Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
pohádka o Popletovi
datum / id03.01.2007 / 228760Vytisknout |
autorexorcista
kategoriePohádky
upřesnění kategorieveršovánka
sbírkamaličkým tělem či duší,
zobrazeno2554x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
nějak se mi zalíbilo v poslední době psát pro děti :)
pohádka o Popletovi

Cililink, zazvoní kašpárek v divadle,

v divadle loutkovém, pro velké i pro malé.

 

Už je tu Popleta s buchtami v uzlíčku,

vydal se za prací, zpívá si písničku:

 

„ Cestičko polní, cestičko krajinou,

   dej ať se za kopcem napojíš na jinou,

   pěšino sadem i pěšino lesní,

   směji se s větrem i deštěm, když běsní,

   doveď mě, cestičko, prosím tě k cíli,

   dřív než mě dočista opustí síly.“

 

V zámečku na kopci, velká je lapálie,

komorné naříkají, jak život zlý je,

princezna stoná, je tuze přesmutná,

hubne a chřadne, jídlo jí nechutná,

polehává v postýlce, jenom tiše vzdychá,

že by horkost? Nebo rýma? Nebo bolest břicha?

 

Pan král se trápí, chtěl by jí pomoci,

jak si však poradit s takovou nemocí?

Nechá tedy vyhlásit po celičkém kraji,

„Tomu, kdo ji vyléčí, pytel zlata dají!“

Zaslechne to Popleta, jenom hlavou kroutí,

pak vyrazí k potoku a nařeže si proutí.

 

Oblékne si dlouhý plášť, na nos si dá brýle,

ohlásí se na zámku, přišla jeho chvíle,

zavedou ho do ložnice s princezničkou v posteli,

Popleta jim moudře radí, třeba křik by slyšeli,

musí zůstat za dveřmi! Nesmějí ho vyrušovat!

Na stůl dá své čtyři buchty a rychle se běží schovat.

 

Princezničku pošimrala na nosánku buchet vůně,

Popletovi je to jasné, mlsnou pusou holka stůně,

princezna se olizuje, sladká buchta moc jí chutná,

Popleta jí ale chytne, pláč a nářek jsou mu putna,

ohne si ji přes koleno, na holou a ne že ne,

svázanýma proutkama pak mlsnotu z ní vyžene.

 

Princezna teď zase baští každé jídlo z kuchyně,

čočku nebo šunkafleky, také kaši, jak by ne,

Pan král štěstím skoro pláče, Popletu zve na večeři,

chtěl by ale hrozně vědět, jak pomohl jeho dceři?

 

Popleta se jenom směje:“ Vaše jasnost královská,

u nás, na vsi, to ví každý, mlsnou pusu vyléčila,

vždycky Paní rákoska!“

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Skrýt smazané)

|< <
> >|

04.05.2009 20:54:56Binna
krásnééééé
14.01.2007 19:29:49Markel
já miluju pohádky, moc se mi to líbilo - T
10.01.2007 11:40:08Soleila
zboznujem rozpravky, ale toto ma ani neprinutilo precitat to cele.
09.01.2007 16:46:40andileknika
Souhlasím, že ten rytmus občas pokulhává, ale jinak se mi líbí(možná taky, že po dlouhé době čtu nějakou pohádku:-)děkuju:-)
05.01.2007 11:43:00Martinka_M
Moc hezké:o)
03.01.2007 13:46:47Baziliška
děj má celkem spád, i když zápletka není původní, verše jsou (hlavně v první půli) kostrbaté s nepravidelnostmi v rytmu, různě dlouhé, při recitaci zní nemelodicky...

nejlepší z celé pohádky je Popletova písnička (ta je právě kouzelně melodická, úplně svádí ke zpívání:-)

celkově to na tip je;)

|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.