Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seImprese
01. 01. 2007
15
15
2127
Červené polštáře
a černé slzy
všechno už skončilo
tak trochu brzy
bez jisker
co rády zažehnou plamen
s jiskrami jež srší
ze řvoucích kamen
mizerná nálada
na kraji zvratky
to byly zas jednou
zasraný svátky
bez špetky naděje
zas krok v rok nový
sotva tě zahřeje
chladnými slovy
kde pýcha do ticha
zlá slova trousí
kde touha utichá
kde lidi lžou si
kde není bezpečno
stát v osamění
jistotu v konečno
strach v prach - ach - mění
co bylo
nebylo
hlavně už není
červené polštáře
a černé slzy
na startu - na čáře
když neomrzí
vyhlížet nový cíl
je bezútěšně
sejde sníh
ojaří
rozkvetou třešně
a s novou mízou zas
rozpučí rty mé
nikdo je nezlíbá
už ani ty ne
15 názorů
jo, říkal jeden chytrej, že optimismum je opiem lidstva ..
dalo by se říct, že potvrzuješ jeho slova :-)
malykuba01
01. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
01. 01. 2007Jarmila Moosová Kuřitková
01. 01. 2007
U posledního řádku prvního odstatečku jsem se musel (v dobrém) zasmát (snad, že mě u vás, paní básnířko, takový vulgarismus překvapil). Jinak je to ale přenádherná, přesmutná věc - snad se pro dnešná den ani nehodí - nebo hodí ?
* *
...je to pěkně napsané...já ovíněn...dal bych více naděje...napsal bych asi...když ani Ty ne...