou řešení, jenž se rozplyne v kocovině. A tak se motají v bludném kruhu. “Člověk se narodí, vyroste, zestárne a umře. Tak proč si mám s takovou volovinou dělat starosti???” “No dyť!” odpověděla celkem suše Sklapni. Jenže ráno se zas Stařenka bála. Zas měla tu potřebu žít zdravě a pořádně se oblékat. Vydezinfikovat celý dům, nejen z nudy, ale i kvůli těm bakteriím, co se tam všude jistě hemží, chodit na pravidelné lékařské prohlídky… Sklapni se jí za to ráda směje. Stoprocentně ví, že cokoli, ale tohle jí určitě nehrozí. Strach z bakterií… “Pcha! Jsou moc malý - já jsem velká.” Člověk by na první pohled řekl, že jsou si pravým opakem. Tlustá a hubená. Stará a mladá. Přehnaně čistotná a bordelářka. Malá a velká. Pracovitá a zevl. Bohatá a chudá. To jo. Jenže v hlavě jim to šrotuje podezřele stejným způsobem. A přes čtyřiatřicetiletý věkový rozdíl, mívají na věci až příliš stejné názory. Od významů slov, až po světovou politiku. Jen v těch afrických černoušcích se ne a ne shodnout. A tak se pohádají a řešení zas najdou na dně lahve, k ránu a s kocovinou ho zas zapomenou a dělají, že se nic nestalo….

---