Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O mě

04. 12. 2006
1
10
1429
Autor
Micek
Přes špinavé sklo
dívám se na lidi.
Jdou ulicemi
a nechápou,
proč já tu sedím,
sama,
s mým poloprázdným já.
Projíždějící tramvaj
duní mi v duši
roztříštěné na tisíc kousíčků.
Chci psát básně,
ale neumím to!
Sedím,přemýšlím
a ty tu nejsi.
PROČ?
S duší básníka,
s hlavou debila,
s postavou Venuše
sedím a piju kafe.
CO bude DÁL?
Očekávajíce zázraky,
směju se sama sobě
a mé naivitě,
kterou si zapírám.
Čekám jen na lásku
a zase se směju.
Jsem omyl tohoto světa,
směť prachu v realitě.

10 názorů

Kajina
10. 08. 2007
Dát tip
S duší básníka, s hlavou debila, s postavou Venuše sedím a piju kafe. *** Velmi podarene!!!Posledni dva radky by uz tam ani nemusely byt. Jinak celkove to neni spatne!pa ma draha

Micek
27. 06. 2007
Dát tip
to mam radost:)..je pravda, ze muj vztah k francii je velmi velmi silny...

Ó
27. 06. 2007
Dát tip
...dnes si znovu uvědomuji...že pokud si s někým rozumím...nebo si to alespoň myslím....či cítím... jsou to často lidé, kteří mají vztah k Francii, nebo ke Španělsku...rien a dire...

Micek
27. 06. 2007
Dát tip
myslis, ze "ne rien dire" by spis znamenalo, ze nemas co rict, ale ne v tom pozitivnim smyslu

Ó
27. 06. 2007
Dát tip
...žít...po svém...je podle mne největší umění... často se mi nedaří...je to otázka trošku odvahy... trošku lenosti...mám co říct...ale ještě to pořád dobře neumím...řekne-li se jen...rien dire...zůstává význam stejný?...

Micek
27. 06. 2007
Dát tip
rien a dire=nemam co rict,neni treba neco rikat...promin, nektery fraze mam francouzsky tak v pameti, ze si ani neuvedomuju ze je pouzivam...prece muzes zit po svem, nebo ne???

Ó
27. 06. 2007
Dát tip
...mně se to líbí...jenom bych chtěl být tak mladý jako Ty...jsem blázen...jenom blázen jsem...a chci si žít posvém...ale nevěděl jsem ...co je to ...rien a dire...

Méhari
04. 12. 2006
Dát tip
(...)O kus dál u kašny plakala malá dívenka, čelo zabořené do lokte. Položil jsem jí zlehka ruku na vlasy a zvedl její tvář k sobě, ale po příčině jejího smutku jsem se nezeptal(...) neboť smutek vždy vzniká z plynutí času, který nezformoval svůj plod. Je smutek nad tím, že dny utíkají, nebo nad ztraceným náramkem, a tedy nad časem, který ztratil směr(...) a smutek téhle dívenky, až jednou doroste, bude smutkem nad odchodem milého, a tedy, aniž si to bude uvědomovat, smutkem nad ztracenou cestou ke skutečnosti(...) Citadela, Antoine de Saint-Exupéry

Micek
04. 12. 2006
Dát tip
vždyt nejsem basnik...:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru