Životní etapa II.

.....

Večer co večer chodily s černými natupírovanými pudlíky zatímco oni plavali do Sargasového moře pro smyšlenou nahotu která na ně chvíli čekala Stali se dočasně hady co překonávají splavy a zdymadla aby vyvedli monté a poté uhynuli (a nebo ještě hůře aby se vrátili na počátek svých cest) A pak je vyvolávali a oni seděli na kavalcích a nechtěli se hnout z místa Nechtěli otvírat krabice od bot a od cukroví na kterých se vyjímaly známky modrých Mauriciů - tehdá ještě laciná záležitost... Nováčci Nováčkové ve všem začátečníčkové Nevěděli kde jim hlava stojí Tloukli čas v kulečníkových hernách kde jim z klevet stavěli kukaččí hnízda a pozoruhodné věže jako obranné střílny zase bourali na počkání Cizí štětky se jim třely o nohy jako revoluční písně o duše a vlaštovky štěbetaly jakoby nadávaly do kurev a do hajzlů (nebo se na oplátku všemu a všem prali a váleli v blátě zpití pod obraz aby čas k nim byl milosrdnější) Nakonec se vrátili ze svých cest unavení ale stále trochu mladí a viděli jak z natupírovaných pudlíků vyrostli Mefistofelové kteří jim v podobě mateřských znamének zalezli do výstřihů... ...a když je zmáčkli na těch velikých černých místech začaly samy mluvit jako panenky (vzpomínáte?) o tom že kouření a chlast může zabíjet ale oni dávno věděli že stejně tak může zabíjet i láska nebo smrt nebo štěstí nebo zmar stejně jako Sargasové moře a spousta jiných moří kolem dokola V tom se s nakonec shodli ***

---